Kumrovec - Bývalá Jugoslávie si připomíná narození Josipa Tita. Komunistický vůdce vedl federaci balkánských zemí skoro 30 let. Mnozí lidé na tu dobu s nostalgií vzpomínají. V Titovi stále vidí hrdinného partyzánského velitele, který osvobodil zemi od okupantů a po válce zajistil v mnohonárodnostní zemi jednotu i relativní blahobyt. Pro část obyvatel někdejší Jugoslávie je ale Tito naopak především diktátor, který své oponenty posílal do vězení, zatímco sám si plnými doušky užíval moci a luxusu.
Už brzy vstoupí Chorvatsko do Evropské unie. Spíš než do budoucna se ale někteří Chorvaté často dívají do minulosti. Konec komunistické Jugoslávie jim přinesl vlnu etnického násilí a chudobu. S Titem v jejich očích odešel mír, prosperita a rovnost. „Na Jugoslávii vzpomínám s láskou, protože všechno bylo jiné. Každý měl práci,“ uvedl obyvatel Titova rodného Kumrovce Drago Broz.
V Kumrovci oslavili výročí Titova narození bouřlivě. Takzvaná jugonostalgie ale vládne i jinde. Na Tita vzpomínali i v bosenském Sarajevu nebo srbském Bělehradě, kde i po 33 letech lidé pláčou u jeho hrobu. „Titovi toho hodně dlužíme. Dobře si pamatuju, co udělal, a chci, abychom zachovali jeho odkaz,“ říká obyvatel Bělehradu.
Největší pomník má Tito ve slovinské Lublani. Před monumentální sochou sice bouřlivé oslavy neprobíhají, i v zemi, která je už devět let v Evropské unii, má ale jugoslávský vůdce své věrné. Nostalgii po starých časech přiživila ekonomická krize spojovaná s eurem, kterým Slovinci platí už šest let. Jugoslávie má své fanoušky i mezi mladými, kteří se přes sociální sítě znovu spojují s podobně naladěnými vrstevníky v Chorvatsku nebo Srbsku.
