Tirana – Papež František dnes v Albánii ve své dosud nejdůraznější kritice islamistických extremistů ostře odsoudil zneužívání náboženství k ospravedlňování násilí. Na své první evropské cestě papež ocenil vzájemný respekt a důvěru mezi lidmi různé víry v této převážně muslimské zemi, která v době komunismu zažívala brutální útlak náboženského života.
Papež František: Násilí nelze ospravedlnit náboženstvím
Ve svém prvním vystoupení, které se odehrálo v prezidentském paláci, František ostře kritizoval ty, kdo se podle něj neprávem považují za „boží zbroj“ a přitom „plánují a vykonávají akty násilí a útlaku“. „Nikdo nesmí využívat náboženství jako důvodu k činům proti lidské důstojnosti a proti nejzákladnějším právům každého člověka, především proti právu na život a náboženskou svobodu,“ řekl František v projevu před albánským prezidentem Bujarem Nishanim, dalšími státními činiteli a diplomatickým sborem.
Harmonické soužití různých náboženství v Albánii je podle papeže „inspirujícím příkladem“ pro celý svět. „Atmosféra úcty a vzájemné důvěry mezi katolíky, pravoslavnými a muslimy je pro tuto zemi vzácným darem,“ řekl František. „Zvláště vzácným je v těchto dobách, kdy autentický duch náboženství zneužívají extremistické skupiny a kdy se náboženské rozdíly překrucují a používají jako nástroj k jiným cílům,“ dodal.
Na následném setkání s náboženskými předáky František vyzval umírněné muslimy a všechny náboženské vůdce, aby odsoudili islamistické extremisty, kteří zneužívají náboženství k páchání násilí. „Zabíjet ve jménu Boha je těžká svatokrádež. Diskriminovat ve jménu Boha je nelidské,“ řekl František zástupcům muslimů pravoslavných a katolíků.
2 minuty
Papež František: Násilí nelze ospravedlnit náboženstvím
Jedenáctihodinovou papežovu návštěvu provázejí přísná bezpečnostní opatření kvůli údajným výhružkám radikálních islamistů. Vatikán sice požadoval, aby se nepřijímala žádná mimořádná opatření, ale albánské ministerstvo vnitra přislíbila „maximální ostrahu“ a papeže střeží na 2 500 policistů. Papežova cesta z letiště do centra Tirany byla také velmi odlišná od jeho předešlých návštěv v zahraničí. Jeho „papamobil“ projel hlavním bulvárem a ani jednou nezastavil, aby mohl František podle svého zvyku pozdravit osobně věřící.
Hlavní ulici v Tiraně zdobí albánské a vatikánské vlajky a portréty 40 duchovních, vězněných či popravených v éře stalinistického diktátora Envera Hodžy. Ten v roce 1967 prohlásil Albánii za první ateistický stát na světě a náboženství zakázal. František těmto a dalším „mučedníkům víry“ vzdal hold. „Připomínáme-li si desetiletí strašného utrpení a tvrdého pronásledování katolíků, pravoslavných a muslimů, můžeme říci, že Albánie byla zemí mučedníků: mnozí biskupové, knězi, muži a ženy víry, včetně laiků, zaplatili za oddanost víře svými životy,“ řekl.
Katolicismus po pádu komunismu v Albánii znovu zapustil kořeny a katolíci mají nyní na albánské populaci podíl asi deset procent. Zhruba 60 procent Albánců se řadí mezi muslimy, ostatní jsou pravoslavní nebo bez vyznání.
GALERIE
Albánie
Hodžova Albánie, aneb první ateistický stát světa
Albánie byla takřka vždy nejchudší zemí Evropy. Před více než sto lety se Albánci postavili proti osmanskému sultánovi a vyhlásili samostatnost. Tu ukončila druhá světová válka, po které v zemi až do roku 1985 vládl železnou rukou diktátor Enver Hodža.
Pět měsíců před druhou světovou válkou obsadila Albánii fašistická Itálie. Během války se za spoluúčasti albánské komunistické strany zformovalo protifašistické partyzánské hnutí, které zemi roku 1944 osvobodilo. V jeho čele stál Enver Hodža, který následně mezi lidmi získal ohromnou oblibu. Od konce druhé světové války do roku 1985 pak vládl v zemi železnou rukou. Za tu dobu z ní vybudoval jednu z nejtužších a nejkonzervativnějších komunistických diktatur v Evropě, která se postupně rozhádala s komunisty jugoslávskými, sovětskými i čínskými a nakonec se ocitla v mezinárodní izolaci.
Za Hodžova režimu bylo vězněno nebo posláno do internačních táborů na 100 tisíc Albánců, ve vězeních bylo popraveno nebo zemřelo 6 500 lidí. Všechny občany pak postihla katastrofální hospodářská situace, která byla důsledkem stalinistické ekonomické politiky a hospodářské izolace země. Hodža dokonce v roce 1967 vyhlásil Albánii „prvním ateistickým státem světa“.
Po pádu režimu došlo v Albánii k úplnému zhroucení státního systému, což Albáncům nijak nezabránilo jezdit v mercedesech. S Hodžovým dědictvím se tato země plná kontrastů vyrovnává dodnes.