Severoatlantická aliance rozmístí v každé zemi Pobaltí a také v Polsku jeden „robustní vícenárodní prapor“, a to na rotačním základě. Oznámil to generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg po jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Aliance tak podle Stoltenberga posiluje svou obranu a schopnost odstrašení případného útočníka.
NATO rozmístí v Polsku a Pobaltí čtyři mezinárodní prapory
Každá z jednotek bude podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga plně bojeschopná a pod aliančním vedením. Jejich základem budou síly některé z členských zemí, které doplní menší příspěvky jiných států. Jádrem by tak měli být vojáci Spojených států, Velké Británie, Německa a v případě praporu rozmístěného v Polsku velmi pravděpodobně Kanady.
Stoltenberg připomněl, že čtyři prapory, každý čítající okolo tisícovky vojáků, jsou jen částí širší alianční odpovědi na současné složitější bezpečnostní prostředí.
Estonský ministr obrany: Vyjadřuje se odhodlání k akci
Estonský ministr obrany Hannes Hanso označil rozhodnutí za obrat v regionální bezpečnosti pobaltských zemí. „Je to silný signál každému možnému agresorovi,“ uvedl. Jednoznačně se tím podle něj vyjadřuje odhodlání k vojenské a politické reakci, což nedává prostor pro nedorozumění.
„NATO v případě útoku na některou členskou zemi zareaguje,“ uvedl estonský ministr. Také podle Stoltenberga je silný odstrašující účinek nejlepším způsobem, jak zabránit válce. Také však prohlásil, že Aliance nevidí žádnou bezprostřední hrozbu vůči některé členské zemi.
Jen Stoltenberg na jednání ministrů obrany zemí NATO v Bruselu
Podle českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) Česká republika nepočítá, že by se podílela na některém z těchto praporů. Česko se ale bude spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem podílet příští rok na výcviku vojáků pobaltských zemí. Stropnický také připomněl trvající účast českých vojáků v jiných operacích a silách Aliance či Evropské unie.
Na jihovýchodě, tedy v oblasti Černého moře, Aliance hledá další posílení Rumunska a Bulharska nad už zvýšené námořní a letecké hlídkování a vojenská cvičení. Na dnešním jednání se zvažovala možnost vzniku vícenárodní brigády založené na základě rumunských sil. O přesných detailech se bude podle Stoltenberga ještě jednat.
Naplnění cílů ze summitu z Walesu
Stoltenberg zdůraznil, že Aliance plní to, co si kvůli zhoršené bezpečnostní situaci předsevzala na summitu ve Walesu před dvěma roky. Znásobeny byly počty sil rychlé reakce na 40 tisíc lidí, celkem pět tisíc z nich tvoří takzvané „hrotové“ síly schopné začít pracovat už v řádu dní. Generální tajemník také připomněl, že zemím NATO se loni podařilo zastavit několikaletý trend propadu výdajů na obranu.
Současná schůzka ministrů obrany členských států Aliance je posledním jednáním na této úrovni před summitem NATO ve Varšavě na počátku července. Konkrétní podoba rozhodnutí o umístění praporů by měla být dokončena právě do varšavské schůzky šéfů států a vlád NATO.
Nadcházející summit NATO by měl také definovat kyberprostor jako operační prostředí na stejné úrovni, jako je například vzdušný prostor, moře či země. Kybernetický útok na členskou zemi Severoatlantické aliance by tak v budoucnu mohl být důvodem k aktivaci článku alianční smlouvy o kolektivní obraně všech států NATO, řekl Stoltenberg.
„Kybernetická obrana je částí naší kolektivní obrany. Většina dnešních krizí a konfliktů má kybernetickou dimenzi,“ upozornil. Kybernetický útok by ale neměl podle něj být něco, co by článek o kolektivní obraně Aliance spouštělo vždy. Reakce NATO by podle něj měla být obranná, je proto důležité, aby si Aliance vytvořila potřebné schopnosti reagovat. Základem přitom bude už jen přesná identifikace útočníka, připomněl generální tajemník NATO.
