Ruska před americkým soudem přiznala špionáž. Podle Moskvy podlehla nátlaku

Nahrávám video

Veřejně lobbovala za zbraně, ale ještě více za ruské zájmy. Devětadvacetiletá Ruska Maria Butinová skoro půl roku po zatčení přiznala špionáž proti Spojeným státům. Díky spolupráci s úřady může získat výrazně nižší trest, Moskva mluví o vynuceném přiznání a špionáž odmítá.

Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), vlivné zbrojní lobby, kterou si předcházejí konzervativní špičky republikánů. 

Jejím cílem prý bylo získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Mezi elitu pronikla díky dvěma mužům. Alexander Boršin z ruské centrální banky má blízko ke Kremlu a právě on měl svěřenkyni dostat mezi americké zbrojaře.

Druhá klíčová spojka byl Paul Erickson, republikánský manažer a přítel Butinové. Rozumět si měli nejen ve zpěvu, ale i v tom, jak přiblížit Kreml k Trumpově týmu. Během kampaně v roce 2016 chtěli zařídit schůzku Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Bez úspěchu. Butinová se ale k Trumpovi dostala – už o rok dřív při jednom z mítinků.

Moskva mluví o vynuceném přiznání

Mlčení o svém proruském angažmá Butinová ukončila po pěti měsících ve vazbě; ve čtvrtek špionáž oznámila soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, údajně nanejvýš půlroční trest vězení. Přidělený obhájce Butinové A. J. Kramer tvrdí, že byla se svými právníky spokojená a učinila rozhodnutí dobrovolně výměnou za nižší trest.

Moskva teď žádá její propuštění. Podle ní se Butinová přiznala proti své vůli. „Hlavním cílem toho, co zažívala, bylo zlomit ji,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Američané podle něj Rusku mučí.

„Už mnoho a mnoho měsíců proti ní (Butinové) uplatňují svérázné mučení. Mám důvody předpokládat, že cílem podmínek, které jí vytvořili, je zlomit její vůli a v podstatě ji přinutit, aby se přiznala k tomu, co nejspíše neudělala. Ale je to její rozhodnutí a my uděláme vše, abychom zajistili práva naší občanky a aby se co nejdříve vrátila domů,“ dodal. 

Zlomili ji, tvrdí Rusové

Současně s tím ruská místa popírají,  že by Butinová byla špiónkou. „Ptal jsem se šéfů všech našich tajných služeb, kdo to je. Nikdo o ní nic neví,“ tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij verdikt označil za „příklad moderní politické inkvizice“.

„Přiznala se pod nátlakem, zlomili ji. V takových podmínkách podlehne každý, i zdravý chlap. Tím spíš křehká žena, kterou celou dobu drželi v nesnesitelných podmínkách,“ řekl Sluckij.

Butinová může dostat až pětiletý trest. Díky ochotě mluvit ale spíš výrazně menší – a poté příkaz k odjezdu. Kauza nesouvisí s pátráním FBI, které vede Robert Mueller. Odhalená špionka ale může podat klíčové svědectví. Každopádně je první, kdo přiznal snahu měnit americkou politiku podle ruských zájmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 15 mminutami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 53 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 1 hhodinou

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 2 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 10 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 12 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.