Rakouská policie ve čtvrtek na východě země u hranic s Maďarskem našla v odstaveném nákladním voze desítky mrtvých běženců. Auto má maďarské registrační značky a jeho majitelem je rumunský občan. Řidič utekl, pátrá po něm společně rakouská, maďarská a slovenská policie. Počet mrtvých by měl být znám v pátek dopoledne, příčina úmrtí v příštích dnech.
Zemský policejní ředitel Hans Peter Doskozil na tiskové konferenci uvedl, že mrtvých uprchlíků je 20 až 50. Těla byla v pokročilém stadiu rozkladu, proto zatím nebylo možné určit jejich přesný počet. Podle Doskozila šlo s velmi vysokou pravděpodobností o uprchlíky. „Ze zadní části vozu už kapaly tekutiny z rozkládajících se těl,“ prohlásil.
Chladírenský vůz byl nalezen v odstavném pruhu na dálnici A4 nedaleko burgenlandského města Neusiedl am See. Dálnice A4 je hlavní tepnou mezi Vídní a Budapeští. Podle prvních informací se běženci cestující v nákladovém prostoru vozu udusili. Vůz byl na dálnici odstaven již ve středu. Nález ohlásila společnost Asfinag, která spravuje rakouské dálnice. Podle policie běženci zřejmě zahynuli již před delší dobou.
Hyza auto loni prodala, už jí nepatří
Nákladní vůz má maďarské registrační značky. Podle fotografií a zveřejněného videa má vazbu na slovenský masokombinát Hyza. Ten je od roku 2006 součástí skupiny Agrofert, patřící českému ministrovi financí Andreji Babišovi. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky ale vůz společnosti Hyza nepatří od loňského roku. Firma ho vyřadila a prodala, podle zatím dostupných informací následně ještě došlo k přeprodeji třetímu subjektu do Maďarska. Noví majitelé neodstranili původní nápisy na autě, jak byli povinni. Společnost Hyza ale s vozidlem nemá nic společného.
„Posíláme na místo naše pracovníky, aby podle VIN zjistili, o které prodané vozidlo přesně jde, a zjistili jméno kupujícího, které poskytneme rakouským vyšetřovatelům, aby mohli být pachatelé vypátráni. Těchto typů vozidel jsme v uplynulých letech prodali celkem 14 kusů různým subjektům,“ uvedl v prohlášení Hanzelka. Firma Hyza má šest vozů, všechny jsou podle systému na kontrolu polohy vozidel na území Slovenska. Hyza prý navíc do Rakouska zboží vůbec nevozí.
Majitelem vozu je rumunský občan
Úřad vlády maďarského premiéra Viktora Orbána oznámil, že vozidlo je zaregistrované v Maďarsku. Zatím není jasné, zda bylo auto ukradeno. Šéf úřadu János Lázár řekl, že vůz od slovenské firmy koupil rumunský občan a nechal si ho zaregistrovat v jihomaďarském Kecskemétu. To potvrdil České televizi i slovenský policejní viceprezident Ľubomír Ábel.
Ohledání místa nálezu auta potrvá podle kriminalistů několik dní. „Práce na místě činu ve čtvrtek určitě nebude dokončena. Bude pokračovat v nadcházejících dnech,“ uvedl Gerald Tatzgern, který v Rakousku vede útvar vyšetřující obchody s lidmi. Chladírenský vůz byl odpoledne za policejního doprovodu odtažen do bývalé příhraniční veterinární stanice v Nickelsdorfu, kde jsou vhodné podmínky pro ohledání mrtvých těl. Mluvčí burgenlandské policie Helmut Marban vysvětlil, že mrtvá těla nebylo možné vyprostit na místě.
Podle dosavadních zjištění byli uprchlíci mrtví už před vstupem vozidla na rakouské území. Vůz se přitom podle prvních zjištění nacházel ve středu ráno u Budapešti a kolem devíti už byl těsně před maďarsko-rakouskou hranicí. Tu pak přejel pravděpodobně v noci. Doskozil poznamenal, že není možné kontrolovat všechny nákladní automobily, které projíždějí po dálnici dálnici A4. Tento typ nákladního automobilu, tedy chladírenský vůz, navíc není obvyklým prostředkem pro pašování uprchlíků. Dálniční hlídky v celém regionu se teď na kontroly dodávek a nákladních vozů zaměřují.
„Dnešek je černý den a myslíme na oběti, jejich rodiny a přátele. Tato tragédie nás všechny zasáhla," prohlásila na tiskové konferenci rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová, která se v době nálezu auta paradoxně jela k maďarským hranicím přesvědčit, že migranti mají v Rakousku odpovídající životní podmínky. „Pašeráci lidí jsou zločinci. Kdo si ještě teď myslí, že s dobrým úmyslem pomáhají běžencům, tomu není pomoci," dodala.
Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána odslouží kardinál Christoph Schönborn v pondělí večer mši za mrtvé uprchlíky. Požádal všechny kostely, aby se v té době po celé zemi rozezněly zvony.
Dopoledne rakouská policie informovala, že již v úterý na východě země zadržela tři převaděče. Jeden z nich převážel 34 běženců včetně asi deseti dětí. Uprchlíci vypověděli, že nemohli pořádně dýchat a že řidič na jejich opakované prosby o zastavení nereagoval a během jízdy od srbských hranic do Rakouska ani jednou nezastavil. Jen během čtvrtka zadržela maďarská policie v Budapešti 24 převaděčů z Ruska, Rumunska a Maďarska, kteří v 16 autech vezli 102 běženců. Středa zlomila jen den starý rekord – během 24 hodin přišlo do Maďarska 3241 uprchlíků.
