Ruska před americkým soudem přiznala špionáž. Podle Moskvy podlehla nátlaku

Nahrávám video

Veřejně lobbovala za zbraně, ale ještě více za ruské zájmy. Devětadvacetiletá Ruska Maria Butinová skoro půl roku po zatčení přiznala špionáž proti Spojeným státům. Díky spolupráci s úřady může získat výrazně nižší trest, Moskva mluví o vynuceném přiznání a špionáž odmítá.

Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), vlivné zbrojní lobby, kterou si předcházejí konzervativní špičky republikánů. 

Jejím cílem prý bylo získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Mezi elitu pronikla díky dvěma mužům. Alexander Boršin z ruské centrální banky má blízko ke Kremlu a právě on měl svěřenkyni dostat mezi americké zbrojaře.

Druhá klíčová spojka byl Paul Erickson, republikánský manažer a přítel Butinové. Rozumět si měli nejen ve zpěvu, ale i v tom, jak přiblížit Kreml k Trumpově týmu. Během kampaně v roce 2016 chtěli zařídit schůzku Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Bez úspěchu. Butinová se ale k Trumpovi dostala – už o rok dřív při jednom z mítinků.

Moskva mluví o vynuceném přiznání

Mlčení o svém proruském angažmá Butinová ukončila po pěti měsících ve vazbě; ve čtvrtek špionáž oznámila soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, údajně nanejvýš půlroční trest vězení. Přidělený obhájce Butinové A. J. Kramer tvrdí, že byla se svými právníky spokojená a učinila rozhodnutí dobrovolně výměnou za nižší trest.

Moskva teď žádá její propuštění. Podle ní se Butinová přiznala proti své vůli. „Hlavním cílem toho, co zažívala, bylo zlomit ji,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Američané podle něj Rusku mučí.

„Už mnoho a mnoho měsíců proti ní (Butinové) uplatňují svérázné mučení. Mám důvody předpokládat, že cílem podmínek, které jí vytvořili, je zlomit její vůli a v podstatě ji přinutit, aby se přiznala k tomu, co nejspíše neudělala. Ale je to její rozhodnutí a my uděláme vše, abychom zajistili práva naší občanky a aby se co nejdříve vrátila domů,“ dodal. 

Zlomili ji, tvrdí Rusové

Současně s tím ruská místa popírají,  že by Butinová byla špiónkou. „Ptal jsem se šéfů všech našich tajných služeb, kdo to je. Nikdo o ní nic neví,“ tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij verdikt označil za „příklad moderní politické inkvizice“.

„Přiznala se pod nátlakem, zlomili ji. V takových podmínkách podlehne každý, i zdravý chlap. Tím spíš křehká žena, kterou celou dobu drželi v nesnesitelných podmínkách,“ řekl Sluckij.

Butinová může dostat až pětiletý trest. Díky ochotě mluvit ale spíš výrazně menší – a poté příkaz k odjezdu. Kauza nesouvisí s pátráním FBI, které vede Robert Mueller. Odhalená špionka ale může podat klíčové svědectví. Každopádně je první, kdo přiznal snahu měnit americkou politiku podle ruských zájmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 7 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 8 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 10 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled