V sedmnáctimilionovém Nizozemsku se v těchto hodinách rozhoduje o novém složení parlamentu. Tamní volby, které dříve málokdy budily emoce, teď s napětím sleduje celá Evropská unie. A nejen ona. Zejména proto, jak obstojí stávající liberální síla proti sílícímu populismu, prezentovanému protiislámským nacionalistou Geertem Wildersem. Volby v Nizozemsku budou i tématem středeční Devadesátky ČT24 od 20:00.
Otázky do Hyde Parku ČT24, jehož hostem bude Michal Vít z Institutu pro evropskou politiku Europeum, můžete posílat také prostřednictvím Facebooku – napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag #hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.
Volební místnosti se otevřely v půl osmé ráno, zavřou se v devět večer. Poté nizozemské televize zveřejní odhady výsledků, samotné výsledky budou k dispozici průběžně během noci.
Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Spor vznikl poté, co nizozemské úřady v sobotu vyhostily tureckou ministryni, která chtěla promluvit ke krajanům kvůli nadcházejícímu referendu o změně turecké ústavy. Ještě předtím nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu šéfovi turecké diplomacie Mevlütu Cavusogluovi.
Bleskový pondělní průzkum ukázal, že z kauzy by mohli těžit nizozemští konzervativci a nacionalisté na úkor ostatních stran. Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Rutteho by tak získala 27 mandátů ve 150členném parlamentu, což je o tři křesla více oproti předchozímu průzkumu.
PVV by získala 24 mandátů, o dva více oproti poslední sondáži. „Je jasné, že preference se od soboty změnily,“ uvedl Maurice de Hond z agentury, která se zabývá průzkumy veřejného mínění. Oproti předchozím velmi vyrovnaným průzkumům tak Wildersova Strana pro svobodu (PVV) těsně před volbami za Rutteho stranou zaostávala.
„Wildersova strana teď ztrácí v preferencích, a docela výrazně, protože premiér velmi aktivně a zároveň klidně reagoval na situaci s Tureckem,“ potvrdil vedoucí katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Wilken Engelbrecht.
„Pokud jde o nizozemské voliče tureckého původu, tak podle médií si asi devadesát procent z nich myslí, že by vláda měla pustit turecké ministry do země. Naopak voliči nizozemského původu si z devadesáti procent myslí, že postup vlády byl správný – a to je důvod, proč Wilders v preferencích ztrácí,“ dodal Engelbrecht.
Podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala je to i proto, že řada stran začínala přebírat Wildersova témata, nebo se k němu vymezila tak, že jim PVV nepřebrala mnoho voličů. Na některé voliče pak zabírá pravý opak toho, co tvrdí Wilders, podotkl Vostal.
Nizozemské volby jsou první v řadě důležitých hlasování, která mohou letos výrazným způsobem ovlivnit další podobu evropské politiky. K volbám půjdou také na jaře Francouzi a na podzim Němci. „Nizozemci považují všechny parlamentní volby za důležité. V průměru volí tak sedmdesát až osmdesát pět procent lidí. Myslím, že tentokrát bude účast vyšší, tak 85 až 87 procent,“ odhaduje Engelbrecht.
Čeká se mnohobarevná koalice
O přízeň voličů se uchází 28 politických stran a hnutí. I kdyby PVV těsně porazila Rutteho VVD, má jen malou šanci sestavit vládu.
Volební systém umožňuje dostat se do parlamentu i řadě malých stran a nečeká se, že Wilders dostane dostatek hlasů na to, aby mohl případně vládnout sám. Bude proto určitě třeba koalice, uvedl zpravodaj ČT Vostal.
Volební systém je v Nizozemsku nastavený tak, že k jednomu křeslu stačí zisk 0,67 procenta hlasů. Do parlamentu se tak může dostat mnoho stran, řada těch menších se ziskem jednoho či dvou křesel. Povolební koalice proto bude několikabarevná a dohadování potrvá zřejmě dlouho.
Nizozemci jsou na velký počet stran v parlamentu i několikačlenné vládní koalice zvyklí. „Vláda jedné strany existovala jen v době německé okupace. Jinak byly vždy minimálně tři strany ve vládě,“ potvrzuje nizozemský profesor Engelbrecht.
„Tady je spíš problém, že z voleb asi nevzejde strana s opravdu silným mandátem, dejme tomu s víc než třiceti zástupci v parlamentu, takže se bude vláda skládat z alespoň čtyř stran. Podle posledních preferencí to vypadá na vládu, kterou povede strana premiéra Rutteho, pak v ní budou levicoví liberálové D66, možná ještě ekologové a křesťanští demokraté,“ dodává.
„Dá se čekat, že Rutteho liberálové budou schopni koalici dojednat snadněji,“ míní politolog Bernard Steunenberg z Rotterdamu. Wildersově straně předvolební průzkumy minulý týden předpovídaly 22 či 23 křesel. Podle Steunenberga si ale uzavřela dveře k jednání svými tvrdými postoji k islámu, migraci či Evropské unii.
Strana v průzkumech vedla na přelomu roku, v posledních týdnech však začala ztrácet. „Vidíme lehký nárůst euroskepticismu, ale není to na úrovni, jako to bylo například ve Velké Británii. Takže roste, ale není tak rozšířený,“ shrnuje sociolog Niels Spierings.
„Většina Nizozemců – především střední třída – nechce, aby byly další pravomoci nizozemské vlády přeneseny na EU. Zároveň ale většina Nizozemců, podle posledních průzkumů minimálně 54 procent, chce zůstat v EU. Myslím, že i kdyby se Wilders dostal do vlády, musel by svůj postoj, že by Nizozemsko EU opustilo, přehodnotit,“ domnívá se Engelbrecht.
Kvůli obavám z hackerů se bude sčítat ručně
Okolo 13 milionů voličů, kteří mohou ve středu dorazit do přibližně 9000 volebních místností, bude své kandidáty na rozměrném volebním lístku zaškrtávat tužkou. Hlasy pak budou sčítány ručně.
Návrat k tradičnímu a pomalému způsobu je podle nizozemského ministra vnitra Ronalda Plasterka snahou vyvrátit nejrůznější podezření z manipulací s výsledky v době množících se zpráv o hackerských útocích.
Nizozemská tajná služba v únoru oznámila, že má informace o stovkách pokusů proniknout do vládních počítačových systémů a že stopy často směřují do Ruska.
