New York - Za pouhou otázku času označil vyhlášení samostatného Kosova Hashim Thaçi. Kosovský premiér před Radou bezpečnosti OSN prohlásil, že nezávislost jeho země je zásadní pro úspěšnost celého regionu. Srbsko je zásadně proti, podle svého prezidenta Borise Tadiče ale silou vzniku nového státu bránit nehodlá.
„Srbsko nikdy neuzná nezávislost Kosova a bude chránit svou územní celistvost a suverenitu všemi demokratickými prostředky, zákonnými argumenty a diplomatickým jednáním,“ řekl Tadić. Přitom ujistil, že „Srbsko se neuchýlí k násilí a k válce“, a radu vyzval, aby zabránila „jednostrannému aktu vyhlášení nezávislosti Kosova“.
Nezávislé Kosovo jsou ochotny uznat Spojené státy i většina zemí EU; některé členské státy sedmadvacítky s tím však nesouhlasí. Proti jednostrannému vyhlášení kosovské nezávislosti se stavějí například Kypr, Slovensko, Rumunsko, Řecko nebo Španělsko. Srbsko trvá na tom, že nezávislé Kosovo nikdy neuzná, a má zásadního spojence – stálého člena Rady bezpečnosti s právem veta Rusko. Jeho velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin řekl, že se nezávislé Kosovo členem OSN nikdy nestane. Upozornil, že jakékoli jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova by měl vedoucí mise OSN v této provincii prohlásit za neplatné a neužitečné, protože by znamenalo porušení rezoluce OSN z roku 1999 a rovněž Charty OSN.
Rada na svém nynějším zasedání projednala především zprávu vedoucího mise OSN v Kosovu (UNMIK) Joachima Rückera, o budoucí samostatnosti této jihosrbské provincie se ale podle dostupných informací nehovořilo. Všeobecně se očekává, že vyhlášení nezávislosti na Bělehradu nastane krátce po srbských prezidentských volbách, které se konají v neděli. Bělehrad ale vyzval kosovské Srby, aby tento krok ignorovali, což naznačuje perspektivu etnického rozdělení Kosova na dvě části.
Ruský prezident Vladimir Putin soudí, že případná nezávislost srbské provincie Kosovo by vytvořila precedens pro další případy. „Naše pozice je mimořádně jasná. Každá rezoluce o Kosovu by měla být schválena oběma stranami (kosovskými Albánci a Srby). Je taky jasné, že každá rezoluce o Kosovu by vytvořila precedens v mezinárodní praxi,“ prohlásil šéf ruského státu v rozhovoru s bulharskými médii, jehož text dnes zveřejnil Kreml. Putin neupřesnil, ve kterých dalších regionech by se „kosovský precedens“ mohl uplatnit. Ale Moskva už dříve dávala na srozuměnou, že Kosovo by mohla následovat Jižní Osetie a Abcházie, které se snaží odtrhnout od Gruzie.
Jihosrbská provincie Kosovo je od konce války v roce 1999 pod správou OSN. Žijí v ní asi dva miliony etnických Albánců, kteří tvoří 90 % obyvatel.
