Mnichov/Kyjev – Ukrajinský opoziční aktivista Dmytro Bulatov, který se stal obětí únosu a mučení, dnes odletěl z Ukrajiny na léčení. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ní ukrajinské úřady stáhly obvinění související s jeho účastí na protivládních protestech. Opoziční předák Vitalij Kličko nejprve uvedl, že Bulatov odcestuje do lotyšského hlavního města Riga. Mluvčí litevského ministerstva zahraničí ale doplnil, že z Rigy přeletí na léčení do Vilniusu. Pětatřicetiletý Bulatov se objevil s těžkými zraněními poté, co byl deset dní pohřešován. Údajně jej unesli neznámí pachatelé a po celou dobu jej mučili.
V sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, že Bulatov dostal povolení odcestovat do Evropské unie na léčení. Dnes to podle agentury AFP potvrdila i kyjevská prokuratura.„Mám informace, že může opustit zemi zítra, pokud bude chtít,“ řekl v sobotu Steinmeier po telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Leonidem Kožarou. Zároveň opozičnímu aktivistovi nabídl, aby se léčil v Německu.
Jedná se o poměrně překvapivý zvrat. Ukrajinské ministerstvo vnitra totiž v pátek v noci oznámilo, že Bulatov skončí v domácím vězení pro podezření z organizování masových nepokojů. Úřady tvrdí, že se podílel na protivládních motoristických protestech, za což mu hrozí až osm let vězení (čtěte víc).
Bulatov patřil k vůdcům kolon opozičně naladěných motoristů, protestujících i u rezidence prezidenta Janukovyče. Zmizel 22. ledna, údajně právě v době, kdy příslušníci policejní jednotky Berkut zbili opoziční aktivisty a jednoho kameramana. Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová o víkendu prohlásila, že je „zděšena“ známkami mučení spáchaného na Bulatovovi, a zacházení s kritikem vlády označila za „nepřijatelné“.
Opozice nicméně tvrdí, že Bulatovův případ je jen jedním z mnoha, kterými se vláda prezidenta Janukovyče pokouší zlomit nejaktivnější účastníky protestů. „K dnešnímu dni evidujeme 33 zmizelých aktivistů. Některé jsme postupně našli, ale o více než dvaceti nemáme dodnes zprávy,“ uvedl právník Alexej Gončaruk.
Situace na Ukrajině byla včera na mnichovské konferenci tématem číslo jedna – mezi představiteli západních zemí a Ruska došlo k ostré výměně názorů. Opoziční předák Arsenij Jaceňuk v bavorské metropoli vyjádřil obavu, že vláda má v plánu proti demonstrantům v Kyjevě nasadit vojsko (čtěte víc).
Kontrarozvědka SBU navíc zahájila vyšetřování údajného pokusu o státní převrat. Opírá ho o údaje z počítačů zabavených při prosincové razii v centrále opoziční strany Vlast Julije Tymošenkové. Prý z nich vyplývá, že protestní akce byly „naplánovány“.
„Při plánování těchto akcí se počítalo s takzvanou silovou variantou – tedy že vyvolají policejní zásah, který bude mít široký ohlas ve společnosti a podkope autoritu vlády a prezidenta,“ sdělil Oleg Gniativ, zástupce ředitele Úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitra.
Strana bývalé premiérky z toho usuzuje, že kabinet si tímto připravuje půdu pro „silový scénář“ a vyhlášení výjimečného stavu s cílem ukončit protesty.
Protesty proti režimu prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče zmítají Ukrajinou už přes dva měsíce. Vypukly poté, co Janukovyč odmítl v listopadu podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a naopak se rozhodl pro bližší příklon k Rusku, které poskytlo půjčku na záchranu ukrajinských financí (čtěte víc).
Demonstranti už si vynutili odstoupení vlády, opozice však žádá i demisi hlavy státu a vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb (podrobnosti zde).
