Naprostá ztráta svobody, popsal prodejce knih čínský žalář. Hongkong je na nohou

Čtyři tisíce lidí vyrazily do ulic Hongkongu protestovat proti „přeshraničním únosům“ knihkupců. O jejich záchranu se zasloužili demonstranti, západní novináři a politici. „Na pět měsíců mě zavřeli v malé místnosti. Dvacet čtyři hodin denně mě šest skupin neustále sledovalo. Ztratil jsem naprostou svobodu,“ vzpomínal na počínání čínských agentů Lam Wing-kee, který říká, že pouze prodával knihy, jež se nelíbily Pekingu.

Čínští policisté drželi pět prodejců dlouhé měsíce ve vězení. Podle aktivistů byl jeden z knihkupců unesen z Thajska, druhý z Hongkongu. Případ vyvolal v Hongkongu obavy, že čínské úřady porušují právní nezávislost této bývalé britské kolonie, jež se roku 1997 vrátila pod čínskou správu a má vysokou míru autonomie.

Lam zmizel jako první během své cesty z Hongkongu do Číny. Se zavázanýma očima a v želízkách ho čínští agenti zatkli a odvlekli do vězení, kde ho kontrolovali i při mytí zubů.

Nahrávám video

V knihkupectví Causway Bay Books totiž, stejně jako ostatní prodejci prodával literaturu, která není v kontinentální Číně k dostání – kritické životopisy současných politiků včetně prezidenta Si Ťin-pchinga nebo investigativní studie.

„Lam Wing-kee je čínský občan. Porušil čínské právo na čínském území. Příslušné orgány pak samozřejmě mají právo s ním zacházet v souladu se zákonem,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-Jing. Čínští cenzoři zakázali médiím o únosech informovat, uvedl britský Guardian.

Lam měl čínským úřadům výměnou za propuštění přinést seznamy svých čínských kupujících, což odmítá. Na svobodě jsou už čtyři knihkupci. Někteří z nich předtím vystoupili v mediích, kde se pod tlakem přiznali k nejrůznějším činům.

Únosy vyvolaly v Hongkongu vlnu odporu. „Chraňme svobodu tisku a svobodu slova,“ skandovali účastníci sobotního pochodu, kteří požadovali propuštění posledního prodejce knih, jenž nadále zůstává ve vazbě v Číně. Dotyčný, uváděný jako Gui Minhai, má i švédské občanství.

Už v pátek se zhruba stovka aktivistů zúčastnila protestního pochodu k čínskému
styčnému úřadu v Hongkongu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...