Varšava - Čtyřnozí obratlovci se na Zemi objevili mnohem dřív, než vědci dosud předpokládali. Polští paleontologové našli zkamenělé stopy několika desítek zvířat různé velikosti. Některé otisky byly široké asi čtvrt metru a vědci odhadují jejich stáří na 395 milionů let. Patřily tvoru, který vystoupil na pevninu z moře kdysi zalévajícího území jihovýchodního Polska. Článek o mimořádném objevu polských vědců, který učinili ve starém lomu v Zachelmie nedaleko Kielců, se dostal na titulní stránku nejnovějšího vydání prestižního vědeckého časopisu Nature.
Stopy našli polští vědci Grzegorz Niedźwiedzki z fakulty biologie na Varšavské univerzitě a Piotr Szrek ze Státního geologického institutu. Živočichové, kteří se před skoro 400 miliony let pohybovali v okolí dnešních Kielců, již měli na nohou prsty, díky nimž mohli pravděpodobně udržovat stabilitu při pohybu po bahnitém dně mělké laguny.
Podle dosavadních poznatků paleontologů se zvířata s končetinami s prsty po Zemi pohybovali teprve o několik desítek milionů let později. Doposud vědci také předpokládali, že první čtyřnozí živočichové vyšli na pevninu z řek a jezer, tedy ze sladkých vod. Nicméně z nálezů Niedźwiedzkého a Szreka vyplývá, že původně žili v mořích. „Je to docela odvážná, převratná a zajímavá teorie, ale nyní existují důkazy, že tomu tak bylo,“ prohlásil Grzegorz Niedźwiedzki.
V oblasti Kielců byly kdysi mělké laguny. Při odlivu se velké části mořského dna odvodňovaly, zůstávali na nich drobní živočichové, kteří se stali potravou obratlovců. Díky nohám mohli tehdejší obratlovci lovit v mělké vodě nebo na místech, kde po odlivu voda nebyla, a tak vstoupili na pevninu, říká Szrek. Se svým kolegou našli zkamenělé stopy několika desítek zvířat různé velikosti, některé byly široké asi čtvrt metru. Tito tvorové byli podobní pravděpodobně dnešním mlokům, byli však až 2,5 metru dlouzí. „Jde o první zvířata tohoto druhu, která vyšla na souš,“ upozornila Katarzyna Narkowská ze Státního geologického institutu.
