Rusko by mohlo Sencova vyměnit za tři vězně v USA. Týkalo by se to i lobbistky Butinové

Nahrávám video

Rusko prý chce vyměnit ukrajinského filmaře Oleha Sencova, který v ruském vězení už 140 dnů drží hladovku, za tři své občany uvězněné v USA: obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, pilota Konstantina Jarošenka, odsouzeného za pašování drog, a Mariji Butinovou, drženou ve vazbě. Uvedl to ruský opoziční list Novaja gazeta s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký rozhovorům o výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Moskva je připravena jednat o takové ‚humanitární akci‘ přímo s Washingtonem, přičemž Ukrajina by nebyla do jednání zapojena,“ tvrdí zdroj, na který se odvolává list Novaja Gazeta.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ale listu sdělila, že o takové iniciativě neví. Ani filmařův obhájce Dmitrij Dinze nemá povědomí „o takové konfiguraci“, nicméně je ochoten přispět k výměně, pokud záměry Moskvy jsou opravdu vážné.

Vyměnit politického vězně za tři odsouzené?

Pilota Jarošenka poslal americký soud v roce 2011 za pašování drog na 20 let do vězení. But si odpykává 25letý trest za spiknutí v souvislosti s prodejem zbraní povstalcům z kolumbijské organizace FARC. Butinovou americké úřady podezírají z nezákonného lobbingu, za což jí hrozí deset let vězení.

Novaja gazeta připomněla, že o osudu všech čtyř vězňů minulý měsíc telefonicky jednali šéfové americké a ruské diplomacie: Mike Pompeo tehdy nastolil otázku Sencovova osvobození, Sergej Lavrov naopak hovořil o „nezákonném věznění“ podnikatele Buta a pilota Jarošenka, jakož i o „pronásledování ruské občanky Butinové pod smyšlenou záminkou“.

Počátkem září amerického prezidenta Donalda Trumpa požádala o omilostnění Buta a Jarošenka ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. O Butovi a Jarošenkovi se nedávno zmínil i Viktor Medvedčuk, ukrajinský podnikatel známý blízkými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který sehrál klíčovou roli při výměně zajatců mezi Ukrajinou a proruskými separatisty.

Ukrajinský ochránce lidských práv Michail Čaplyga považuje výměnu Sencova za tři Rusy za „teoreticky možnou“, s přihlédnutím k loňskému precedensu, kdy se Rusko dohodlo s Tureckem – a s úplným pominutím Kyjeva – na výměně dvou vězněných krymskotatarských aktivistů za dva Rusy, obviněné v Turecku ze špionáže. 

Taková výměna by ale nejspíše vzbudila otázky u mezinárodních organizací, upozornil Denis Krivošejev z Amnesty International. „Je třeba si uvědomit, že Sencov byl odsouzen v politickém procesu, vina mu nebyla prokázána a měl by být osvobozen,“ poznamenal a dodal, že výměna by neměla komukoliv umožnit uniknout odpovědnosti za spáchané zločiny – a But a jeho podniky sehráli svou roli při páchání válečných zločinů na civilním obyvatelstvu.

Sencov od května nepřijímá potravu

Sencov přestal přijímat potravu 14. května. Naživu je udržován kapačkami ve vězeňské nemocnici. Filmař se hladovkou domáhá osvobození „všech ukrajinských politických vězňů“ z ruských věznic.

Dvaačtyřicetiletý filmový režisér a odpůrce ruské anexe Krymu byl v roce 2015 odsouzen na 20 let za údajný terorismus a obchodování se zbraněmi v procesu, který Amnesty International označila za stalinistický. Soudní proces kritizoval Kyjev, Evropská unie a Spojené státy.

Ruská vězeňská správa v pátek zveřejnila snímky ze Sencovova vyšetření v nemocnici, aby předvedla, že vězeň není v ohrožení života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 8 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 10 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 12 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled