Kyjev – Osmdesát mrtvých na straně povstalců a dalších 100 zraněných – taková je podle Kyjeva bilance zřejmě nejtěžších bojů od začátku příměří dohodnutého v únoru v Minsku. Střety se odehrály ve středu u obce Marjinka. Podle kyjevských médií skončilo v nemocnicích přes třicet ukrajinských vojáků.
Ukrajinský tisk označil boje u Marjinky za nejvážnější porušení příměří za poslední půlrok a nejkrvavější incident od února, kdy byla v běloruském Minsku podepsána dohoda o klidu zbraní. Povstalecká média naopak konflikt u Marjinky bagatelizují a o vlastních ztrátách se nezmiňují.
Napětí na Donbasu vzrostlo poté, co se v úterý v Minsku konala schůzka takzvané kontaktní skupiny, která skončila bez konkrétních výsledků. Z nové ofenzivy se viní navzájem obě strany.
Podle Kremlu ukrajinské jednotky střety vyprovokovaly záměrně, aby vyvolaly nový tlak na Evropskou unii a Brusel tak prodloužil protiruské sankce. Na proruské separatisty ukazuje zase Kyjev a Washington.
Podle ukrajinského prezidenta působí na Ukrajině 9000 ruských vojáků. „Naše armáda musí být připravena na obnovení nepřátelských útoků v Donbasu. Protože je možné, že dojde k invazi na celé hranici s Ruskem. Musíme na to být tedy skutečně připraveni,“ konstatoval Petro Porošenko.
Steinmeier: Moskva musí vyvinout na povstalce tlak
Šéf německé diplomacie vyzval Moskvu, aby uplatnila svůj vliv na proruské separatisty a přiměla je, aby zastavili boje. „Musíme situaci (na Ukrajině) dostat pod kontrolu. Nesmíme dopustit, aby se zhroutil mírový proces z Minsku,“ prohlásil Frank-Walter Steinmeier.
V rozhovoru pro deník Neue Osnabrücker Zeitung varoval, že situace na Ukrajině je velmi křehká a může se velmi snadno vymknout kontrole. Také Německo a Francie podle něj musejí nepřetržitě diplomaticky tlačit na obě strany konfliktu, aby je přiměly ke klidu zbraní.
Nekončící boje v Donbasu
Agentura Unian oznámila, že za posledních 24 hodin zahynulo na východě Ukrajiny v přestřelkách pět ukrajinských vojáků a téměř 40 jich bylo zraněno.
Podle povstalecké agentury DAN ve stejné době v Donbasu zahynulo přes 20 lidí, údajně v důsledku ostřelování Doněcku a měst Horlivka, Šyrokyne a Spartak ukrajinskou armádou. Kyjev prý v bojích znovu použil děla o ráži 122 a 152 milimetrů, jejichž nasazení minské dohody zakazují.
Krize na Ukrajině vyhnala statisíce lidí z jejich domovů. Ukrajinci se dostali na šesté místo v počtu žadatelů o azyl v Unii, Švýcarsku a Norsku. Před nimi jsou jen neevropské země jako například Sýrie, Somálsko nebo Irák.
V Česku a Estonsku se Ukrajinci dokonce stali nejpočetnější skupinou, která žádá o status uprchlíka. „Minulý rok požádalo o české vízum zhruba na 57 tisíc žadatelů na Ukrajině, oproti roku 2013 je to nárůst zhruba o čytři procenta,“ prohlásila Michaela Lagronová, mluvčí ministerstva zahraničí.
Nejvstřícnější je vůči ukrajinským uprchlíkům Polsko
Podle odhadů úřadů žije v Polsku zhruba 400 tisíc Ukrajinců. Drtivá většina z nich přijela na pracovní povolení, z toho významná část minulý rok, kdy na Ukrajině začala politická krize. Přibývá ale i žádostí o status uprchlíka – loni evidovaly polské úřady přes 2000 takových žádostí.
Ukrajinci nejsou v Polsku úplní cizinci. Před druhou světovou válkou tvořili v zemi 10 procent obyvatelstva. Teď pracují hlavně na stavbách a v jiných manuálních profesích. Jindy uzavřené Polsko je vůči nim velkorysé. „Týká se to výhradně osob, které boje na východě Ukrajiny bezprostředně ohrožují na životě nebo zdraví,“ konstatoval Michal Dworczyk z Nadace „Svoboda a demokracie“.
Mnozí Ukrajinci při odjezdu své staré dokumenty prodávají. Pas nabízí v přepočtu za tisíc korun. Vysněné evropské papíry se inzerují za padesáti násobek. Mnohdy se ale jedná o padělky, které uprchlíkům jen zkomplikují život.
