Nákaza legionellou se objevila v dalších polských regionech. Vyšetřuje to kontrarozvědka

Počet obětí bakterie legionella ve městě Rzeszów na jihovýchodě Polska stoupl na devět. Nákaza se zároveň objevila v dalších dvou regionech – v sousedním Malopolsku a ve Velkopolsku na opačném konci země. Uvedla to v pondělí na svém webu zpravodajská televize TVN 24. Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW.

Úmrtí přibližně devadesátileté pacientky v pondělí ráno oznámil mluvčí rzeszówské nemocnice specializované na plicní nemoci, kde žena, místní obyvatelka, byla hospitalizovaná před několika dny.

Současně o prvních případech nákazy v regionu Velkopolsko na západě země informovala nemocnice v městě Ostrów Wielkopolski. Jde o manželský pár ve věku 53 a 54 let.

„Do nemocnice byli přijati před několika dny s vysokou horečkou, bolestmi svalů a hlavy,“ uvedl doktor Adam Stangret a dodal, že v moči pacientů byla zjištěna přítomnost legionelly. Po léčbě se jejich stav rychle zlepšil, čeká  je kontrolní vyšetření a nejspíše budou brzy propuštěni domů. Pacienti v poslední době nenavštívili podkarpatský region, jehož centrem je Rzeszów.

Kontrarozvědka zkoumá, nešlo-li o sabotáž

Pracovníci vodárenského podniku v Rzeszówě během víkendu vodovod preventivně dezinfikovali dvacetinásobně větší dávkou chlóru, než se přidává obvykle, a následně propláchli, aby se parametry vrátily do normálního stavu, dodala stanice.

První zprávu o nákaze legionellou dostali místní hygienici 17. srpna. Nákaza se podle údajů z neděle dosud potvrdila u 144 osob, z nichž 96 žije přímo ve městě.

Případ nákazy v Malopolsku byl hlášen ještě během neděle. Podle televize jde o pacientku z pečovatelského domova pro seniory.

Šíření nákazy začala vyšetřovat i kontrarozvědka ABW, která prověřila, zda nejde o úmyslný zásah do vodovodního systému. Rzeszów je klíčovým tranzitním uzlem pro mezinárodní vojenskou pomoc Ukrajině, čelící ruské agresi. Podle stanice Rádio RMF příslušníci ABW dosud nenašli nic, co by nasvědčovalo sabotáži.

V pondělí by měly být známy první výsledky testů ohledně přítomnosti bakterie legionella v městském vodovodu v Rzeszówě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled