Prapory NATO v detailu. Na 800 britských vojáků zamíří do Estonska

Ministři obrany zemí NATO probrali detaily vyslání vojenských praporů do Pobaltí a Polska v rámci snahy odradit Moskvu od případné agrese. Do Polska má kupříkladu zamířit asi 900 amerických vojáků, do Estonska zase 800 Britů. „(Prapory) vysílají nezpochybnitelný signál, že NATO je jednotné,“ oznámil po ministerském jednání v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.

Příprava jednotek pokračuje dostatečným tempem tak, aby prapory začaly být rozmísťovány na jaře příštího roku a plných schopností dosáhly do léta 2017, sdělil šéf Aliance.

Summit NATO ve Varšavě počátkem prázdnin rozhodl, že součástí snahy Aliance odradit Rusko od možné agrese bude rozmístění asi 4000 vojáků v trojici pobaltských zemí a v Polsku. Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.

Stoltenberg nyní doplnil, že Albánci, Italové, Poláci a Slovinci slíbili pomáhat svým kanadským partnerům v Lotyšsku. Kanada tam předpokládá rozmístit necelých 500 vojáků. Belgičané, Chorvaté, Francouzi, Lucemburčané, Holanďané a Norové se přidají k asi 500 Němcům v Litvě.

Dánsko a Francie přispějí do praporu vedeného Británií v Estonsku, kam Londýn předpokládá vyslat asi 800 vojáků. Asi devíti stovkám Američanů v Polsku nabídli pomoc Rumuni a Britové.

Český ministr obrany Martin Stropnický (ANO) oznámil, že Česko se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí. Přibližně 150 českých vojáků se ale bude po tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.

O pomoc žádají i Rumuni – budou vyslyšeni

Ministři obrany probírali také možnosti, jak posílit obranu a schopnost odstrašení v oblasti Černého moře. Po podpoře volají po ruské anexi ukrajinského Krymu především Rumuni. Stoltenberg oznámil, že ačkoliv plány v této části Evropy jsou méně pokročilé než v Pobaltí, slíbili už i zde přispět Kanaďané, Němci, Nizozemci, Poláci, Turci i Američané.

Šéf NATO zopakoval, že alianční reakce je proporční a jejím cílem není konflikt vyprovokovat. Dialog s Ruskem je podle něj žádoucí, a tak není v brzké budoucnosti vyloučena schůzka Rady NATO–Rusko na velvyslanecké úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův nový úřadující šéf tajných služeb začal s velkým propouštěním, píše CNN

Ředitel americké Národní zpravodajské služby (DNI) Bill Pulte, který byl kandidátem prezidenta Donalda Trumpa, začal s rozsáhlými škrty a propouštěním ve svém úřadu. Podle zdroje CNN obeznámeného se situací se tak děje od začátku týdne. Pulte ve funkci nahradil Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů. Agentura Reuters nicméně napsala, že Gabbardová byla donucena odejít kvůli neshodám s Bílým domem.
před 32 mminutami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 1 hhodinou

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 4 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 6 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 7 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 8 hhodinami
Načítání...