V prvním kole rakouských prezidentských voleb zvítězil s velkým náskokem kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer, který po sečtení drtivé většiny hlasů získal 36,4 procenta. Ve druhém kole Hofera vyzve expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen, který dosáhl na 20,4 procenta hlasů. Kandidáti vládní koalice - sociálních demokratů a lidovců - zcela propadli a získali jen po 11 procentech hlasů. Podle komentátorů mohou výsledky znamenat radikální otřes pro celou politickou scénu.
Protože ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů nutnou k tomu, aby mohl vítěz vzejít už z prvního kola, uskuteční se souboj dvou nejsilnějších uchazečů ve druhém kole 22. května.
- Výsledky voleb podle spolkových zemí i jednotlivých obvodů naleznete ZDE.
Van der Bellen svedl napínavou bitvu o postup do druhého kola s bývalou předsedkyní nejvyššího soudu Irmgard Grissovou. Její volební zisk se ale nakonec zastavil na 18,5 procentech a k postupu jí nemůžou pomoct ani korespondenčně odevzdané hlasy, které se budou připočítávat v pondělí.
Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.
Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.
Reprezentanti vládních stran utrpěli debakl: kandidát sociálnědemokratické strany kancléře Wernera Faymanna Rudolf Hundstorfer a uchazeč koaliční lidové strany Andreas Khol získali shodně jen 11,2 procenta hlasů. Faymann proto výsledky označil za zklamání a řekl, že je z nich smutný. Nechce z nich ale vyvozovat žádné personální důsledky.
Podle očekávání zůstal na posledním místě vídeňský podnikatel ve stavebnictví Richard Lugner se ziskem 2,35 procenta hlasů. O prezidentskou funkci usiloval už ve volbách v roce 1998, tehdy ale skončil čtvrtý s necelými 10 procenty hlasů.
Svobodní oslavují „historický výsledek“
Přesvědčivé vítězství 45letého Hofera je velmi překvapivé, protože předvolební průzkumy mu přisuzovaly jen kolem 24 procent hlasů.
Pro Svobodné jde na celostátní úrovni o nejlepší volební výsledek za více než půlstoletí jejich existence. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache proto v první reakci řekl, že jde o „historický výsledek“, díky němuž v Rakousku začínají „politicky zcela nové časy“.
„Jsem velice vděčný a plný pokory. Výsledek v tomto rozsahu jsem vůbec nečekal,“ řekl podle agentury APA ve volebním centru ve vídeňském Hofburgu Hofer.
Migrační krize pohřbila naděje koaličních stran
Komentátoři v prvních reakcích hovořili o „šokujícím“ výsledku, a to zejména s ohledem na velmi malé zisky vládních stran. Lidovci a sociální demokraté, kteří se po dlouhá desetiletí střídají v Rakousku u moci a nyní společně tvoří koaliční vládu, jsou totiž poprvé od druhé světové války z boje o křeslo v Hofburgu vyřazeni. Podle analýz k jejich porážce přispěla zejména nespokojenost voličů s neměnností politické scény, a to zejména v souvislosti se zvládáním uprchlické krize.
V druhém kole ale budou karty rozdány zcela nově, upozornila předsedkyně strany Zelených Eva Glawischnigová. Předpokládá se totiž, že voliči neúspěšných kandidátů podpoří spíše Van der Bellena, než Hofera.
Volební účast dnes dosáhla kolem 68,1 procenta. Byla výrazně vyšší než před šesti lety, kdy přišlo hlasovat 53,6 procenta voličů a dosavadní sociálnědemokratický prezident Heinz Fischer obhájil svůj mandát už v prvním kole.
