Ruská FSB nabídla Safronovovi poloviční trest, když jí prozradí své zdroje. Novinář odmítl

Vyšetřovatel ruské tajné služby FSB nabídl dohodu bývalému novináři Ivanu Safronovovi, který čelí obvinění z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podmínkou je, že prozradí své zdroje informací. Safronov nabídku podle svého obhájce Ivana Pavlova odmítl, píše agentura TASS. Novinář má od začátku podezření, že důvodem jeho obvinění byla jeho předchozí žurnalistická činnost, ruské úřady ale takovou interpretaci odmítají.

Pokud bude Safronov (naposledy působící jako poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos) odsouzen, hrozí mu až 20 let vězení. Pokud by na dohodu s úřady přistoupil, odpykal by si podle advokáta deset let.

„Podmínkou dohody se mělo stát odhalení Safronovových zdrojů. To je to, co zajímá vyšetřovatele. Vyšetřování přitom kategoricky odmítá jakoukoli spojitost mezi obviněním a Ivanovou novinářskou činností. A tady se ukazuje, že zájem představují jeho zdroje informací. Tady vyšetřování odporuje samo sobě,“ zdůrazňuje advokát. Nabídka dohody podle něj zazněla 13. července.

FSB Safronova podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní do Afriky a o působení ruských vojáků na Blízkém východě. Podle zpravodajců jej zverbovala česká rozvědka v roce 2012, svůj úkol splnil v roce 2017, přičemž konečným příjemcem tajných informací shromážděných novinářem byly Spojené státy, shrnuje případ ruská státní agentura TASS.

Ruští žurnalisté, a to i z médií blízkých Kremlu, proti zadržení Safronova protestují; ještě jako novinář pracoval v předních denících Kommersant a Vedomosti. Objevily se i úvahy, že nynější stíhání může být pomstou za dřívější Safronovovy články, kritické vůči ruské armádě. Veškeré podrobnosti o případu jsou tajné. Pod petici na novinářovu obranu se už podepsaly desítky tisíc lidí.

Safronov byl kvůli podezření na koronavirus přemístěn do izolace v moskevské vazební věznici. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle TASS poznamenal, že Safronovovo setrvání ve vazbě závisí na jeho zdravotním stavu, jakož i rozhodnutí vyšetřovatelů a soudu. „Doufáme, že bude testován, a v případě, že se diagnóza potvrdí, mu bude zajištěna náležitá lékařská péče,“ prohlásil Peskov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...