Haag/Chartúm - Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu Luis Moreno-Ocampo dnes obvinil súdánského prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra z genocidy v Dárfúru. Požádal členy soudu, aby na Bašíra vydali zatykač. Súdánská vláda obvinění odmítá. Moreno-Ocampo obvinil súdánského prezidenta z pokusu zlikvidovat příslušníky dárfúrských kmenů vraždami, násilím a deportacemi. Na Bašírovu adresu vznesl deset bodů obvinění: tři z nich se týkají genocidy, pět zločinů proti lidskosti a dva vraždění.
Luis Moreno-Ocampo zdůvodnil žádost o vydání zatykače tím, že se musí předejít pomalému umírání dvou a půl milionu lidí, kteří byli nuceni opustit domovy v Dárfúru a kteří jsou stále terčem útoků milicí džandžauí. Ty mají podporu vládní armádních jednotek.
„Genocida je záměrně páchaný zločin. V Dárfúru stále pokračuje,“ sdělil prokurátor. „Jsou znásilňovány sedmdesátileté ženy i šestileté holčičky. Jde o masivní znásilňování, jichž se dopouští gangy před očima rodičů,“ prohlásil prokurátor.
Pětiletý konflikt si podle OSN vyžádal už 300 tisíc životů, Chartúm ovšem přiznává 10 tisíc mrtvých.
Moreno-Ocampo:
„Nepotřebujeme čekat na smrt těch 2,5 milionu lidí.“
Argument, že obvinění Bašíra může vyvolat umocněnou mstu proti dárfúrským uprchlíkům a že Chartúm zavře brány před humanitárními organizacemi i mírovými jednotkami, jež mají zajistit bezpečnost uprchlíků, Morena-Ocampa nepřesvědčuje.
Očekává se, že členové soudu budou prokurátorovu zprávu studovat několik měsíců, než rozhodnou o Bašírově zatčení. Súdán ale jurisdikci mezinárodního tribunálu neuznává a zřejmě se nedá očekávat, že se Bašír, který v čele země stojí už 20 let, v brzké době před tribunálem objeví.
Súdán legitimitu tribunálu neuznává. OSN v obavách z násilí stahuje z Dárfúru část personálu. Společná mise Africké unie a OSN v této západosúdánské provincii čítá 9500 vojáků a 1300 civilních pracovníků.
Mezinárodní trestní tribunál
Tribunál vznikl v polovině roku 2002, poté, co zakládací smlouvu ratifikovalo požadovaných minimálně 60 států. Teď má podporu 106 zemí a zasedá v něm 18 soudců z 18 států. Mají devítiletý mandát a právo soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů na celém světě. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Nejvyšším trestem, který lze uložit, je doživotní odnětí svobody.
