Před patnácti lety zaútočili islámští radikálové z Al-Káidy na srdce Spojených států. Atentáty z 11. září 2001 odhalily zranitelnost USA. Od té doby zavedli Američané řadu bezpečnostních opatření, radikálové ale rychle změnili taktiku: méně okázalé útoky páchané takzvanými „osamělými vlky“. Islamisty se nepodařilo porazit ani v Afghánistánu. Americká invaze zanechala zemi spíš de facto v bezvládí, jehož využívá Taliban a nově také Islámský stát.
Americký investigativní novinář Steven Brill strávil více než rok pátráním po tom, jak USA od 11. září 2001 změnily přístup k zajištění vlastní bezpečnosti. Objevil při tom řadu nedostatků, ale i pozitivních změn. Jeho závěry vyšly nedávno v listu The Atlantic.
Brill například upozornil na skutečnost, že Národní úřad pro letectví (FAA) měl před útoky na takzvaném watchlistu jen dvanáct podezřelých, zatímco další bezpečnostní úřady jich vedly stovky. CIA navíc věděla, že do USA se několik měsíců před útoky dostali podezřelí teroristé, kteří se následně podíleli na atentátech – ovšem nesdělila to FBI. Po 11. září už mají všechny bezpečnostní úřady k dispozici stejný seznam podezřelých, hrozeb i tipů od tajných služeb.
Pouhý den před útoky generální prokurátor zamítl žádost FBI o navýšení pracovníků specializujících se na boj proti teroru, nyní existuje při resortu spravedlnosti zvláštní divize pro národní bezpečnost, která sloučila všechny kontrarozvědky a protiteroristické odbory. Pozitivní je i fakt, že celkový rozpočet FBI se za posledních patnáct let téměř ztrojnásobil – většina peněz jde na prevenci, tedy ke zpravodajcům a na vylepšování technologií. Asi polovina agentů řeší právě otázky národní bezpečnosti, dříve to byla jen třetina.
11. září ovlivnilo leteckou dopravu po celém světě
Po celém světě se po atentátech zpřísnila kontrola na letištích, když se začaly zavádět mnohými kritizované RTG skenery celého těla, do letadla rovněž neprojde větší množství tekutin a řada předmětů.
V USA dohlíží na bezpečnost cestujících nový Úřad pro bezpečnost v dopravě (TSA). Celkem 46 tisíc vyškolených zaměstnanců sleduje pasažéry na letištích, zda se nechovají podezřele – jestli kupříkladu příliš negestikulují nebo nejsou moc emotivní, případně agresivní. Pokud ano, dochází na důkladnou prohlídku a řízený rozhovor. Jen za minulý rok objevila TSA v zavazadlech 2500 zbraní.
Dveře do kokpitu byly po útocích zabezpečeny tak, aby se do nich nedostal nikdo nepovolaný, a piloti dostali k dispozici zbraně, aby se mohli v případě ohrožení bránit.
Masivní špehování a mučení podezřelých
Některé americké vládní protiteroristické postupy vyvolaly vlnu kritiky. Třeba informace o masivním špehování ze strany Národní bezpečnostní agentury (NSA), která sleduje telefonní hovory i aktivity na internetu bez povolení soudu a snaží se identifikovat podezřelé. O rozsahu špehování informoval svět bývalý zaměstnanec Edward Snowden, který se nyní ukrývá v Rusku.
Rozporuplné reakce vyvolaly v uplynulých letech rovněž informace o mučení podezřelých. Senátní zpráva z roku 2014 uvádí, že CIA v letech 2002 až 2007 při výsleších možných teroristů používala mimo jiné simulované topení (takzvaný waterboarding), několik dní jim upírala spánek, nebo je držela v extrémně malých prostorech. Tajné služby tvrdí, že se tak dostaly k cenným informacím, senátoři ale došli k opaku.
