Na demonstraci za jednotu Španělska se v Barceloně sešlo přes milion lidí

Nahrávám video

Statisíce lidí demonstrovaly v Barceloně za jednotné Španělsko. Podle organizátorů přišel více než milion lidí, podle místní policie jich bylo na 300.000. Informoval o tom deník El País. Demonstraci svolala organizace Katalánská občanská společnost (SCC) pod heslem Všichni jsme Katalánsko a účastnili se jí i někteří politici ze stran, které odmítly v pátek v katalánském parlamentu hlasovat pro rezoluci o nezávislosti.

Demonstrace v Barceloně za jednotu Španělska
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Cílem demonstracie bylo vyjádření protestu proti páteční rezoluci o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Tu schválil katalánský parlament, v němž měli v předchozích dvou letech většinu separatisté. Kvůli jejich snahám o nezávislost Madrid od soboty převzal vedení Katalánska, rozpustil tamní parlament a vyhlásil na prosinec volby.

Organizace SCC pořádala podobně velkou demonstraci už 8. října, kdy také lidé v ulicích Barcelony protestovali proti snahám tamní vlády o odtržení od Španělska. Tehdy SCC oznámila, že dorazil téměř milion lidí, podle policie jich bylo na 350 000.

Ukázalo se, že zastánci společného státu mají opravdu velkou sílu. Ten rozdíl oproti pátku, kdy tu demonstrovali zastánci nezávislosti Katalánska byl v tom, že se tu dnes sešli o něco starší lidé, hlavně střední generace.
Jan Šmíd
zpravodaj Českého rozhlasu

V centru Barcelony nesli lidé nápisy s hesly „Děkujeme Španělsko, Katalánsko Tě miluje“ nebo „Nestyď se milovat Španělsko“. Někteří ale volali „Puigdemont do vězení“ s odkazem na Madridem sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, který jako lídr separatistické koalice prosadil konání referenda o nezávislosti z 1. října i hlasování o rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Průvod prošel centrem města a vládla v něm podle záběrů ze sociálních sítích slavnostní atmosféra.

Separatisté by ztratili v parlamentu většinu

Demonstrace měla být důkazem toho, jak jsou Katalánci v otázce nezávislosti rozdělení. Španělský deník El Mundo přinesl průzkum veřejného mínění společnosti Sigma Dos, podle něhož by nyní ve volbách separatisté přišli v regionálním parlamentu o většinu.

Nejvíce hlasů (26,4 procenta) by sice dostala separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC), dohromady by ale separatistické strany obsadily ve 135členném parlamentu jen nejvýše 65 křesel a k absolutní většině by jim chyběly tři mandáty.

Ve volbách, které se mají konat 21. prosince, zatím mohou kandidovat i ministři sesazené katalánské vlády. Zatím nejsou obviněni, ale některým hrozí trestní stíhání kvůli rezoluci o nezávislosti. Už v září navrhla prokuratura stíhání katalánské vlády kvůli tehdy chystanému referendu o nezávislosti, které se konalo 1. října.

V sobotu mluvčí španělské vlády Íňigo Méndez agentuře Reuters řekl, že vláda bude ráda, když se sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont prosincových voleb zúčastní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Během ruského útoku na Ukrajinu do Rumunska dopadl dron

Stíhací letouny čtvrtek v noci do vzduchu preventivně vyslaly členské země NATO Polsko a Rumunsko, důvodem byl rozsáhlý ruský vzdušný útok na Ukrajinu. Plyne to z hlášení úřadů obou zemí. Na území Rumunska spadl blíže neupřesněný dron, oznámilo ministerstvo obrany v Bukurešti. Bezpilotní letoun podle něj dopadl na neobydleném místě v okrese Tulcea. Nikomu se nic nestalo.
11:01Aktualizovánopřed 34 mminutami

Kyjev čelil jednomu z nejhorších útoků za poslední měsíce

Nejméně patnáct lidí zabil ruský vzdušný útok na ukrajinskou metropoli Kyjev, uvedl ve čtvrtek kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Jeden člověk zahynul v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou nejméně čtyři desítky lidí. Ve třech čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda útočila na podniky vojenského průmyslu, dopravní a logistické centrum.
00:23Aktualizovánopřed 35 mminutami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 1 hhodinou

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo udeřilo východně od Berlína. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena.
před 2 hhodinami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
10:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nutil nezletilé k pornu a sebepoškozování, dvě se zabily. Američan dostal trest 77 let

Americký federální soudce poslal ve středu na 77 let do vězení muže z internetové extremistické sítě 764, jejíž členové na sociálních sítích navazují kontakt se zranitelnými nezletilými dívkami, které nátlakem nutí k produkci pornografie nebo k tomu, aby ubližovaly sobě či ostatním. Informovala o tom stanice ABC News. Odsouzení sedmadvacetiletého Kylea Spitze z Tennessee je v USA dosud nejdelším federálním trestem pro člena této skupiny.
před 3 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
02:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.