Prodejte Putinovi Prahu či Vary, radí Ukrajinci Zemanovi. Pobouřil je návrh odškodnění za Krym

Nahrávám video

Výroky českého prezidenta Miloše Zemana o situaci kolem Krymu pobouřily politiky v Kyjevě. Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, a Ukrajině poradil dohodnout se s Moskvou na kompenzaci. Šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy řekl ČT, že by Ukrajina mohla zareagovat protestní nótou. Ukrajinská média označila Zemanova slova za „skandální“. Jeho výrok odsoudili i premiér Bohuslav Sobotka a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (oba z ČSSD).

„Myslím, že by ukrajinské ministerstvo zahraničí mohlo připravit protestní nótu. Není to prohlášení jen běžného politika, ale prezidenta země. Rád bych zdůraznil, že z minulosti známe pozici prezidenta Zemana, ale také známe pozici české vlády, která je zcela normální a v souladu s pozicemi Evropské unie. To znamená, jasné pochopení Ukrajiny,“ řekl České televizi šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy Volodymyr Ariev.

„Slyšeli jsme, že český prezident občas pronesl excentrická prohlášení. Teď jsme toho byli svědky na vlastní oči. Po prohlášení pana Zemana, že je dobré mít odškodnění za Krym, k tomu naše delegace zaujala velmi negativní postoj. Někteří ze členů vstali a odešli z dalších debat s panem Zemanem. Myslím, že to byla emotivní reakce, ale mohlo to tak být v reakci na takovéto prohlášení k územní celistvosti státu,“ uvedl také Ariev.

Je škoda, že prezident země, která tolik trpěla při sovětské invazi v šedesátých letech, nyní vyjadřuje svou neúctu k územní celistvosti Ukrajiny, která nyní trpí kvůli ruskému režimu.
Volodymyr Ariev
šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy

„Prohlášení pana Zemana, že bychom měli přijmout anexi Krymu, abychom se vyhnuli světové válce, naprosto neodpovídá historii. Protože anexe Sudet před druhou světovou válkou ukazuje, že se tomu nedá vyhnout. Akceptování anexe Sudet nemohlo zastavit druhou světovou válku s obřím počtem obětí. Myslím, že pan Zeman má velmi volnou interpretaci světových dějin a že takováto prohlášení mu u ukrajinských občanů neudělají dobrou pověst,“ uzavřel šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy.

Prezidentovy výroky ostře odsoudil i premiér Bohuslav Sobotka. Zeman podle něj neměl k projevu o protiruských sankcích a anexi Krymu podle Sobotky mandát vlády, jeho výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR. „Česko hájí respektování mezinárodního práva. Sankce EU proti Rusku jsou svázané s plněním dohod z Minsku, bez naplnění těchto dohod je nelze rušit,“ sdělil Sobotka na Twitteru.

Za zachování sankcí do doby, než budou splněny minské dohody, se postavil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zemanovy výroky podle něj nejsou v souladu s tím, co Česko prosazuje na mezinárodních fórech. „K tomu, co se stalo s Krymem, ale i na Donbasu, nemůžeme zůstat lhostejní. Změny hranic států a porušování mezinárodních dohod je něco, k čemu nemůžeme mlčet,“ doplnil.

Ukrajinští poslanci:  Promluvil „antiHavel“

„Ukrajina nebude prodávat své občany, území, svrchovanost, čest a důstojnost. To se neprodává,“ citovala ukrajinská tisková agentura Unian místopředsedkyni ukrajinského parlamentu Irynu Heraščenkovou.

Zemanovo vystoupení označila za „vrchol cynismu“, ve Štrasburku podle ní promluvil opak Václava Havla, „antiHavel“. Bylo jí líto české delegace, která se podle Heraščenkové musela cítit trapně kvůli Zemanově bezzásadovosti a nemorálnosti.

Ještě více než Zemanova slova ukrajinskou političku rozhořčili ti z evropských poslanců, kteří řečníkovi zatleskali - přestože není žádná novinka, že jsou politici, jejichž čest je na prodej.

Nahrávám video

„Jestli lze prodat Krym, tak český prezident může Putinovi prodat Prahu a Karlovy Vary. Putin dá peníze i ropu,“ zareagoval na Facebooku poslanec Oleksij Hončarenko z vládní strany ukrajinského prezidenta Blok Petra Porošenka. Zeman podle něj zaprodal památku obětí sovětské invaze v srpnu 1968, protože se mu zrovna hodí zapomenout na ruské tanky v českých ulicích - ale tyto tanky jsou nyní v ulicích ukrajinských měst.

Další ukrajinský poslanec Leonid Emec na Facebooku českého prezidenta kritizoval za to, že „vybízí Evropu k družbě s Ruskem, aniž by se jediným slůvkem zmínil o ruské agresi“.

„Bylo by zajímavé zjistit, zda by souhlasil, kdyby mu Hitler nabídl kompenzaci za obsazení Sudet,“ poznamenal na Zemanovu adresu ukrajinský poslanec Borislav Bereza, jehož citoval ruský server Newsru.com. Bereza také řekl, že lékaři Zemanovi doporučili, aby omezil pití alkoholu, ten ale prohlásil, že nebude pít míň. A z úterního Zemanova vystoupení je podle ukrajinského poslance jasné, že český prezident své slovo dodržel.

Ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba označil Zemana za prostinkého herce, ochotně hrajícího svou roli v představení, jehož režiséři jsou v zákulisí. Server Newsru.com poznamenal, že Zeman se v listopadu chystá na návštěvu Ruska.

K záležitosti se na pražské konferenci Forum 2000 vyjádřil i bývalý rakouský prezident Heinz Fischer. „Myslím, že je třeba, aby Evropa anexi Krymu Ruskem kritizovala. Nemůžeme to přijmout jako fait accompli,“ řekl.

Další čeští politici: Zeman poškodil Česko, hranice Ukrajiny jsou nedotknutelné

Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek označil Zemanova slova za nehorázná a v rozporu s českou zahraniční politikou. „Českou republiku v civilizovaném světě poškozuje,“ řekl ČTK.

Podle místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky (za ANO) překračuje Zeman své kompetence a jeho projevem by se měla zabývat vláda.

Místopředseda opoziční ODS Martin Kupka zdůraznil, že na porušení mezinárodních smluv a na agresi nelze říci, že jde o hotovou věc. „Taková relativizace a mávnutí rukou vždycky v historii připravily půdu pro ještě větší zvůli. Je to další faul pana prezidenta,“ napsal ČTK Kupka.

Zemanovým slovům se na sociálních sítích podivil i místopředseda vládní KDU-ČSL Marian Jurečka.

Předseda opoziční KSČM Vojtěch Filip se vyslovil pro novou minskou schůzku a stanovení postupu k normalizaci vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. „Čím dříve k tomu dojde, tím lépe, aby se zmenšil chaos v Evropě,“ napsal ČTK Filip. Připomněl v této souvislosti katalánské referendum o nezávislosti na Španělsku a postoj Madridu k němu.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury přirovnal situaci Krymu ke vzniku Československa. Obyvatelé poloostrova se podle něj rozhodli sami pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. „My jsme přeci také před sto lety neanektovali Československo, prostě jsme se tenkrát svobodně rozhodli žít ve svém státu,“ napsal Okamura. Domnívá se, že Krym byl vždy ruský, a nedá se tak podle něj mluvit o ruské anexi poloostrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled