Rozhovory mezi Izraelem a Saúdskou Arábií o normalizaci vzájemných vztahů ustaly. S odvoláním na zdroje z Rijádu to uvedla agentura AFP. Saúdská Arábie o přerušení rozhovorů informovala také Spojené státy, jejichž ministr zahraničí Antony Blinken v zemi právě pobývá.
„Saúdská Arábie se rozhodla pozastavit rozhovory o možné normalizaci a informovala o tom představitele Spojených států,“ citovala AFP svůj zdroj blízký vládě v Rijádu.
Jednání tak Saúdská Arábie přerušila po několika měsících, donedávna se zdálo, že pokračují úspěšně. Ve druhé polovině září korunní princ Muhammad bin Salmán řekl americké televizi Fox, že blíže k výsledku se rozhovory „posouvají každým dnem“, a izraelský ministr zahraničí Eli Kohen prohlásil, že „dohodu očekává v první čtvrtině příštího roku“.
Informace o přerušení jednání se objevila týden poté, co se Izrael stal terčem útoku teroristické organizace Hamás, jejíž ozbrojenci na jeho území pronikli z Pásma Gazy. Izrael reagoval vzdušnými údery na Gazu a spekuluje se o pozemní invazi. Zatím běží lhůta, kterou dala izraelská armáda obyvatelům severu Gazy k evakuaci na jih.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken na čtvrteční tiskové konferenci při návštěvě Tel Avivu uvedl, že jednání Izraele a Saúdské Arábie o možné normalizaci vztahů mohlo být jedním z důvodů, proč se Hamás rozhodl minulý týden zaútočit na židovský stát.
Podmínky Rijádu, výhrady Teheránu
Navázání diplomatických vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií by dramaticky proměnilo situaci na Blízkém východě, neboť by formálně svedlo dohromady dva hlavní partnery Spojených států, jejichž společným hlavním protivníkem na Blízkém východě je Írán, spojenec hnutí Hamás.
Írán se přitom netají tím, že se mu sbližování Rijádu a Tel Avivu nezamlouvá. Jeho prezident Ebrahím Raísí řekl na letošním Valném shromáždění OSN, že nová dohoda by byla „kudlou do zad palestinskému lidu a jejich odporu“. „Osvobození svatého města Jeruzaléma“ z rukou Izraele je podle Raísího „v jádru víry všech muslimů“.
Normalizace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií je naopak jednou z priorit zahraniční politiky Bílého domu Joea Bidena. Blinken ji v červnu označil za „zájem americké národní bezpečnosti“.
Saúdská Arábie se v arabsko-izraelských válkách 20. století angažovala proti Izraeli. Rijád do jednání šel s požadavky na umožnění vzniku samostatného státu Palestina, izraelským stažením z okupovaných palestinských území a také ze syrských Golanských výšin. Izrael naopak podle stanice al-Džazíra „ústupky“ palestinské autonomii odmítá, souhlasí však s jiným saúdským požadavkem, totiž aby podpořil saúdskoarabský civilní jaderný program. Rijád požaduje také „spravedlivé řešení“ utrpení milionů palestinských uprchlíků i jejich potomků, kteří jsou v uprchlických táborech v zemích sousedících s Izraelem.
