Prapory NATO v detailu. Na 800 britských vojáků zamíří do Estonska

Ministři obrany zemí NATO probrali detaily vyslání vojenských praporů do Pobaltí a Polska v rámci snahy odradit Moskvu od případné agrese. Do Polska má kupříkladu zamířit asi 900 amerických vojáků, do Estonska zase 800 Britů. „(Prapory) vysílají nezpochybnitelný signál, že NATO je jednotné,“ oznámil po ministerském jednání v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.

Příprava jednotek pokračuje dostatečným tempem tak, aby prapory začaly být rozmísťovány na jaře příštího roku a plných schopností dosáhly do léta 2017, sdělil šéf Aliance.

Summit NATO ve Varšavě počátkem prázdnin rozhodl, že součástí snahy Aliance odradit Rusko od možné agrese bude rozmístění asi 4000 vojáků v trojici pobaltských zemí a v Polsku. Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.

Stoltenberg nyní doplnil, že Albánci, Italové, Poláci a Slovinci slíbili pomáhat svým kanadským partnerům v Lotyšsku. Kanada tam předpokládá rozmístit necelých 500 vojáků. Belgičané, Chorvaté, Francouzi, Lucemburčané, Holanďané a Norové se přidají k asi 500 Němcům v Litvě.

Dánsko a Francie přispějí do praporu vedeného Británií v Estonsku, kam Londýn předpokládá vyslat asi 800 vojáků. Asi devíti stovkám Američanů v Polsku nabídli pomoc Rumuni a Britové.

Český ministr obrany Martin Stropnický (ANO) oznámil, že Česko se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí. Přibližně 150 českých vojáků se ale bude po tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.

O pomoc žádají i Rumuni – budou vyslyšeni

Ministři obrany probírali také možnosti, jak posílit obranu a schopnost odstrašení v oblasti Černého moře. Po podpoře volají po ruské anexi ukrajinského Krymu především Rumuni. Stoltenberg oznámil, že ačkoliv plány v této části Evropy jsou méně pokročilé než v Pobaltí, slíbili už i zde přispět Kanaďané, Němci, Nizozemci, Poláci, Turci i Američané.

Šéf NATO zopakoval, že alianční reakce je proporční a jejím cílem není konflikt vyprovokovat. Dialog s Ruskem je podle něj žádoucí, a tak není v brzké budoucnosti vyloučena schůzka Rady NATO–Rusko na velvyslanecké úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
06:01Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump označil Venezuelu za 51. stát USA

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.
před 25 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 8 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 10 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 11 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...