Prapory NATO v detailu. Na 800 britských vojáků zamíří do Estonska

Ministři obrany zemí NATO probrali detaily vyslání vojenských praporů do Pobaltí a Polska v rámci snahy odradit Moskvu od případné agrese. Do Polska má kupříkladu zamířit asi 900 amerických vojáků, do Estonska zase 800 Britů. „(Prapory) vysílají nezpochybnitelný signál, že NATO je jednotné,“ oznámil po ministerském jednání v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.

Příprava jednotek pokračuje dostatečným tempem tak, aby prapory začaly být rozmísťovány na jaře příštího roku a plných schopností dosáhly do léta 2017, sdělil šéf Aliance.

Summit NATO ve Varšavě počátkem prázdnin rozhodl, že součástí snahy Aliance odradit Rusko od možné agrese bude rozmístění asi 4000 vojáků v trojici pobaltských zemí a v Polsku. Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.

Stoltenberg nyní doplnil, že Albánci, Italové, Poláci a Slovinci slíbili pomáhat svým kanadským partnerům v Lotyšsku. Kanada tam předpokládá rozmístit necelých 500 vojáků. Belgičané, Chorvaté, Francouzi, Lucemburčané, Holanďané a Norové se přidají k asi 500 Němcům v Litvě.

Dánsko a Francie přispějí do praporu vedeného Británií v Estonsku, kam Londýn předpokládá vyslat asi 800 vojáků. Asi devíti stovkám Američanů v Polsku nabídli pomoc Rumuni a Britové.

Český ministr obrany Martin Stropnický (ANO) oznámil, že Česko se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí. Přibližně 150 českých vojáků se ale bude po tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.

O pomoc žádají i Rumuni – budou vyslyšeni

Ministři obrany probírali také možnosti, jak posílit obranu a schopnost odstrašení v oblasti Černého moře. Po podpoře volají po ruské anexi ukrajinského Krymu především Rumuni. Stoltenberg oznámil, že ačkoliv plány v této části Evropy jsou méně pokročilé než v Pobaltí, slíbili už i zde přispět Kanaďané, Němci, Nizozemci, Poláci, Turci i Američané.

Šéf NATO zopakoval, že alianční reakce je proporční a jejím cílem není konflikt vyprovokovat. Dialog s Ruskem je podle něj žádoucí, a tak není v brzké budoucnosti vyloučena schůzka Rady NATO–Rusko na velvyslanecké úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 16 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 28 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...