Maďarsko chce proti uprchlíkům nasadit vodní děla i obušky
Lázár informoval, že Maďarsko chce tvrději postupovat vůči uprchlíkům, kteří překračují jeho zelenou hranici. Policie bude napříště nasazovat i vodní děla a obušky. Vláda si stěžuje, že migranti jsou stále méně ochotní spolupracovat a jsou stále agresivnější. Bezpečnostní síly nyní na hranici nebudou stavět žádný kordon a nebudou uprchlíkům aktivně bránit ve vstupu do země, ujistil Lázár. „Ale ten čas ještě nastane,“ dodal. Vláda také nechá v tranzitních zemích rozšířit informaci, že se na jižní hranici Maďarska budují zátarasy.
Maďarsko nyní dokončuje plot podél své 175 kilometrů dlouhé hranice se Srbskem. Po přijetí balíčku zákonů iniciovaných vládou bude trestným činem překročení státní hranice přes zátarasy i jejich poškození. Upraven má být také zákon o uprchlících tak, aby urychlil azylový proces.
Čtvrteční rakouská tragédie připomíná událost z roku 1993, když bylo na odpočívadle nedaleko Vídně nalezeno pět těl uprchlíků ze Srí Lanky. Vyšetřování ukázalo, že se během transportu udusili, pašeráci pak jejich těla odhodili do křoví.
Tragédie zastínila balkánskou schůzku ve Vídni
Německá kancléřka Angela Merkelová je zprávou o mrtvých běžencích nalezených v Rakousku otřesena. Za vinu případ dává převaděčům a pašerákům. Podobně se vyjádřil i rakouský kancléř Werner Faymann. Na tiskové konferenci ve Vídni, kde se zúčastnili summitu západobalkánských zemí, také kancléřka prohlásila, že je třeba uprchlickou krizi solidárně rychle vyřešit.
Merkelová také řekla, že Evropská unie má povinnost napomoci k míru tam, kde se válčí, a že se také musí postarat o lidi, jejichž životy jsou v ohrožení. „Evropa jako bohatý kontinent je podle mého pevného přesvědčení v takovém stavu, aby to zvládla,“ řekla kancléřka.
Na konferenci o západním Balkánu jednali zástupci některých států bývalé Jugoslávie a Albánie mimo jiné právě o současné uprchlické krizi, s níž se v poslední době potýkají. Schůzky se kromě Merkelové a Faymanna zúčastnila také vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. Hlavním tématem měla být balkánská cesta, po níž uprchlíci nejprve míří přes moře z Afriky do Turecka nebo Řecka, pak putují přes státy bývalé Jugoslávie až k srbsko-maďarské hranici a dále do volného schengenského prostoru.
Srbský premiér Aleksandar Vučić před jednáním uvedl, že jeho země nikdy neuzavře své hranice uprchlíkům. Dodal však, že vůdci Evropské unie musí pomoci vytvořit plán, jak se vypořádat s desítkami tisíc běženců proudících na Balkán. Faymann a Merkelová chtěli na konferenci prosazovat další přerozdělení uprchlíků mezi členskými zeměmi, jednání ale zastínila tragédie mrtvých uprchlíků nalezených v nákladním autě.
Vídeň trvá na kvótách
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz na konferenci nastínil rakouský plán na zřizování uprchlických center přímo v zemích původu migrantů. Už tam by byly posouzeny jednotlivé žádosti o azyl a ti, kteří uspějí, by dostali povolení k cestě do Evropy. Tato útočiště by přitom mohli chránit vojáci pod mandátem OSN. Rakouský plán, který má být předložen unijním institucím, dále předpokládá posílení ostrahy vnějších hranic EU a koordinovanou akci proti pašování lidí. Vídeň rovněž trvá na kvótách na imigranty pro každou unijní zemi, což odmítá například Česká republika. Pokud nebude nalezeno řešení na evropské úrovni, bude každá evropská země jednat na vlastní pěst a ohrozí evropskou myšlenku otevřených hranic, upozornil Kurz.
Komisař pro rozšíření EU Johannes Hahn však řekl, že odpor vůči kvótám polevuje a vyjádřil naději, že ve světle posledních událostí je všech 28 členských zemí princip kvót přijmout. Hahn rovněž varoval, že příliv uprchlíků by ještě mohl zesílit. „Na prahu Evropy čeká 20 milionů uprchlíků,“ řekl. „Deset až 12 milionů v Sýrii, pět milionů Palestinců, dva miliony Ukrajinců a zhruba milion na jižním Kavkaze.“
Řada států, včetně Česka, rozdělování uprchlíků v rámci povinných kvót odmítá. Podle premiéra ČR Bohuslava Sobotky (ČSSD) kvóty nejsou správným receptem. Více peněz i úsilí by podle něj mělo směřovat na řešení příčin krize mimo Česko.
"Tato vážná a smutná tragédie nám znovu připomněla hloubku migrační krize," řekl šéf české vlády ke smrti uprchlíků v Rakousku. "Je mi líto všech zmařených životů, nejhorší je, že nemusí být poslední. Jednak v důsledku silné snahy uprchlíků dostat se do EU, jednak díky převaděčům, kteří se na tom snaží cynicky vydělávat," upozornil premiér. Evropa proto podle něj musí rychle hledat účinnější cestu, jak zastavit válečné konflikty, které migrační vlnu vyvolaly, chránit vnější hranice a současně pomoci těm, kdo se nemají kam vrátit a skutečně pomoc potřebují.