Radikálové jednají častěji na vlastní pěst
Podle Brilla skutečně USA v zajištění bezpečnosti pokročily, ale pořád existují nedostatky, kterých útočníci využívají. Práci zpravodajcům znesnadňují třeba moderní technologie, jež umožňují šifrovanou komunikaci. „Pro teroristy je těžší dostat se do země a provést něco tak okázalého jako útoky z 11. září. Ale masakr v Orlandu ukázal, že svět je plný lidí, kteří chtějí (bezpečnostních mezer) využívat. Nebojí se zemřít a udělat něco méně ambiciózního než 11. září,“ podotkl Brill s tím, že v USA je kupříkladu příliš snadné sehnat vojenské zbraně.
Téměř nepolapitelní jsou i takzvaní osamělí vlci. Masovou střelbu v Orlandu i v San Bernardinu spáchali lidé, kteří se zřejmě inspirovali vizemi Islámského státu. „Je to skoro jako bojovat s duchy. Je třeba extremistickou ideologii nejprve pochopit a pak ji teprve oslabit,“ říká bývalý školitel FBI pro boj proti terorismu Kim Jensen. Podle něj rozšíření vlivu Islámského státu udělalo svět nebezpečnějším než v době před 11. zářím 2001.
To si myslí i nejmenovaný americký vojenský činitel, který pracuje na Středním východě. „Jsme na tom hůř, než jsme byli předtím, a nebereme na vědomí, jak je to nebezpečné,“ řekl webu Circa. „Al-Káida je zpět, ISIS je tu a Taliban je v plné síle,“ poznamenal.
Dolní Manhattan se staví na nohy, mrtvé připomíná unikátní monument
Pokud jde o samotný New York, Dolní Manhattan se za posledních patnáct let změnil k nepoznání. Radikálové zničili v září 2001 v komplexu obchodních center Ground Zero kromě proslulých Dvojčat i řadu dalších budov, jež poškodily padající mrakodrapy.
Na obnovu Dolního Manhattanu věnovala americká vláda 30 miliard dolarů a další peníze šly ze soukromých zdrojů. V centru města nyní žije 60 tisíc lidí, což je trojnásobek oproti roku 2001. V okolí vyrostly desítky nových hotelů, restaurací a obchodních domů. Oblast loni navštívilo rekordních 14 milionů turistů.
Od roku 2013 stojí na místě Twin Towers nový mrakodrap, který dostal název One World Trade Center a jde o nejvyšší budovu na západní polokouli (541 metrů). Další věže se stavějí. Na Ground Zero vznikl rovněž park s Národním památníkem 11. září. Ten tvoří dva bazény kopírující základy Dvojčat. Na jejich okrajích jsou uvedena jména obětí.
„Je opravdu smutné vidět všechna ta jména, ale měli bychom si je připomínat,“ podotkl začátkem týdne jeden z návštěvníků. „Žili jsme v New Yorku, když bylo 11. září, ale dosud jsme sem nepřišli. Je hezké, co vytvořili, líbí se mi ta zeleň, je to takový živý památník,“ konstatoval Su-Ting Fu. „Vážíme si těch, o které jsme přišli, ale také oslavujeme život a snažíme se posouvat dál,“ říká šéfka Aliance pro Dolní Manhattan Jessica Lappinová.
U památníku se nachází muzeum s nejrůznějšími předměty a fotografiemi spojenými s atentáty. Návštěvníci se mnohdy neubrání slzám, proto jsou na každém rohu k dispozici papírové kapesníky.
Rodiny stále čekají na identifikaci 1113 obětí, požadují vrácení osobních věcí
Úřadu soudního patologa se během patnácti let podařilo identifikovat 1637 obětí, tedy jen 60 procent. Příbuzní a přátelé dalších 1113 osob stále čekají na potvrzení – oběti se proměnily v prach a popel. Zatím poslední pozůstatky se expertům podařilo identifikovat v březnu minulého roku.
„Je to osobní poslání. V době útoků jsme byli tady, viděli jsme Dvojčata padat, viděli jsme, jak lidé prchají po První Avenue přímo před našimi budovami. Známe rodiny, pracovali jsme s nimi od samého počátku,“ konstatovala hlavní lékařka Barbara Sampsonová, která ale neztrácí naději, že díky pokroku vědy se nakonec podaří identifikovat všechny oběti.
