Prapory NATO v detailu. Na 800 britských vojáků zamíří do Estonska

Ministři obrany zemí NATO probrali detaily vyslání vojenských praporů do Pobaltí a Polska v rámci snahy odradit Moskvu od případné agrese. Do Polska má kupříkladu zamířit asi 900 amerických vojáků, do Estonska zase 800 Britů. „(Prapory) vysílají nezpochybnitelný signál, že NATO je jednotné,“ oznámil po ministerském jednání v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.

Příprava jednotek pokračuje dostatečným tempem tak, aby prapory začaly být rozmísťovány na jaře příštího roku a plných schopností dosáhly do léta 2017, sdělil šéf Aliance.

Summit NATO ve Varšavě počátkem prázdnin rozhodl, že součástí snahy Aliance odradit Rusko od možné agrese bude rozmístění asi 4000 vojáků v trojici pobaltských zemí a v Polsku. Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.

Stoltenberg nyní doplnil, že Albánci, Italové, Poláci a Slovinci slíbili pomáhat svým kanadským partnerům v Lotyšsku. Kanada tam předpokládá rozmístit necelých 500 vojáků. Belgičané, Chorvaté, Francouzi, Lucemburčané, Holanďané a Norové se přidají k asi 500 Němcům v Litvě.

Dánsko a Francie přispějí do praporu vedeného Británií v Estonsku, kam Londýn předpokládá vyslat asi 800 vojáků. Asi devíti stovkám Američanů v Polsku nabídli pomoc Rumuni a Britové.

Český ministr obrany Martin Stropnický (ANO) oznámil, že Česko se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí. Přibližně 150 českých vojáků se ale bude po tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.

O pomoc žádají i Rumuni – budou vyslyšeni

Ministři obrany probírali také možnosti, jak posílit obranu a schopnost odstrašení v oblasti Černého moře. Po podpoře volají po ruské anexi ukrajinského Krymu především Rumuni. Stoltenberg oznámil, že ačkoliv plány v této části Evropy jsou méně pokročilé než v Pobaltí, slíbili už i zde přispět Kanaďané, Němci, Nizozemci, Poláci, Turci i Američané.

Šéf NATO zopakoval, že alianční reakce je proporční a jejím cílem není konflikt vyprovokovat. Dialog s Ruskem je podle něj žádoucí, a tak není v brzké budoucnosti vyloučena schůzka Rady NATO–Rusko na velvyslanecké úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Místo placení poplatků v Hormuzu uzavřou státy Zálivu dohody s USA, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou Íránu. Namísto vybírání dvacetiprocentního poplatku z přepravovaného nákladu ze strany USA, který Trump zmiňoval v pondělí, uzavřou podle něj státy Perského zálivu s Washingtonem „masivní“ obchodní a investiční dohody. Šéf Bílého domu na své sociální síti zopakoval tvrzení, že Hormuzský průliv je otevřen pro veškerou lodní dopravu s výjimkou té, která má spojitost s Íránem.
před 27 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes dva tisíce hektarů

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes dva tisíce hektarů, informovaly v úterý podle agentury AFP místní úřady. Prefekt departementu Seine-et-Marne Pierre Ory uvedl, že úterý je rozhodujícím dnem pro více než 800 nasazených hasičů bojujících s ohněm. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech. V souvislosti s požáry bylo podle státní zástupkyně ve Fontainebleau Diane Ngomsikové zadrženo již šest lidí.
14:39Aktualizovánopřed 47 mminutami

„Abychom přežili, spali jsme v lese.“ Ruské nálety vyhánějí ukrajinské rodiny z domovů

Viktorija a jejích sedm dětí patří mezi vnitřně vysídlené obyvatele frontové vesnice Pysmenne v Dněpropetrovské oblasti nedaleko Vasylkivky. Jejich dům zničil jeden z ruských útoků na obec a rodina nyní nemá kde bydlet. Podle Viktorije bylo ve vesnici vybombardováno několik obchodů a ruské útoky poškodily také soukromé domy. Rodina se proto dočasně uchýlila do evakuačního zařízení. Proč je nyní tamní evakuační trasa jednou z nejvytíženějších a proč jsou nouzová ubytovací zařízení přeplněná, popisuje reportáž ukrajinské veřejnoprávní stanice Suspilne.
před 1 hhodinou

Rusko cvičilo na Čudsko-pskovském jezeře s ostrou střelbou. Neinformovalo o tom sousední Estonsko

Rusko podle médií minulý týden poprvé uskutečnilo na Čudsko-pskovském jezeře poblíž východní hranice Estonska cvičení s ostrou střelbou, aniž by o něm předem informovalo estonské úřady.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 3 hhodinami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.