Od newyorských útoků v roce 2001 se taktika teroristů změnila. Zbraní jsou častěji i počítače, radikální skupiny proto mají své hackerské sekce. Experti z poradního orgánu prezidenta USA varují, že hrozí kybernetický útok v rozsahu toho z 11. září, který může cílit na kritickou infrastrukturu včetně elektráren. A Spojené státy na to prý nejsou připravené. Odborníci proto vyzývají k vytvoření zvláštních komunikačních sítí a sdílení citilivých informací mezi vládou a soukromými provozovateli infrastruktury.
Místo bomby počítač. Hrozí kybernetické 11. září, varují experti 16 let po útocích
Koordinované útoky v New Yorku, na Pentagon a v Pensylvánii, kde atentátníky přemohli pasažéři letadla, si vyžádaly před šestnácti lety skoro tři tisíce obětí. Za tragédií stáli radikálové z Al-Káidy, kteří od té doby s každým blížícím se výročím nabádají své stoupence k dalším akcím.
V posledních letech těží ze strachu nejen Američanů i takzvaný Islámský stát (IS), který s tím, jak přichází o území na Blízkém východě, stupňuje útoky na Západě.
IS byl vůbec první teroristickou skupinou, která zavedla zvláštní hackerskou divizi. Pirátům sympatizujícím s radikály se už podařilo mimo jiné provést útok na sociální média Centrálního velení USA (CENTCOM). Radikálové se zmocnili jeho účtu na Twitteru i YouTube.
Před dvěma lety před výročím 11. září IS zveřejnil video, v němž hrozil USA novými útoky a ukázal členy kybernetické divize včetně lidí přezdívaných „Virus Sýrie“, „Doktor ISIS“ nebo „Hacker Aldmar“. Skupiny spřízněné s IS jako Islámská kybernetická armáda či Hackeři chalífátu tehdy spustily hashtag „America Under Hacks“.
Hackeři z řad radikálů se učí rychle
Kybernetickou složku IS založil v roce 2014 dvacetiletý Junaid Hussain známý jako hacker Trick, jenž vyrůstal v anglickém Birminghamu. Od té doby se hackeři IS nabourali do systému amerických zpravodajských stanic, kuvajtského parlamentu, webů francouzských obcí nebo stránek International Business Times a twitterového účtu Newsweeku.
Podle expertů sice zatím tito hackeři nejsou úplní profesionálové, to se ale může brzy změnit. „Rozhodně se učí s technologiemi. V příštích pěti letech budou zdatnější a budou se snažit uskutečňovat operace, jež by mohly mít katastrofické následky, jako jsou ztráty na životech,“ řekl Tech Insideru bývalý příslušník americké námořní pěchoty a šéf kybernetické konzultační firmy David Kennedy.
Problém představují zejména takzvaní osamělí vlci, kteří se radikální ideologií pouze inspirují, a nemusí být ani s teroristickou skupinou v kontaktu. „Pokud sedíte v internetové kavárně v Mogadišu, můžete způsobit na internetu mnohem větší škody, než byste udělali s AK-47 nebo bombou,“ upozornil odborník.
Hrozba většího kybernetického zásahu proto roste. V ohrožení jsou nejen vládní servery, ale i banky, elektrárny, rozvody vody či dopravní systémy. Hackeři by teoreticky mohli způsobit výbuch nebo potopu. Problémem jsou i zastaralé systémy, jež řídí konkrétně v USA řadu přehrad, továren, ale i ropovodů nebo elektrických distribučních soustav.
Hackeři by například mohli „sdělit“ systému řízení přesunu ropy, že se tok černého zlata zastavil, což by způsobilo, že by automatické provozní systémy zahájily čerpání, dokud by nedošlo k výbuchu kvůli přetlakování.
Nabourat se do jaderné elektrárny není těžké, ukázal expert
Scott Lunsford z bezpečnostní divize IBM se již v roce 2007 úspěšně naboural do systému jaderné elektrárny. „Ukázalo se, že to bylo jedno z nejsnadnějších proniknutí, které jsem kdy provedl. Hned první den jsme pronikli do systému a během týdne jsme měli kompletní kontrolu nad celou jadernou elektrárnou,“ uvedl pirát.
Nebyl sice schopný přimět reaktor k explozi, čemuž brání fyzická bezpečnostní opatření, mohl ovšem elektrárně zabránit, aby zásobovalo okolí elektřinou. Hackeři by mohli způsobit rovněž hromadnou nehodu. Už roku 2010 prokázali výzkumníci z University of Washington, že piráti mohou převzít kontrolu nad klíčovými systémy automobilu.
Jaderná elektrárna Tihange
Americký prezident Donald Trump podepsal v květnu dekret, kterým vydal pokyn posílit a modernizovat americkou počítačovou síť, podle odborníků to ale není dost.
„Je zde krátkodobé okno, příležitost, než přijde rozhodující moment, útok o rozsahu atentátů z 11. září. Přišla doba činu. Jako národ musíme znát výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti a začít přijímat smysluplné kroky k jejímu zlepšení, abychom zabránili rozsáhlému kybernetickému útoku,“ uvádí v nejnovější zprávě Národní rada pro infrastrukturu (NIAC), která představila jedenáct doporučení, jež mají vést ke zlepšení situace.
Problém představuje například fakt, že v USA vlastní a provozuje většinu kritické infrastruktury soukromý sektor, k němuž se nedostanou z vládních míst všechny citlivé informace o případné hrozbě.
Poradní orgán NIAC proto vyzývá průmyslové firmy, aby vytvořily automatizovaný mechanismus sdílení informací. Vláda by pak podle odborníků měla urychlit udělování bezpečnostních prověrek vedoucím pracovníkům a odtajnit informace o kybernetických hrozbách.
Spojené státy by dle poradců měly vytvořit samostatné komunikační sítě pro podporu kritické infrastruktury, které by byly odděleny od veřejného internetu. Vzniknout by měla bezdrátová záložní síť pro nouzovou komunikaci v případě celoplošného kybernetického útoku.
Na kybernetickou bezpečnost by měl dohlížet přímo poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, míní experti.
Ti jsou rovněž přesvědčeni o tom, že by federální agentury měly poskytnout obzvlášť středním a menším firmám podporu technologického i finančního rázu, pokud jde o ochranu před útoky. Stát by měl odsouhlasit pobídky, jež by umožnily firmám více investovat do ochranných technologií.
Hackerský útok by mohl ochromit letový provoz
Že další 11. září může být způsobené spíše piráty, kteří ovládnou letecké systémy, než sebevražednými atentátníky s bombami, varoval už před dvěma lety ředitel programu pro kybernetickou bezpečnost z izraelského Institutu studií národní bezpečnosti Gabi Siboni.
„Hackeři začali cílit na jaderné elektrárny a další kritické operace po celém světě v trvalém úsilí o převzetí kontroly,“ uvedl odborník.
V nejhorším případě by teroristické skupiny mohly narušit a případně proniknout do kritické infrastruktury kontroly vzdušného prostoru, což by zastavilo letové systémy a způsobilo smrtící nehody.
Kybernetická agrese je široce využívána a stala se základní zbraní používanou v mezinárodních konfliktech. Za útoky na většinu národní infrastruktury jsou zodpovědné země a vlády západního světa chápou, že musí vyčlenit prostředky nejen na nákup nových tanků a systémů vzdušné obrany, ale také pokud jde o obrannou kybernetickou infrastrukturu.
Kyberválka už zuří mezi státy
Kybernetických útoků přibývá, přičemž mnohdy je více či méně dokázáno, že se na nich podílely režimy jednotlivých zemí. Vyšlo kupříkladu najevo, že íránští hackeři ovládli v roce 2013 šest metrů vysokou hráz nedaleko New Yorku. K odpovědnosti se o dva roky později přihlásila íránská skupina SOBH Cyber Jihad.
Horizont: Americká infrastruktura čelí neustálým útokům hackerů (zdroj: ČT24)
Hackeři operující ve prospěch cizího státu také nedávno pronikli do nejméně dvanácti amerických elektráren, včetně kansaské jaderné elektrárny Wolf Creek, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na informované americké činitele.
Útok podle nich vyvolává podezření, že hackeři hledají slabá místa v rozvodu elektrické energie. Hlavním podezřelým je v tomto případě Rusko.
Loni v prosinci měl na svědomí výpadek elektrické energie v ukrajinské metropoli Kyjevě škodlivý program nazvaný Win32/Industroyer. Pozměněné formy tohoto malwaru by podle odborníků dokázaly zaútočit i na jinou infrastrukturu. Ukrajina z útoků na své energetické sítě obvinila právě Rusko, které ale vinu odmítlo.
Počítače využívá jako zbraň i Washington. Třeba zásah proti íránskému jadernému zařízení Natanz ale nikdy oficiálně nepotvrdil. Virus Stuxnet podle některých expertů tamní jaderný program mezi lety 2009 a 2010 zpomalil.
Červ dokázal přeprogramovat automatizované systémy a vyřadil tak z provozu tisícovku íránských centrifug na obohacování uranu.
V roce 2014 se pro změnu severokorejští hackeři nabourali do útrob společnosti Sony, a to nejspíš díky ukradeným heslům administrátora. Bílý dům tehdy označil útok za národně bezpečnostní hrozbu. Sony se nakonec rozhodla filmovou parodii pojednávající o atentátu na hlavu komunistické KLDR nepředat do distribuce.
Zranitelnost systému ukázaly i úniky z ústředí Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA. Americké tajné služby tvrdí, že kampaň, jež měla pošpinit Hillary Clinotovou a pomoci Trumpovi, nařídil Kreml.
Ruská vojenská rozvědka (GRU) prý poskytla serveru WikiLeaks materiály, které získala hackerským útokem na demokratické politiky. Moskva vinu popřela.
Stejně přitom reagovala i v červnu, kdy z uniklé zprávy Národní bezpečnostní agentury (NSA) vyplynulo, že ruští hackeři napadli několik dní před volbami server nejméně jednoho dodavatele amerického hlasovacího softwaru.