Z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa se sondou Parker Solar Probe, která zamíří ke Slunci a přiblíží se mu na rekordních šest milionů kilometrů. Jejím smyslem je pomoci vysvětlit, proč je teplota v atmosféře o několik řádů vyšší než na povrchu, tedy u zdroje tepla. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) také očekává, že díky misi bude schopen lépe předpovídat solární bouře, které mohou poškodit pozemské rozvodné sítě či rušit satelitní navigaci.
Raketa NASA odstartovala v neděli přesně v ohlášených 3:31 místního času (9:31 našeho času). Původně byl start ohlášen na sobotu, ale musel být několikrát odložen a nakonec se odpočet zastavil minutu a 55 sekund před startem. Odklad byl způsoben senzorem, který hlídá tlak helia.
Experti hodnotí tuto misi jako mimořádnou událost. Lidstvo totiž vůbec poprvé vysílá do vesmíru aparát, který pronikne do sluneční koróny. Vědci od sondy očekávají odpověď na otázku, proč je povrch Slunce s teplotou okolo 5500 stupňů Celsia výrazně chladnější než koróna, tedy jeho zářící okolí. Teplota v ní dosahuje milionů stupňů Celsia.
Těleso o hmotnosti téměř 700 kilogramů dosáhne rychlosti 690 tisíc kilometrů za hodinu a využije i gravitaci planety Venuše. Je opatřeno ochrannou vrstvou schopnou absorbovat žár a udržet sondu i přístroje v přiměřené teplotě. Sondu do kosmu vynesla raketa Delta IV Heavy, jejíž vzlet byl viditelný z mnohakilometrové vzdálenosti. Náklady mise dosáhly 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).
„Přístroje chrání velký kruhový štít, asi 11 centimetrů silný, který je vyrobený z uhlíkových kompozitů,“ popsal Petr Heinzel z Astronomického ústavu Akademie věd. „V koroně, kde se sonda bude pohybovat, je několik milionů stupňů Celsia. To však neznamená, že tepelná energie je tam tak velká, že by se ta sonda spálila,“ dodal astronom.
Nebezpečné je podle něj sluneční záření, které přichází zepředu – a to bude odstíněno štítem, který se zahřeje na teplotu zhruba 1300 stupňů. „Ale to, co je za štítem, se bude nacházet už v řekněme pokojové teplotě. Přístroje se tudíž nepoškodí,“ poznamenal Heinzel.
Připomněl, že sonda má uskutečnit 24 obletů a konec mise je naplánován na rok 2025. Největšího přiblížení dosáhne v závěru roku 2024, kdy se dostane do vzdálenosti 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Dosud nejblíže se k této hvězdě dostala německá sonda Helios 2, která od ní byla 41,9 milionu kilometrů, a do koróny tak nevstoupila.
Parkerova solární sonda nese jméno po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech 20. století správně předpověděl existenci solárního větru. Ten podle vědců vzniká právě v koróně.
NASA podle médií vůbec poprvé pro název sondy použila jméno dosud žijícího vědce. Jedenadevadesátiletý Parker k tomu uvedl, že je poctěn. Start rakety sledoval a řekl, že doufá, že sonda přinese poznatky o sluneční koróně.
„Jediné, co mohu říci, je 'tak a je to'. Příštích několik let se budeme učit,“ řekl vědec ke startu. „Musím přejít od kousání nehtů při startu k přemýšlení o všech těch zajímavých věcech, které stále nevím a které, jak předpokládám, se vyjasní v příštích pěti, šesti nebo sedmi letech,“ dodal v rozhovoru s televizí NASA.
