Island má nového premiéra. Sigmundura Gunnlaugssona, který rezignoval kvůli kauze tzv. Panamských dokumentů, vzápětí nahradil dosavadní ministr zemědělství Sigurdur Jóhannsson. Na podzim, tedy půl roku před koncem stávajícího volebního období, jsou naplánovány předčasné volby. Island je tak první zemí, kde měla aféra kolem daňových rájů zásadní politický dopad.
Ještě v úterý večer Gunnlaugsson své ohlášené odstoupení vysvětloval tak, že se postu vzdá jen dočasně. Po středečním jednání parlamentních stran ale nakonec rezignoval. „Myslím, že je správné v tuto chvíli nechat prostor novému premiérovi. Příští premiér je solidní, dobrý člověk, takže Islanďanům lze jen gratulovat,“ uvedl Gunnlaugsson.
V čele ostrovní vlády tak zatím stanul Jóhannsson. „Je to velké břemeno, nepřebírám premiérské křeslo v nejšťastnější chvíli, ale udělám vše, co je v mých silách, a doufám, že lidé uvidí, že nová vláda zvýší stabilitu, a to jak v politice, tak ve veřejné správě,“ uvedl Jóhannsson.
Opoziční strany ale během čtvrtka předložily nový návrh na vyslovení nedůvěry vládě a vyzvaly k co nejrychlejšímu uspořádání voleb. Vládní koalice má v parlamentu pohodlnou většinu a hlasování o nedůvěře tak podle všeho přečká.
Vládní krizi na Islandu vyvolalo v neděli zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). Podle nich koupili Gunnlaugsson a jeho manželka Anna Sigurlaug Pálsdóttirová firmu v daňovém ráji na Britských Panenských ostrovech, kterou využívali k investicím milionů dolarů. Když se Gunnlaugsson stal v roce 2009 poslancem, svůj 50procentní podíl ve firmě zamlčel. O osm měsíců později tento podíl prodal manželce za jeden dolar.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Společnost měla významný podíl ve třech velkých islandských bankách, které v důsledku finanční krize zkrachovaly. Gunnlaugsson je z toho důvodu obviňován ze střetu zájmů. Poté, co se v roce 2013 stal islandským premiérem, vedl jednání o budoucnosti těchto bank s věřiteli.
Ve středu večer demonstrovaly třetí den po sobě v Reykjavíku proti vládě tisíce Islanďanů a na budovu parlamentu házeli vajíčka a banány.
Problémy má i argentinský prezident
Argentinský prezident Mauricio Macri je ve své zemi vyšetřován kvůli tomu, že byl v minulosti údajně ředitelem firmy, která sídlí na Bahamách a která mohla sloužit k maskování daňových úniků. Vyšetřování zahájila na základě dokumentů argentinská prokuratura. Macri podle nich figuroval ve firmě do roku 2009. Prezident však reagoval prohlášením, že z firmy nikdy nezískal žádné finance.
Šéf rakouské banky Hypo Landesbank odstoupil
Případ se ale dotkl také finančního sektoru. Z funkce odstupuje ředitel rakouské banky Hypo Landesbank Vorarlberg Michael Grahammer. Jeho banka byla v panamských dokumentech zmíněna. Jde o jednoho z prvních vrcholových bankéřů, který v souvislosti s kauzou končí ve funkci. Grahammer řekl, že banka ani on sám zákon neporušili, ale že se tak rozhodl částečně i kvůli tlaku médií.
Jednou z více než stovky mediálních organizací, které se uniklými záznamy probíraly, byla rakouská ORF. Ta tvrdí, že Hypo Landesbank Vorarlberg je s offshoreovými společnostmi propojena prostřednictvím správců v Lichtenštejnsku. Jedna z těchto firem je spojována s ruským miliardářem a přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina Gennadijem Timčenkem, uvedla agentura AP.
Panama chce vytvořit komisi na prověření praktik ve finančnictví
Kauza daňových rájů pošramotila i pověst Panamy, která proto zavádí nové opatření.„Panamská vláda prostřednictvím svého ministerstva zahraničí vytvoří nezávislou komisi domácích a zahraničních expertů, aby zhodnotila naše současné praktiky a navrhla přijetí opatření, která budeme sdílet s dalšími zeměmi světa s cílem posílit transparentnost finančních a právních systémů,“ řekl ve středu v televizním prohlášení panamský prezident Juan Carlos Varela.
