Nejvyšší soud USA se bude zabývat Trumpovou účastí v primárkách

Nejvyšší soud Spojených států v pátek pozdě večer středoevropského času oznámil, že bude rozhodovat o tom, zda může být exprezident Donald Trump vyloučen z některých letošních primárek před prezidentskými volbami. Konkrétně bude posuzovat Trumpovo odvolání proti verdiktu nejvyššího soudu státu Colorado, který ho diskvalifikoval z tamních primárek. Soud se tak přímo vloží do letošní prezidentské kampaně, poznamenala agentura AP.

Soud navíc podle agentury učinil rozhodnutí zabývat se případem neobvykle rychle. Trump, hlavní favorit na republikánskou nominaci na prezidenta, se na Nejvyšší soud USA obrátil teprve ve středu poté, co jej nejvyšší coloradský soud rozhodnutím z 19. prosince diskvalifikoval z primárek s odvoláním na 14. dodatek americké ústavy.

Ten zakazuje zastávat veškeré veřejné funkce těm, kdo se zapojili do „povstání nebo vzpoury“, což se podle soudců v Coloradu a mnohých Trumpových kritiků týká i exprezidenta kvůli jeho počínání kolem vpádu jeho stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021. Proti rozhodnutí coloradského soudu se odvolala také Republikánská strana v Coloradu.

Nejvyšší soud zdůraznil nutnost rychlého rozhodnutí, protože primárky v jednotlivých státech začnou už brzy. Sporem se tak bude zabývat na počátku února. Na nejvyšším soudu USA aktuálně poměrem šest ku třem převažují soudci považovaní za konzervativní, z nichž tři nominoval sám Trump.

Trumpa z primárek vyloučily také úřady státu Maine, zatímco další státy USA podobné rozhodnutí odmítly učinit.

Trump jako první obviněný exprezident v dějinách z pokusu zvrátit výsledek voleb vinu popírá. Hájí se mimo jiné prezidentskou imunitou. Podle průzkumu přitom už čtvrtina Američanů věří konspiraci, že za násilím na 140 policistech, z nichž pak čtyři spáchali sebevraždu, stála FBI.

Prezident Joe Biden se při svém prvním letošním vystoupení v kampani rozhodl jít do střetu s Trumpem. Nejdřív symbolicky navštívil někdejší stanoviště armády George Washingtona v boji za nezávislost a následně svého rivala osočil, že je nebezpečím pro demokracii, protože opakuje nepravdy o ukradených volbách a obhajuje útočníky z Kapitolu.

„Slíbil, že je omilostní, pokud se vrátí do úřadu. Trump řekl, že 6. ledna viděl hodně lásky. Ovšem zbytek národa, včetně strážců pořádku, viděl hodně nenávisti a násilí,“ konstatoval současný šéf Bílého domu.

Ve vězení doposud skončilo přes 450 lidí. Nejvyšší trest 22 let vězení zatím dostal za rozvratné spiknutí vůdce krajně-pravicové skupiny Proud Boys. „Celá věc je velmi nespravedlivá. Tihle rukojmí 6. ledna jdou do vězení na dvacet let,“ komentoval proces Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 35 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů nejméně dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 2 hhodinami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 8 hhodinami

Evropský pohled