Polské hlavní město má novou dominantu. U příležitosti svátku nezávislosti Polska byl ve Varšavě otevřen chrám Boží prozřetelnosti, o jehož vzniku bylo rozhodnuto už v roce 1791. Samotná stavba trvala půldruhé dekády a stála bezmála čtvrt miliardy zlotých (v přepočtu jednu a půl miliardy korun).
„Sliby dané Bohu se musí dodržovat,“ řekl varšavský kardinál Kazimierz Nycz v narážce na skutečnost, že na stavbě se polský sněm usnesl už v roce 1791. Chrám měl být výrazem díků za květnovou ústavu, první na starém kontinentu. Místo spásy vlasti však následovala porážka od ruských vojsk a rozdělení království mezi sousední velmoci.
Původně měl stát chrám v parku, který se v současnosti nachází v centru metropole, tam ale zůstalo jen u základního kamene.
V éře komunismu primas polské církve vzdal naději na výstavbu nového chrámu a zasvětil boží prozřetelnosti jeden z varšavských kostelíků. V 80. letech se ale myšlenka vrátila, v 90. letech se objevil nápad vybudovat chrám na umělém ostrově uprostřed řeky Visly, ale pak jeden z největších polských boháčů věnoval církvi vhodnou parcelu.
Na místě byl vztyčen a vysvěcen kříž, později přibyl základní kámen, respektive tři kameny pocházející z první stavby z roku 1792, z varšavské katedrály a z kláštera v Čenstochové, hlavního poutního místa země.
Měl tu být také kámen, na kterém podle pověsti klečel a modlil se národní hrdina Tadeusz Kościuszko před vítěznou bitvou polských povstalců s Rusy v roce 1794, která však neodvrátila konečnou porážku Poláků. Kámen se ale nepodařilo najít.
Místo vizionářského projektu „lis na citróny“
Původně měl chrám vypadat úplně jinak. Vizionářský návrh vítěze soutěže, ve které zápolila více než stovka architektů, ale odmítla církev. Přednost dostala monumentální budova o půdorysu řeckého kříže o rozměrech 84 na 84 metry, tyčící se do výše 75 metrů.
Výsledek ovšem kritici haní jako „vítězství banality“. Pohledu na „monstrózní stavbu“, vyčnívající z okolní nízké zástavby, nelze v širém okolí uniknout, podobně jako v případě dosavadní dominanty Varšavy, stalinského Paláce vědy a kultury, který je ale přibližně třikrát vyšší než nový chrám.
Zatímco zmíněný palác v samém centru města si od posměváčků vysloužil přezdívky „Stalinův dar“ a „Pomsta šíleného cukráře“, novému chrámu ve spíše okrajové čtvrti Wilanow se kvůli charakteristickému tvaru kupole, vysoké 30 metrů, přezdívá „Lis na citrón“.
„Ti, kdo viděli stavbu jen z vnějšku, těžko uvěří, že uvnitř působí subtilním dojmem,“ poznamenal deník Gazeta Wyborcza o „nejlepší části“ svatyně. Ta působí dojmem převráceného kalichu, do kterého otvorem v kopuli dopadá světlo, a nad vším se 75 metrů nad zemí jakoby vznáší kříž. Dílo korunuje zeď, esovitě prohnutá a vysoká jako sedmipodlažní dům. Chrám má mimo jiné podlahové topení, jež tvoří 19kilometrová soustava trubek.
V chrámu má být zřízeno také muzeum polského papeže Jana Pavla II. a kardinála Stefana Wyszyńského, jenž stál v čele polské církve za komunismu.
