NATO znovu útočí v Libyi, Obama čelí žalobě

Tripolis – Jednotky Severoatlantické aliance zasáhly v Libyi autobus, v němž zahynulo 12 civilistů. Uvedla to tamní státní televize. Incident se udál u města Kiklá na jihozápadě od hlavního města Tripolisu, NATO ale zatím zprávu nepotvrdilo. Severoatlantická aliance dnes dvěma leteckými údery na cíle v Tripolisu ukončila tři dny relativního klidu v libyjské metropoli. Panama se mezitím stala první latinskoamerickou zemí, která uznala politický orgán vzbouřenců bojujících více než čtvrt roku proti režimu vůdce Muammara Kaddáfího. Deset amerických kongresmanů dnes také zažalovalo prezidenta Baracka Obamu kvůli americkému podílu na vojenských operacích v Libyi, který je podle nich nelegální.

Libyjská metropole byla v posledních dnech do náletu v noci dnešek úderů NATO ušetřena. Na město Zlitán, ležící asi 135 kilometrů východně od metropole, pak alianční letouny shazovaly letáky s varováním, aby vládní jednotky opustily pozice u města. Ke Zlitánu začaly od přístavu Misuráta postupovat povstalecké jednotky. V horách na západě země Kaddáfího jednotky podle tvrzení povstalců dnes ostřelovaly město Nalút. Na město prý dopadlo více než 20 raket Grad, nikdo však nebyl zabit.

Libyjští povstalci ovládají východní části země, kde sídlí také jejich politický orgán, takzvaná Přechodná národní rada. Její představitele v úterý uznala legitimními zástupci libyjského lidu Panama, a sice jako 15. stát na světě a první v Jižní Americe.

Kongresmani kvůli Libyi zažalovali Obamu

Deset členů amerického Kongresu zažalovalo prezidenta Baracka Obamu kvůli americkému podílu na vojenských operacích v Libyi. Obama podle nich porušil zákon z roku 1973, který americkému prezidentovi umožňuje podnikat vojenské operace bez schválení Kongresu a bez vyhlášení války pouze po omezenou dobu. Podle zákona může prezident USA sice rozhodnout o vojenské akci, ale ta může trvat jen 60 dní, dalších 30 dní může trvat stahování jednotek. Pokud by nasazení sil trvalo déle, musí prezident požádat Kongres o schválení. Právě to ale podle kongresmanů Obama zatím neučinil.

Bílý dům akci v Libyi obhajuje

Bílý dům operaci v Libyi obhajuje jako legální z hlediska amerického práva. Členům Kongresu poslal právní analýzu o 30 stránkách, která legalitu tohoto kroku prý dokazuje. Obamův úřad se zaštiťuje omezeností akcí v Libyi, na které se dle jeho názoru zákon nevztahuje.

Vojenské akce v Libyi, na nichž se vedle dalších spojenců podílejí i USA, začaly 19. března. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner v úterý v dopise upozornil Obamu, že jeho administrativa se do rozporu se zákonem dostane tuto neděli, kdy uplyne 90 dní od zahájení operací. Boehner zároveň amerického prezidenta vyzval, aby do pátku vysvětlil, jaký je právní základ libyjské operace.

Libyjští povstalci
Zdroj: ČTK/AP/Hassan Ammar

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 30 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 7 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.