Polští penzisté dostanou třináctý důchod. Opozice v tom vidí předvolební vějičku vládní strany

Nahrávám video

Polští důchodci dostanou v květnu jednorázový příspěvek ve výši 5300 korun. Takzvaný „důchod plus“ patří k sérii sociálních opatření, která vládnoucí strana Právo a spravedlnost oznámila v rámci kampaně před evropskými volbami. Načasování balíčku benefitů jí proto vyčítá opozice i někteří ekonomové.

Příští měsíc si jednorázově přilepší skoro deset milionů Poláků. Necelých sedm milionů seniorů a dva a půl milionu těch, kteří nemohou pracovat kvůli špatnému zdraví.

Celkově vyjde třináctý důchod polskou státní pokladnu na 65 miliard korun. „Co říkáme, dámy a pánové, to prostě děláme,“ potvrzuje splnění slibu ministryně rodiny, práce a sociální politiky Elzbieta Rafalská.

Jeden příspěvek nepomůže. Změnit se musí systém, zní z opozice

Největší opoziční síla se však ke třináctému důchodu staví rezervovaně. Nutné je prý změnit celý systém. Otevřené kritice vládního kroku se ale Občanská platforma na rozdíl od lídra nového hnutí Jaro vyhýbá. „(Třináctý) důchod bych samozřejmě nezavedl. Problém bych řešil jinak. Přidal bych těm důchodcům, kteří mají opravdu málo,“ říká předseda hnutí Robert Biedroń.

„Chceme-li lidi motivovat, aby déle pracovali, musíme navázat výši 'důchodu plus' na počet odpracovaných let. Tohle žádný problém neřeší a zatěžuje to veřejné finance,“ dodává ekonom z Fóra občanského rozvoje Aleksander Laszek. 

Kromě přilepšení k důchodu vládnoucí strana slibuje i daňovou svobodu pro mladé, víc přídavků na děti nebo masivní investice do infrastruktury. To vše jen pár týdnů před evropskými volbami a pár měsíců před těmi parlamentními.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Nepochybujte, že pokud naši protivníci vyhrají volby, zvlášť ty na podzim do parlamentu, jako první vezmou všechno, co jsme dali,“ přesvědčuje Poláky předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

Učitelé skoro tři týdny stávkovali kvůli nízkým platům

Předvolební kampaň však ovlivnila také stávka učitelů za vyšší platy. Pedagogové stávkovali skoro tři týdny a požadovali navýšení mezd o 30 procent.

Kabinet jim ale opakovaně vzkázal, že na takový nárůst nemá peníze. Učitelům nabízí přidat od září jen 15 procent a v příštím roce další mírný nárůst, který je však podmíněn zvýšením počtu učebních hodin. Pedagogové ale více pracovat nechtějí. Tvrdí, že už teď stráví učením, přípravou na vyučování nebo administrativou více než 40 hodin týdně.

Demonstrace polských učitelů
Zdroj: JEDRZEJ NOWICKI/Reuters

Situaci ještě vyostřily neobratné výroky některých politiků PiS. Například předseda Senátu Stanislaw Karczewski, který si podle médií vydělá asi 20 tisíc zlotých (120 tisíc korun) měsíčně, stávkujícím učitelům vzkázal, že pracovat se má „pro ideály“, tak jako on v době, kdy byl učitelem, a i nyní, kdy stojí v čele horní komory polského parlamentu.

Pedagogové dali vládě čas do září. Pak jim má premiér Mateusz Morawiecki předložit konkrétní návrhy na řešení situace polského školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník.
před 6 mminutami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
05:58Aktualizovánopřed 37 mminutami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
14:27Aktualizovánopřed 43 mminutami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na sítích se zmenšila nenávist po ukrajinských útocích na ruský Yandex, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.