Doněck - Na východě Ukrajiny podle Severoatlantické aliance dál bojují stovky ruských vojáků. V okolí rusko-ukrajinské hranice jich prý zůstává až 20 tisíc. Ještě minulý týden přitom vedení NATO uvádělo, že od vyhlášení příměří 5. září se hodně jednotek stáhlo. Šéf Kremlu se dnes poprvé veřejně vyjádřil k mimořádným parlamentním volbám, k nimž půjdou Ukrajinci 26. října. Vladimir Putin doufá, že proběhnou v klidu a přinesou dlouho očekávanou stabilizaci.
Ruských sil na Ukrajině významně ubylo, hlásilo ještě minulý týden alianční vedení. Od té doby ale žádný výraznější pohyb ruských jednotek nenastal, upozornil dnes mluvčí NATO Jay Janzen. „Stovky ruských vojáků, včetně příslušníků speciálních jednotek, na Ukrajině dál zůstávají. Nedaleko ruské hranice s východní Ukrajinou je navíc rozmístěno kolem 20 tisíc ruských vojáků,“ konstatoval mluvčí.
Ještě před měsícem NATO oznámilo, že na východě Ukrajiny separatisty podporuje „několik tisíc“ ruských vojáků. Stažením podstatné části z nich chtěla Moskva patrně podpořit vyhlášený klid zbraní, který na Ukrajině trvá bezmála již měsíc. V bojové zóně se příměří vesměs dodržuje s výraznou výjimkou Doněcku, kde prakticky každodenně pokračují tvrdé boje o mezinárodní letiště (o situaci v Doněcku více zde).
NATO demonstrovalo sílu na cvičení Anakonda v Polsku
V Polsku nyní vrcholí obří vojenské cvičení Anakonda, kterého se účastní přes 12 tisíc vojáků. Přijely na něj i malé jednotky z dalších členských států NATO včetně těch českých. Anakonda má Polsko připravit na nové hrozby z Východu, které země bere s ohledem na krizi na Ukrajině velmi vážně. Nová premiérka Ewa Kopaczowá už potvrdila další zvýšení výdajů na obranu. Varšava chce i novou vojenskou jednotku s Litvou a Ukrajinou. Spolupráce s Českem ovšem aktuálně trochu vázne - systém společné protivzdušné obrany nakonec zkrachoval.
Rozsáhlé vojenské manévry zahájilo i Rusko. Bojové akce přitom nacvičují i jednotky, které obsluhují jaderné zbraně. Armáda do zkoušky u hranic s Čínou nasadila víc než čtyři tisíce mužů, nadzvukové stíhačky i nejmodernější průzkumné letouny.
Putin očekává od předčasných voleb uklidnění situace
„Doufám, že volby do ukrajinského parlamentu proběhnou důstojně a nakonec nastane dlouho očekávaná politická stabilizace,“ konstatoval ruský prezident v projevu na investičním fóru v Moskvě. „Vycházíme z toho, že lidé žijící v kterémkoli koutu země budou mít práva stanovená mezinárodními normami a ukrajinskými zákony,“ řekl. Jde podle něj zejména o vyloučení jazykové, etnické a náboženské diskriminace.
Kyjevské vedení se nijak netají úmyslem využít volby k odstranění dosud velmi silné prorusky smýšlející politické lobby v ukrajinské sněmovně. Hlasování se nejspíš neuskuteční v těch okresech Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou separatistů. Právě tam je základna ruskojazyčných a na Rusko orientovaných voličů, kteří příležitost hlasovat nedostanou. Vzbouřenci označují volby za záležitost „cizího státu“.
Podle Putina je respekt k jazykové a etnické odlišnosti základem ukrajinské stability. „Jen tak je možné zachovat územní celistvost země, jen tak je možné obnovit jednotu a zajistit ekonomický a sociální rozvoj. Velmi v to doufáme a budeme tomu všemožně napomáhat,“ řekl prezident.
Ruský parlament sestavil v minulých dnech speciální pracovní skupinu, která zákonnost mimořádných voleb na Ukrajině posuzovala. Volby v podmínkách bojů na východě země podle ní nelze označit za legitimní.
Boje mají negativní dopad na ekonomiku země
Ukrajinská ekonomika letos nejspíš klesne o 8 procent. Předpovídá to Světová banka, která původně počítala se snížením HDP o pět procent. Svůj odhad zhoršila kvůli pokračujícím bojům mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci na průmyslovém východě země. Další pokles proto může nastat i v příštím roce, kdy Světová banka počítala s růstem.
