Polský ministr obrany: Supervelmoc tvoříme společně, ne jednotlivě

Nahrávám video
Macierewicz: Supervelmoc tvoříme společně, ne jednotlivě
Zdroj: ČT24

Ministři obrany zemí Visegrádu jednali v Česku a oznámili plán na trvalou vojenskou pomoc Pobaltí. Polský ministr obrany Antoni Macierewicz v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že izolované úsilí bude mít pouze symbolický význam. Pokud se však dají země dohromady, změní se to v reálnou vojenskou sílu. Tvrdí, že Polsko usiluje především o spolupráci mezi spojeneckými zeměmi. Supervelmoc podle něj tvoříme společně, nikoli jednotlivě.

Jak hodnotíte vyslání rotační jednotky do Pobaltí? Jen jako symbolickou vojenskou přítomnost?

Dá se říci, že vzhledem k tomu, jakou velmocí je Ruská federace a jaké síly soustředila na východním křídle Aliance, bude jakékoli izolované úsilí mít pouze symbolický význam. Pokud se však dáme dohromady, vytvoří toto symbolické úsilí reálnou vojenskou sílu. Tak je tomu v tomto případě a při všech aktivitách NATO obecně. Každý z nás poskytuje určitou část síly, která skutečně bude velká, pokud budeme spolu. My jako Visegrádské země jsme spolu, což se výborným způsobem ukázalo na nynějším setkání a je to vidět na jeho usnesení.

Zarazila mě některá zjištění z posledních měsíců od vojenských expertů, kteří přiznávají, že některé armády včetně české jsou realisticky schopny bránit území pár dnů, možná týdnů. Polsko, protože je to země střední velikosti aspirující na status regionální velmoci, to má jinak?

Polská ústava hovoří v této věci zcela jednoznačně. Ozbrojené síly existují proto, aby bránily jednotu, integritu a suverenitu Polské republiky. Toto je cíl veškerých našich aktivit, ale samozřejmě jsme realisté. Jsme si vědomi, že za současného stavu je zcela stěžejní podpora všech států NATO, zemí střední Evropy a Visegrádské skupiny. Proto byla tak naprosto zásadní nynější schůzka zemí Visegrádu, které plně potvrdily, že podporují, aby v souladu s výstupy summitu NATO ve Varšavě byla na území Polska umístěna společná brigáda NATO. Bude se jednat o předsunutou přítomnost společné brigády NATO za účelem obrany východního křídla Aliance. Naše země usiluje především o spolupráci mezi spojeneckými zeměmi. Společně tvoříme supervelmoc, nikoli jednotlivě.

Posuňme se k tématu blízkovýchodního islámského terorismu. Má Polsko nějaké síly, které v tomto regionu operují? Ptám se specificky na pozemní síly.

V posledních dnech jsem rozhodl o vyslání čtyř letadel F-16 na pomoc silám bojujícím proti teroristům v Sýrii. Rozhodl jsem o vyslání fregaty do Egejského moře, kde by měla podpořit síly NATO, jež tam vytvářejí určitou hráz proti těm, kteří plují do Řecka a vyloďují se, a budeme také posílat speciální jednotku na území obsazená teroristy v Iráku a Sýrii. Funkce všech těchto misí je výcviková, podpůrná a průzkumná.

Takže není žádný plán poslat na místo bojové pozemní jednotky? Vracím se k tezi, že Polsko je země, která má ambice být středně velkou, skoro velmocenskou armádou.

Máme ambici být platným členem NATO a společně se bránit. Jedinou ambicí, kterou Polsko má, je obrana vlastního území a podpora spojenců při obraně jejich teritorií. Jiné ambice nemáme. Hovořím zde o úkolech ozbrojených sil, poslání, které v současné době plní, je pozorovací, průzkumné a výcvikové. Pokud se vyvinou okolnosti tak, že to bude vyžadovat změnu tohoto přístupu, tak vás ujišťuji, že se na vás obrátím a budu vás o tom informovat.

V posledních měsících bylo pnutí, vzájemná kritika mezi částí Evropské komise a polskou vládou. Jste tím zarmoucen, nebo jak se k tomu stavíte?

Kritika, o níž jste se zmínil, vychází z nepochopení situace v Polsku a myslím, že brzy utichne, podobně jako utichla kritika vůči Česku nebo Maďarsku, když jste se oprávněně bránili náporu migrace z jihu a kdy se vyvinuly pokusy vnutit vám řešení zvenčí vycházející od lidí, kteří neznají vaši situaci. Polsko je demokratický, suverénní a právní stát, který hájí práva jednotlivce a občanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 41 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...