Rok po Majdanu: Kyjev vzpomíná na oběti „krvavého čtvrtku“

Kyjev – V centru Kyjeva proběhla pieta věnovaná výročí loňských událostí na náměstí Nezávislosti, při nichž zahynulo více než sto lidí. Protesty proti proruské vládě vyvrcholily útěkem tehdejší hlavy státu Viktora Janukovyče a nástupem nové, prozatímní vlády Arsenije Jaceňuka. Připomínka událostí na Majdanu, jak se kyjevské náměstí Nezávislosti zkráceně nazývá, potrvá celý víkend.

Večer na kyjevském Majdanu vystoupil prezident Porošenko, krátce před tím zazněly kyjevské zvony. „Je to samozřejmě velmi emotivní vzpomínání. Lidé říkají, že masakrem to bohužel neskončilo, země se otřásá v základech,“ říká zpravodaj ČT Josef Pazderka.

Petro Porošenko, ukrajinský prezident

„V roce 2014 jsme Ukrajinu ubránili. Rok 2015 bude rozhodující a přinese zásadní změny ve vývoji naší země. Věřím, že Ukrajina bude žít v míru, rozvíjet se a pokračovat na cestě do Evropy.“

Při zásahu policejních ostřelovačů zahynulo podle oficiálních údajů 105 lidí, oběťmi násilností se stalo i třináct policistů. Pro stovku mrtvých demonstrantů, kterým Porošenko posmrtně udělil čestný titul Hrdina Ukrajiny, se vžil název „nebeská setnina“. Na jejich počest byl prezidentským dekretem 20. únor vyhlášen státním svátkem.

  • Brian Whitmore, redaktor Rádia Svobodná Evropa o 20. únoru 2014: „Byl to den, kdy jsme pochopili, že jde o revoluci. Ukrajina nikdy podobné násilí, které páchá stát na svých občanech, nezažila. Uvědomili jsme si, že není cesty zpět. Lidé se zradikalizovali, okupovali vládní budovy na západě Ukrajiny – to by nejdůležitější okamžik.“  

U jejich pomníku v centru ukrajinské metropole se dnes scházejí stovky lidí, zapalují svíčky a pokládají květiny. Před nedalekým sídlem vlády uspořádalo několik desítek lidí demonstraci s požadavkem přísného a bezodkladného potrestání viníků. Podle organizace Amnesty International byl doposud za krveprolití odsouzen jediný policista, a to k podmíněnému trestu.

Ukrajinská generální prokuratura však dnes oznámila, že už obvinila dalších osmnáct lidí, většina z nich je na útěku. Jde údajně o vysoce postavené politiky, jejichž jména ale mluvčí prokuratury Serhij Horbaťuk neoznámil. Výjimkou je bývalý šéf parlamentní frakce proruské Strany regionů Oleksandr Jefremov, který se před spravedlností podle Horbaťuka neskrývá. Kromě politiků je stíháno i zhruba sto příslušníků bezpečnostních složek. Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes z krveprolití na Majdanu obvinil poradce ruské hlavy státu Vladislava Surkova.
   
Bohoslužby za padlé dnes večer připravují kyjevské pravoslavné i katolické kostely. Na hlavní oslavy se do Kyjeva o víkendu sjede řada zahraničních delegací, podle ukrajinských médií se očekává deset prezidentů nebo předsedů vlád. Českou republiku bude zastupovat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Události, které započaly válku:

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Viktora Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podpořily.

Centrem a symbolem tehdejších protestů se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan. Na tomto ústředním náměstím v centru Kyjeva vyrostly barikády, v únoru zde v rámci tzv. „protiteroristické operace“, kterou vyhlásily ukrajinské tajné služby, zahynulo přes sto civilistů a necelá dvacítka policistů. Největší masakr se odehrál ve čtvrtek 20. února, pro tento den se vžilo pojmenování „krvavý čtvrtek“.

Dne 22. února poslanci sesadili prezidenta Viktora Janukovyče, který poté uprchl ze země, 27. února byla schválena vláda premiéra Arsenije Jaceňuka. O necelý měsíc později Rusko anektovalo Krym, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou, které trvají dodnes.

Obrazem: Připomeňte si události na Majdanu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zničila Rusku bombardér osm set kilometrů od hranic, prohlásil Zelenskyj

Síly ukrajinské zpravodajské služby SBU zničily ruský bombardér Tupolev Tu-95, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zničení stroje potvrdila i SBU. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi osm set kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Kyjev později ohlásil také zásah ruské rafinerie v Jaroslavli, jedné z největších v zemi, a dvou tankerů a remorkéru v Azovském a Černém moři. Pokračovaly rovněž ruské útoky na Ukrajinu.
13:50Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael udeřil během pohřbu v Gaze, zemřelo osm lidí

Při izraelském vzdušném úderu na účastníky pohřbu v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy zahynulo nejméně osm lidí a dvacet jich bylo zraněno, píše agentura Reuters s odvoláním na zdravotníky. Izraelská armáda se k incidentu nevyjádřila. Při dalších úderech v palestinské enklávě byli zabiti nejméně čtyři lidé.
18:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Přes tisíc lidí v Severní Makedonii mělo příznaky otravy, problém je asi ve vodovodu

Více než tisíc lidí s příznaky otravy muselo ve městě Gostivar v Severní Makedonii vyhledat lékařskou pomoc. Policie má podezření, že příčinou bylo čerpání znečištěné vody z řeky přímo do městského vodovodu, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropská komise představila revizi systému ETS 1

Evropská komise (EK) chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou představila EK. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh změny za úspěch své vlády.
12:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Čínské ministerstvo zahraničí USA vyzvalo, aby vůči Pekingu přestaly vznášet nepodložená obvinění.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

EK vytýká Česku nedostatky ohledně střetu zájmů, zmiňuje i mediální poplatky

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.
13:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Novináři odhalili internetový nábor sabotérů pro akce v Evropě

Tisíce inzerátů na komunikační platformě Telegram hledají lidi, kteří by v Evropě prováděli sabotážní a špionážní akce. Takový obraz situace odhalilo vyšetřování polského mediálního serveru Vot Tak. Mezi nabídkami náborářů figuruje i provádění škodlivých aktivit v Lotyšsku.
před 4 hhodinami

EK dostala od expertů obsáhlý návrh, jak omezit sociální sítě pro děti

Panel expertů dokončil pro Evropskou komisi (EK) zprávu, na jejímž základě by měla vznikat pravidla pro to, jak budou děti a mladí lidé v EU využívat sociální sítě. Mezi doporučení patří i omezení přístupu pro ty nejmladší.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.