Ruský prezident Vladimir Putin ve středu pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Po setkání s italským premiérem Giuseppem Contem v Moskvě řekl, že pokud Američané nové rakety do Evropy pošlou, odpoví Moskva zrcadlově.
Zprávu o rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vypovědět smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) přivezl v minulých dnech do Moskvy bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Oznámený krok zdůvodnil zjištěním, že Rusko údajně smlouvu porušuje. Moskva výtky Washingtonu odmítá a varuje před následky.
„Evropa se vystaví nebezpečí možného odvetného úderu Ruska, pokud bude souhlasit s rozmístěním amerických raket na svém území,“ citovala Putina státní agentura TASS. Jestli se tak přece jen stane, odpoví podle prezidenta Rusko stejně.
Američané podle Putina nepředložili žádné důkazy o tom, že by Rusko smlouvu INF porušilo. „Sami ji přitom porušují,“ poznamenal ruský vůdce. Kongres podle něj už zařadil finance na vývoj nových raket středního a krátkého doletu do státního rozpočtu.
Smlouva zastavila zbrojení dvou mocenských soupeřů
O podpisu sovětsko-americké Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) ve Washingtonu 8. prosince 1987 mluví historici a politologové jako o bezprecedentním kroku. Zastavil totiž dosavadní zbrojení mocenských soupeřů a významně přispěl ke konci studené války. Dohodu uzavřel šéf Bílého domu Ronald Reagan se svým protějškem Michailem Gorbačovem.
Když smlouva vešla 1. června 1988 definitivně v platnost, čekalo Spojené státy i Sovětský svaz odzbrojení v podobě likvidace 2692 raket krátkého a středního doletu.
