Prezidentem Ukrajiny je oligarcha Porošenko

Kyjev – Novým ukrajinským prezidentem byl hned v nedělním prvním kole zvolen podnikatel a politik Petro Porošenko. Na odpolední tiskové konferenci to potvrdil předseda centrální volební komise (CVK) Mychajlo Ochendovskyj s tím, že druhé kolo prezidentských voleb se už určitě konat nebude. Porošenko se za vítěze voleb na základě povolebních průzkumů prohlásil již v neděli.

Podle zatím posledních předběžných výsledků po sečtení 85 procent hlasů podpořilo Porošenka 54,04 procenta hlasujících voličů. Oligarcha si udržuje velký náskok před expremiérkou Julijí Tymošenkovou, která zatím dostala kolem 13,12 procent hlasů. Průběžné předběžné výsledky z volebních místností se od začátku jejich oznamování přibližně shodují s nedělními průzkumy, které dávaly Porošenkovi téměř 56procentní podporu voličů.

„I když do CVK ještě nepřišly všechny zprávy, už nyní lze udělat hlavní závěr: znovu hlasovat nebude nutné,“ citoval Ochendovského list Ukrajinska pravda. Předseda komise přitom vysvětlil, že tento závěr bylo možné učinit vzhledem k tendencím, které se ukazují při sčítání hlasů, k množství hlasů odevzdaných kandidátům a ke skutečnosti, že jeden z kandidátů dostává většinu hlasů ve všech regionech bez výjimky.

Osmačtyřicetiletý Porošenko již v neděli za svůj hlavní cíl označil ukončení „chaosu a války“ vyvolaných proruskými povstalci na východě země. S tímto cílem se prý vypraví do separatistických východoukrajinských regionů.

Petro Porošenko:

„Tyto volby byly nejdemokratičtějšími, nejsvobodnějšími a nejtransparentnějšími v historii Ukrajiny. Totéž tvrdí i pozorovatelé z nejrůznějších zemí. Podle nich to nelze ani srovnávat s průběhem volbeb v roce 2012, protože tenkrát docházelo ke krádežím volebních lístků a vloupání do místností. Jediným problémem těchto voleb byly příliš dlouhé fronty.“

Výsledky podle ukrajinských médií jasně naznačují, že druhé kolo plánované původně na 15. června nebude zřejmě zapotřebí. „Pro zemi to je dobrá zpráva, Ukrajina bude ušetřena tří týdnů volebního souboje mezi Porošenkem a Tymošenkovou,“ napsal list Segodňa. Značné prostředky ušetří i poloprázdná ukrajinská státní pokladna. 

Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK:

„Porošenko je přijatelný pro všechny. Fakt, že vyhrál ve všech regionech Ukrajiny, je naprosté novum, protože dosud vždy bojoval východní kandidát proti západnímu. To svědčí o výrazném posunu. Hlavní poražená – Julija Tymošenková – se vyjádřila v tom smyslu, že volby proběhly čestným způsobem.“

Porošenko je považován za muže kompromisu. Vysoké posty zastával během působení prozápadní i proruské vlády. Ve vztahu k Rusku má jasno – chce zpět Krym a podporuje ekonomické sankce vůči Kremlu. Už dříve avizoval, že pokud vyhraje, své firmy prodá. „Oligarcha by v žádném případě neměl být prezidentem,“ prohlásil. „Chci zavést tradici, že když člověk obsadí důležitý post ve státní správě, své podnikání prodá a bude sloužit lidu. Já se to chystám udělat. Hledám investiční banku, která mi pomůže má aktiva prodat,“ uvedl Porošenko na svém prvním povolebním setkání s novináři.

Kdo je PETRO POROŠENKO? Více čtěte ZDE.

Nahrávám video

Jednotná Ukrajina a tvrdě proti Rusku

Porošenko jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho hlavní heslo je jednotná Ukrajina. Porošenko kandidoval na prezidentský post jako nezávislý. Podpořil ho mimo jiné Vitalij Kličko, který se v jeho prospěch vzdal vlastní kandidatury a kandidoval na post kyjevského primátora. I on zvítězil hned v prvním kole.

