Řecko se během migrační krize chová jako cestovní kancelář. V rozhovoru poskytnutém nedělnímu vydání deníku Österreich to uvedl rakouský kancléř Werner Faymann. Řekl, že řeckou politiku již nechápe. „To nejde, aby Řecko jednalo jako cestovní kancelář a všechny uprchlíky posílalo dál,“ uvedl s tím, že Atény loni přijaly 11 tisíc žadatelů o azyl a Vídeň téměř devětkrát tolik.
Vídeň podle kancléře trvá na svém způsobu řešení migrační krize a z pozice nehodlá ustupovat.
Rakousko se podle Faymanna v migrační krizi chová „příkladně“. Že se za to zemi nedostalo uznání, je pro něj prý zklamáním. V loňském roce země přijala 90 tisíc žadatelů o azyl, což odpovídá zhruba procentu místní populace. Letos se ale rozhodlo přijmout nanejvýš 37 500 nových žádostí. Minulý týden proto změnilo režim na hranicích a ve zvláštním středisku ve Spielfeldu přijímá jen 80 žádostí o azyl denně.
Za svým rozhodnutím si stojíme
Přes své území do západní Evropy chtělo původně pouštět nanejvýš 3200 migrantů denně, tento týden ale společně se Slovinskem, Chorvatskem, Srbskem a Makedonií oznámilo, že jich hodlá přes hranice pouštět denně jen 580.
Za svým rozhodnutím omezit počet přijímaných žádostí o azyl si Faymann stojí a rakouské úřady ho podle něj budou „důsledně“ dodržovat. Politiku své země označil v rozhovoru za „nutnou obranu“, ale i za „volání o pomoc“. „Nemůžeme u nás přijmout všechny uprchlíky,“ uvedl.
Rakousko podle kancléře usiluje především o evropské řešení migrační krize. V Bruselu se prý ale přijalo tolik usnesení, která se stejně nenaplnila, „že jsme museli jednat sami“.
Rakousko viní i Visegrád, Česko kritiku odmítá
Vinu na neutěšenou situace kolem migrační krize nese podle Faymanna i Evropská komise, která si zvykla „smutně přihlížet“ tomu, jak Atény posílají migranty beze všeho dál na sever po takzvané balkánské stezce.
Německo znovu kritizoval za to, že Vídeň nepodpořilo ve snaze o zkrácení dotací zemím, které odmítají přijímat běžence, jako jsou státy visegrádské čtyřky (V4; Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko). K omezení vyplácení finančních prostředků z EU nejen zemím V4 v sobotu vyzval i rakouský ministr obrany Hans-Peter Doskozil.
Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nesouhlasí s kritikou na adresu Česka za nedostatek solidarity. Řekl, že Česko se neodmítá podílet na společném evropském řešení. Zdůraznil, že země je aktivní při pomoci uprchlíkům, například v Jordánsku, Libanonu nebo Turecku.
Povinností Slovenska je pomáhat, řekl prezident Kiska
Za pomoc uprchlíkům se vyslovil v rozhovoru pro ČT slovenský prezident Andrej Kiska. Slovensko je podle něj relativně úspěšná země, která by lidem ohroženým na životě měla pomáhat.
„Je naší morální povinností jako úspěšné země uvažovat o tom, jak pomoci lidem, kteří utíkají skutečně před zabitím,“ zmínil Kiska s tím, že se osobně setkal se syrskými křesťany v azylovém centru.
Papež vyzval k solidaritě
V migrační krizi, která zasáhla Evropu, by všechny země měly spolupracovat a chovat se solidárně, aby pomohly nést břemeno těm nejpostiženějším státům. Po pronesení své pravidelné nedělní modlitby na Svatopetrském náměstí k tomu vyzval papež František. Papež jmenovitě pochválil Řecko a další země, které podle něj uprchlíkům „velkoryse“ pomáhají, řešení krize prý ale může být nalezeno jen společně.
„Zvláště Řecko a některé další země nabízejí velkorysou pomoc. Avšak je třeba, aby všechny národy spolupracovaly,“ řekl papež. Společné úsilí podle něj může být daleko efektivnější a pomůže spravedlivě rozložit tíhu krize, která dolehla na jednotlivé země velmi nerovnoměrně.
Švýcarsko odmítlo zpřísnění pravidel pro vyhošťování cizinců
Švýcaři v nedělním referendu odmítli zpřísnění pravidel pro vyhošťování cizinců, kteří spáchali trestný čin. Všechny hlasy sice ještě sečteny nebyly, už nyní je ale jasné, že iniciativu odmítli lidé ve většině kantonů, což k jejímu neúspěchu stačí. V platnost tak nyní vstoupí mírnější zákon o vyhošťování odsouzených cizinců schválený parlamentem, informoval server 20minuten.
Cílem iniciativy vládní Švýcarské lidové strany (SVP) nazvané Za efektivní vyhošťování zahraničních zločinců bylo zpřísnit platná pravidla o vyhošťování cizinců, kteří se dopustili závažných trestných činů. Vyhoštění by podle ní mělo následovat automaticky bez posouzení soudem.
Situace v Řecku
Do aténského přístavu dorazilo v sobotu večer dalších 1200 migrantů z ostrovů. V okolí Pirea tak je kolem 3000 uprchlíků, v celém Řecku přes 25 tisíc. Většina z nich míří k severní hranici s Makedonií, kudy ale může podle nových kvót projít dále na Balkán nanejvýš několik stovek lidí denně. U hraničního přechodu Idomeni kvůli tomu na řecké straně čeká na 6500 běženců.
Řecký premiér Alexis Tsipras uvedl, že lidé, kteří opustili své domovy v Sýrii a překonali Egejské moře, se bohužel setkávají s Evropou, která ztrácí nervy. „Setkávají se s Evropou, která uzavírá hranice, kde se bohužel šíří xenofobní myšlenky a rétorika plná nesnášenlivosti ze strany ultra-pravicových sil,“ uvedl řecký premiér.
Chystaný klip: Neprodávejte své domy
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas v nedělním rozhovoru pro televizní stanici Mega varoval, že pokud balkánské země budou i nadále uplatňovat omezení týkající se počtu příchozích migrantů, mohl by se už během března počet uprchlíků v Řecku zvýšit až na 70 tisíc. Podle něj je ale zároveň reálné, že pokud bude dobře fungovat stávající operace NATO v Egejském moři a spolupráce s Tureckem, mohlo by připlouvajících migrantů ubýt až o 70 procent.
Ministr Muzalas nyní ve spolupráci s OSN plánuje natočení klipu, který by o nových poměrech na hranicích balkánských zemí informoval a který by se promítal v zemích, odkud uprchlíci nejčastěji přicházejí. Hlavní poselství spotu by podle ministra mělo být následující: „Idomeni je uzavřené. Neprodávejte své domy, abyste se dostali do Řecka!“
Podle Mezinárodní organizace pro migraci letos po moři do Řecka dorazilo 102 500 lidí, do Itálie se takto dostalo 7500 migrantů. V loňském roce se počet migrantů k tomuto číslu dostal až během června.
