Moskva - Hlavní ruská vládní strana Jednotné Rusko chce vytvořit vlastní bezpečnostní oddíly, které mají dbát na dodržování veřejného pořádku v Moskvě a zasahovat i proti účastníkům nepovolených demonstrací. Napsal to dnes ruský list Kommersant s odvoláním na informované stranické zdroje. V ulicích Moskvy se mají příslušníci partajní policie objevit už v červnu.
Členy nových bezpečnostních složek mají být „dobrovolníci atletické postavy“, kteří budou hlídkovat v jednotlivých moskevských obvodech, napsal Kommersant. Zpočátku se počítá s asi 500 až 700 lidmi, mnozí se prý už sami hlásí. Zájem má Jednotné Rusko hlavně o znalce bojových sportů, bývalé výsadkáře a policisty, pracovníky soukromých ochranných služeb a kozáky.
Každý člen ochranky dostane podle Kommersantu „stranickou uniformu“ a projde speciálním výcvikem. Projekt nových bezpečnostních složek nemá prý být politicky zaměřen. Vedení Jednotného Ruska ale předpokládá, že příslušníci ochranných oddílů budou postupem času hlídkovat i na veřejných schromážděních včetně mítinků ruské opozice.
Na ulicích ale mají hlavně bojovat s překupníky drog, alkoholiky a výtržníky. Každý narušitel veřejného pořádku prý bude zaznamenán na video dostupné na internetových „stránkách hanby“. Do práce policistů se prý straničtí ochránci pořádku plést nebudou. Projekt už byl vyzkoušen ve třech moskevských obvodech a ohlas byl příznivý, uvedl Kommersant s odvoláním na štáb Jednotného Ruska.
Rozhlasová stanice Echo Moskvy dnes citovala vůdce ruského hnutí Za lidská práva Lva Ponomarjova, který má z nové „politické policie“ značné obavy. Úřady by ji mohly zneužívat při potlačování nežádoucích veřejných projevů a demonstrací opozice. Projekt Jednotného Ruska je podle něj i důkazem toho, že policie své úkoly nezvládá.
Stranické bezpečnostní oddíly v minulosti:
Sturmabteilung (Úderné oddíly)
Na počátku 20. let 20. století byla v Německu založena paramilitární organizace přináležící k NSDAP. SA sehrály důležitou roli ve vzestupu nacionálních socialistů z takřka bezvýznamné skupinky v nejmocnější politickou stranu Německa. Do jejich řad se původně rekrutovali hospodští rváči a násilníci. Jejich úkolem bylo vyvolávání pouličních nepokojů a vraždy politických konkurentů. Postupem času se oddíly reorganizovaly do vojenské podoby a s nástupem Hitlera k moci se snažily získat co nejvíc vlivu pro sebe. Na oslabení „hnědých košil“ vedených populárním Ernstem Röhmem začali naléhat němečtí vojenští velitelé i Hitlerovi nejbližší spolupracovníci, pro které Röhm představoval vážnou konkurenci. Nakonec s odstraněním SA, které měly v tu dobu až 2,5 milionu členů, souhlasil i samotný Hitler. Čistka, ke které došlo 30. června 1934, se do dějin zapsala jako noc dlouhých nožů. Podle některých zdrojů přišly o život až stovky lidí, včetně všech velitelů a samotného Röhma. Velitelé včetně Röhma byli popraveni, SA byly rozpuštěny až v roce 1945.
Lidové milice
Z původních Závodních stráží, určených k ochraně majetku podniků, vznikly během února 1948 Lidové milice. Z této polovojenské a de facto ilegální složky se brzo stal jeden z hlavních opěrných pilířů režimu. Lidové milice přímo podléhaly KSČ a staly se tak nejloajálnější silou komunistického zřízení. Svou úlohu plnily při potlačování protistátních aktivit, ale i při zákrocích proti nespokojeným dělníkům. Odpudivou roli sehrály v roce 1969 - při prvním výročí okupace jako jediná ozbrojená zasahující složka totiž nesly odpovědnost za smrt mladých lidí v Praze a Brně. Tato tragická zkušenost, byť záměrně nevyšetřována, potom značně omezila využívání Lidových milic pouze na nejvyšší ohrožení státního zřízení. Taková situace nastala až na samém sklonku režimu v roce 1988 a 1989. „Ozbrojená pěst dělnické třídy“ byla rozpuštěna v prosinci 1989.
Maďarská garda
Polovojenskou Maďarskou gardu založilo v srpnu roku 2007 nacionalistické (tehdy ještě mimoparlamentní) Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Maďarská garda používala uniformy a symboly, které připomínaly někdejší fašistickou diktaturu v Maďarsku. Cílem gardy byla podle vyjádření jejích členů změna politického režimu v zemi a sebeobrana Maďarů před údajnými útoky z okolních států. Členové gardy také často konali pochody místy, kde žije romské obyvatelstvo. V prosinci 2008 soud gardy rozpustil.
