Bratislava - Skotské referendum o nezávislosti inspirovalo mnohé etnické menšiny napříč Evropou. Některé plánují vlastní hlasování nebo žádají posílení samosprávy. Mezi nimi i část Maďarů na Slovensku. Politici neparlamentní Strany maďarské komunity (SMK) mluví o autonomii na jihu země, avšak ani ty nejradikálnější hlasy z jejich tábora nepřipouští možnost nezávislého státního útvaru. Na druhé straně jsou ale toho názoru, že úbytek maďarského obyvatelstva na jihu Slovenska během posledních dvou dekád lze přičíst řízené asimilaci.
„Máme tak šedesát, sedmdesát let a pak už tady nikdo maďarsky mluvit nebude,“ varuje předseda strany József Berényi. Maďarská menšina obývá převážně zemědělské oblasti na jihu země a v některých obcích hlavně v okolí Komárna a Dunajské stredy tvoří většinu populace. Právě tady by SMK chtěla samosprávný kraj pro posílení národního cítění etnika. Tento plán ostatně Berényi - spolu s europoslancem Pálem Csákym - představili oficiálně maďarskému premiérovi Orbánovi při jeho květnové návštěvě Slovenska.
V obcích, kde žije minimálně 20 % etnických Maďarů, musí být podle zákona geografické názvy dvojjazyčně. Na úřadech se domluvíte maďarsky. A rodiče mohou posílat děti do školy, kde se vyučuje v jejich rodném jazyce - maďarštině. Mnoho z nich to ale nevyužívá. „Maďaři zapomínají svůj rodný jazyk, neposílají děti do maďarských škol. Opravdu to vyřeší autonomie?“ ptá se psychiatr Péter Hunčík.
Vztahům mezi Maďary a Slováky se věnuje desetiletí. Na svoji maďarskou národnost je hrdý - stál u vzniku strany Most-Híd, která rozbroje mezi menšinou a většinou mírní. Autonomii nechce, neboť se domnívá, že Slováky popudí a situaci etnických Maďarů stejně nevyřeší.
Stranu maďarské komunity postihnul v roce 2009 rozkol, když z ní odešla skupina poslanců kolem Bély Bugára a založila konkurenční projekt pod názvem Most-Híd, jenž se od začátku prezentoval coby strana vzájemné spolupráce Slováků a Maďarů. A vymezil se proti snaze o maďarskou autonomii na jihu Slovenska.
Most-Híd byl v letech 2010-2012 součástí čtyřkoaliční vlády premiérky Ivety Radičové do okamžiku jejího pádu. V následných předčasných volbách získala strana 13 křesel ve Slovenské národní radě (8,66% hlasů), zatímco SMK se do slovenského parlamentu nedostala.
Podle zatím posledního průzkumu preferencí, dnes zveřejněného agenturou SITA, která jeho zhotovení zadala agentuře Polis Slovakia, by Most-Híd ve volbách do slovenského zákonodárného sboru obsadil třetí místo se ziskem 9,1% hlasů, což by mu vyneslo 18 křesel. Do parlamentu by se aktuálně dostala i SMK, pro níž se v průzkumu vyslovilo 5,9 procent respondentů.
Záležitosti etnické menšiny v minulosti nejednou vážně narušovaly vztahy Bratislavy a Budapešti. Dnes je ale jednání premiérů daleko přátelštější než kdy dřív. „Emotivní názory už nelétají přes Dunaj. Tato témata řeší expertní skupiny, bez toho, aby zasahovaly na vládní úroveň,“ podotýká Tomáš Strážay ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku.
