Peking - Čína přiznala, že záběry ohňostroje při úvodním olympijském ceremoniálu částečně přikrášlila počítačovou animací. Ve světě televizní podvod vzbudil vášnivé diskuse. Přímo v pořadatelské zemi se nad tím ale nikdo nepozastavuje. Číňané totiž projevují během olympiády mocné vlny patriotismu a nacionalismu.
Olympijské nadšení v Číně provázejí výbuchy národní hrdosti. Spontánní vlna nacionalismu se ale začala zvedat už od konce minulého století. Čína rostla, bohatla, její mezinárodní význam se zvyšoval. Zahraniční kritika Čínské politiky v Tibetu při březnových nepokojích vzestup čínského nacionalismu nesmírně akcelerovaly. Dubnové zemětřesení pak zemi stmelilo.
Čtyřiačtyřicetiletý Liou Ming je tváří umírněného čínského nacionalismu. Od chvíle, kdy Peking získal pořadatelství olympijských her, přemýšlel, jak by se na nich mohl podílet. Lístky na sportoviště si nemohl dovolit, a tak ukázal své nadšení tetováním. „Olympiádou se Čína zapíše do historie. Má tetování se také zapíšou do historie. Tetování mi navždy zůstane. Chci propagovat olympiádu celý život, až do smrti,“ dušuje se Liou Ming.
Někteří intelektuálové tvrdí že nacionalismus podněcuje i samotná čínská vláda. Spisovatel Jü Ťie se domnívá, že negativní dopad olympiády je v tom, že ji vláda využívá právě k podněcování nacionalismu, jako například při olympiádě v Německu. „To nepřináší míru a rovnováze ve světě žádný užitek,“ tvrdí Jü Ťie.
Podle některých pozorovatelů ale vláda má z extrémního nacionalismu obavy. Jakékoliv nepopulární kroky mohou vlnu nacionalismu obrátit proti samotnému čínskému vedení.
Odhaduje se, že extrémních nacionalistů je v Číně asi jen pět procent. Ale změny společnosti jsou pomalu cítit už i v pekingských ulicích. Čínská policie je proslulá obtěžováním zahraničních novinářů v poslední době se k nim občas přidávají i obyčejní lidé.
Celkový dopad olympiády na čínský nacionalismus je předčasné odhadovat. Sociologové tvrdí že již teď je obrovský a dodávají, že pokračující mezinárodní protičínské protesty jej ještě zesílí.