Pro řadu rodin, které přišly o své blízké, je bolestivá i skutečnost, že město má u sebe nadále asi 3500 osobních předmětů, jež patřily obětem a mají pro pozůstalé sentimentální hodnotu. Jde o šperky, peněženky, klíče nebo i kusy oblečení. „Je to skandální, ty věci patří nám. Měli by nastavit systém tak, aby je rodiny mohly identifikovat, ne je zahodit a zapomenout,“ rozohnila se Debby Jenkinsová, která osudného dne ztratila bratra.
Newyorská policie tvrdí, že dělá, co může. Vrátila prý už 87 procent věcí. Naposledy k tomu došlo v roce 2013, kdy DNA na náramku a prstenu pomohly identifikovat vlastníky a následně skončily v rukou vdov.
Naučila jsem se neřešit to, co nemůžu mít pod kontrolou, říká přeživší
Lidé, kteří útoky přežili a přišli o své blízké, se během uplynulých let snažili smířit se situací a posunout své životy dál. „Radila jsem kamarádovi, který teď zažil zemětřesení v Itálii, ať nepanikaří kvůli věcem, nad nimiž nemůže mít kontrolu. To jsem se naučila – že svět se stále mění a jediná věc, kterou můžete ovládat, je vaše reakce,“ prohlásila Florence Jonesová, která utekla z kanceláře v 77. patře Jižní věže a darovala své boty muzeu.
„Myslím na lidi, které jsme ztratili, celou dobu, ale neexistuje nic, co bych mohla změnit. Trvalo mi dlouho, než jsem k tomu došla, byla jsem poslední člověk, se kterým řada obětí ten den mluvila, trvalo mi nějakou dobu se s tím vypořádat. Prvních pět let bylo velmi těžkých, ale pak se to začalo zlepšovat, začala jsem spolupracovat s muzeem a pracovat na zdravotní klinice,“ říká žena, která se jednoduše snaží vidět budoucnost pozitivně a dělat prospěšné věci.
Zahraničněpolitické dopady: Nepříliš povedená invaze do Afghánistánu a smrt Ládina
Za organizátora atentátů označily americké špičky okamžitě Usámu bin Ládina, který pocházel z význačné saúdskoarabské rodiny a vedl výcvikové tábory Al-Káidy v Afghánistánu. Zemi tehdy ovládali islamisté z Talibanu, kteří Ládinovu teroristickou organizaci podporovali. Islamista dával najevo, že si Západ zasloužil trpět. Talibanci ho nejprve nechtěli vydat, prezident George Bush mladší proto zahájil invazi s cílem svrhnout tamní režim.
To se sice Američanům povedlo, země se ale dosud zmítá v chaosu, kdy současná vláda podporovaná Západem není schopna dostat pod kontrolu většinu provincií. V posledních měsících zahájili ozbrojenci z Talibanu masivní ofenzivu proti vládním silám. Ovládají čtyři pětiny provincie Hílmand a napadli řadu klíčových měst jako Kunduz a Laškargáh nebo Tarín Kút.
V Kábulu umírají běžně desítky lidí v důsledku sebevražedných atentátů ze strany Talibanu a v zemi se poslední dobou daří i konkurenčním radikálům z Islámského státu. Mezinárodní jednotky přitom oficiálně ukončily bojové akce v zemi před dvěma lety. Kvůli špatné bezpečnostní situaci ale nebojová operace Resolute Support NATO na podporu místních bezpečnostních sil zůstane v zemi i po roce 2016.
Aliance nedávno na summitu slíbila podpořit v dalších čtyřech letech Kábul více než miliardou dolarů, další peníze poskytnou přímo USA. Šéf Bílého domu Barack Obama musel upustit od svého slibu snížit počet amerických vojáků, takže jich i v příštím roce bude v Afghánistánu působit přes osm tisíc. Mise NATO se dlouhodobě účastní i čeští vojáci.
Samotného Ládina nakonec dopadly americké speciální síly Navy Seals v jeho sídle u pákistánského Abbottábádu skoro deset let po útocích. Jeho úmrtí měly potvrdit testy DNA, řada příznivců konspiračních teorií ale smrt muže číslo jedna Al-Káidy dosud zpochybňuje.