Jan Šír, Institut mezinárodních studií, FSV UK:

„Společně s prezidentskými volbami probíhala na řadě míst volba starostů. V Kyjevě zvítězil Vitalij Kličko. Není to překvapením. Byla to součást dohody. Porošenkovi k vítězství výrazně pomohlo, že se Kličko kandidatury vzdal. Na oplátku se Porošenko údajně podílel na spolufinancování Kličkovy kampaně v Kyjevě.“

Klyčko a Porošenko po úspěšných volbách
Zdroj: Nikitin Maxim/ČTK/ITAR-TASS

Povstalci na východě Ukrajiny Porošenka neuznávají 

Na předběžné výsledky dnes zareagovali povstalci z východu Ukrajiny, kteří volby bojkotovali a ochromili zhruba čtyři pětiny volebních okrsků v Doněcké a Luhanské oblasti. Šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin v oblasti vyhlásil „výjimečný stav“ a za prvořadý úkol označil „vyčištění republiky od cizích vojsk“. „Když někoho zvolí prezidentem, obvykle oznámí jméno země, kterou navštíví jako první. Tak se stavíme k prohlášení Porošenka o jeho cestě na Donbas,“ zdůraznil povstalecký vůdce. „Dialog Doněcké republiky s Kyjevem je možný jen přes prostředníky. Jsme připraveni k výměně zajatců a k diskusi o odchodu ukrajinských vojsk,“ řekl také Pušilin.

Petro Porošenko, nový ukrajinský prezident:

„Lidem, kteří měli v rukou zbraně, ale nepoužívali je, jsme připraveni nabídnout amnestii. Ti, kteří s nimi zabíjeli, jsou ale teroristé - a žádná země na světě s teroristy nevyjednává.“

Pozorovatelé OBSE: Volby jsou platné, povstalci musí vést s prezidentem dialog

Podle pozorovatelů OBSE jsou ale ukrajinské volby platné navzdory pokusům ozbrojených skupin volební proces narušit. Uvádí to zpráva mise pozorovatelů, kterou na Ukrajinu vyslala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle zprávy dávají volby ukrajinskému vedení právo zahájit dialog s povstalci na východě země. Dokument OBSE odsoudil snahy separatistů o zablokování volebních místností, únosy členů volebních komisí, výhrůžky smrtí a zabavování a likvidaci volebních  dokumentů. Společným cílem všech těchto činů bylo upřít občanům právo na účast ve volbách, uvedla OBSE.

„Mimořádná kvalita nedělních voleb dává novému ukrajinskému prezidentovi právo zahájit okamžitě vstřícný dialog se všemi občany východních oblastí a obnovit důvěru,“ komentoval zprávu Andreas Gross, který v rámci mise OBSE vedl delegaci pozorovatelů Rady Evropy. 

Libor Dvořák, redaktor ČRo:

„Volby jsou platné, ačkoliv ne všichni voliči měli možnost přijít k volbám. V Luhanské oblasti dorazilo k urnám 20 procent voličů, v Doněcké asi 14 procent. To bylo způsobeno tím, že někde byly z bezpečnostních důvodů místnosti uzavřeny, jinde se jich zmocnili ozbrojenci. Celkem ale přišlo k volbám 60 procent voličů, to je účast tak jako tak velmi dobrá a není důvod volby zpochybňovat.“

První zahraniční návštěva nově zvoleného ukrajinského prezidenta vždy směřovala do Moskvy. Tentokrát Porošenko zavítá do Varšavy, protože nová politická garnitura považuje Polsko za svého nejbližšího spojence. „Polsko sleduje ukrajinskou krizi velmi pozorně. Hlavní polské noviny mají ukrajinskou krizi na prvních šesti stranách,“ uvedl redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
08:44Aktualizovánopřed 51 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
20:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
20:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 2 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 2 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.