Praha - Řemeslo restaurátorů patří mezi nejnáročnější odvětví umělecké tvorby, přitom také nejméně doceňované. V České republice je možné jej studovat například na Restaurátorské škole Akademie výtvarných umění v Praze. Její absolventi platí za evropskou špičku, čemuž odpovídá i náročné studium. Adepti na práci, která vrací život uměleckým dílům, musejí ovládat umění sochařství a malířství, vedle toho jsou podmínkou znalosti chemie nebo mineralogie.
Vědecké metody se v dílnách světových restaurátorů objevili poprvé kolem roku 1930. „U nás průkopníkem restaurátorských metod a vůbec restaurování na současné bázi a principu spojení uměleckých a odborných vědeckých principů profesor Slánský,“ informoval akademický malíř Karel Stretti z restaurátorské školy pražské AVU.
Právě Bohuslav Slánský založil v roce 1945 českou restaurátorskou školu. Ta si brzy získala důvěru a respekt umělecké veřejnosti z celé Evropy, a čeští restaurátoři tak byli díky svým kvalitám povoláni například i k záchraně uměleckých děl po povodních ve Florenci v roce 1969.
Bohuslav Slánský o práci restaurátora:
„Restaurátor provádějící restaurátorské úkony je v přímém fyzickém styku s jednotlivými složkami hmotné výstavby obrazu a jejich prostřednictvím je zároveň v kontaktu s oněmi nehmotnými výtvarnými vztahy a duchovními významy, k jejichž hlubšímu chápání nelze dospět jen vědeckým rozborem, nýbrž emotivním vnímáním, uměleckou citlivostí.“
K tomu, aby restaurátoři vrátili dílu co nejpřesnější původní podobu, dnes stále častěji využívají nejmodernější techniku. U restaurování obrazů se tak používá ultrafialové světlo, které prozrazuje jednotlivé vrstvy laku, a světlo infračervené. Díky němu mohou restaurátoři rozpoznat vrstvení jednotlivých náčrtů či maleb. Sochařům zase usnadňuje práci laser nebo ultrazvuk.
Stretti nicméně upozornil, že úkolem restaurátorů není jenom opravit poškozené části, ale vrátit obrazu či soše i její duši. To odpovídá i teorii Bohuslava Slánského. Podle něj musí výtvarník ovládnout pro úspěšnou restaurátorskou práci vlastní umělecký projev. Teprve pak může dosáhnout pochopení opravovaného díla.
