2. května 2011 zabili příslušníci amerického speciálního komanda Navy Seals nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Výsledek operace v pákistánském Abbottábádu v přímém přenosu oznámil prezident Barack Obama. Bin Ládin, zakladatel a vůdce al-Káidy, organizoval útoky po celém světě. Jedním z nich bylo i 11. září 2001 ve Spojených státech. Jak se změnil terorismus od jeho smrti?
Zabili jsme bin Ládina, oznámil světu před pěti lety Obama
Američané po bin Ládinovi pátrali už od roku 1998. Po útocích 11. září 2001 se stal nejhledanějším teroristou a Washington vypsal za jeho dopadení odměnu 50 milionů dolarů. Nejprve se skrýval pod ochranou Talibanu v Afghánistánu, později zmizel a dával o sobě vědět jen na občasných nahrávkách.
Tajné služby bin Ládina hledaly hlavně v oblastech poblíž hranice s Afghánistánem. Nakonec ho ale našli v domě kousek od hlavního města Pákistánu v Abottábádu. 2. května 2011 na dům zaútočilo elitní komando americké oddílu Navy Seals, které přiletělo vrtulníky z Afghánistánu.
Bin Ládinova pevnost v Abbottabádu
Barack Obama ještě tentýž den před kamerami v přímém přenosu CNN oznámil bin Ládinovu smrt. „Dobrý večer, musím oznámit Američanům a světu, Spojené státy uskutečnily operaci, která zabila Usámu bin Ládina, lídra al-Káidy, který je zodpovědný za smrt tisíců nevinných mužů, žen a dětí,“ oznámil Obama.
Posmrtné fotografie bin Ládina Američané nikdy nezveřejnili. Chtěli tak prý zabránit snahám jeho příznivců učinit z něj mučedníka. Tělo vůdce al-Káidy údajně z letadlové lodi pohřbili do moře.
Boj proti sovětské okupaci přerostl ve válku se Západem a USA
Al-Káidu (Základnu) bin Ládin založil v roce 1988. Řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím, který převzal po bin Ládinově smrti vedení. Bin Ládin nejprve vedl boj proti sovětské okupaci Afghánistánu. Po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a vypuknutí první války v Perském zálivu v roce 1991 se obrátil proti USA a vyhlásil „svatou válku“ (džihád) Spojeným státům, Západu a „sionisticko-křižácké alianci“.
Al-Káida postupně získávala nové členy v zemích okupovaných západními vojsky. Bin Ládin tak mohl založit odnože v mnoha muslimských zemích a opřít se o místní radikální skupiny, jejichž hlavním cílem byl hlavně boj proti vlastním vládám.
Usáma bin Ládin
Al-Káida za bin Ládina útočila i v Madridu nebo na Bali
Al-Káida Usámy bin Ládina vedle útoků z 11. září 2001 v USA, při kterých zahynulo téměř 3000 lidí, útočila i v Evropě, Africe a na Blízkém východě.
Bin Ládin byl spojován i s útoky proti americkým základnám v Saúdské Arábii, s útokem v egyptském Luxoru v listopadu 1997 (58 mrtvých), pumovými útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 (224 mrtvých), atentátem na americký torpédoborec USS Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 (17 mrtvých), atentátem na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002 (202 mrtvých) či se sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004 (191 mrtvých).
GALERIE
Pět let od zabití Usámy bin Ládina
Ládin je stále velkým inspirátorem války proti zemím, které někde intervenují vojensky. Už to nejsou teroristické útoky jen proti Spojeným státům, ale jsou to teroristické útoky třeba proti Francii, která vojensky intervenovala na třech místech islámského světa – v Mali, ve Středoafrické republice a v Sýrii. Ten princip je stejný, jaký už vymýšlel Usáma bin Ládin – je to válkou vyvolaný terorismus. Jestliže nějaká západní země intervenuje v islámském světě, tak po určité době za to je potrestána teroristickými zničujícími útoky, které teroristé tímto zdůvodňují.
Islámský stát – nová hrozba, která vzešla z al-Káidy
Před pěti lety platila al-Káida za jasně nejnebezpečnější radikálně-islamistickou skupinu světa. V posledních letech se podle některých odborníků stala okrajovou radikální skupinou, podle jiných ale stále zůstává největší globální džihádistickou hrozbou. Podle odborníků se nyní potýká s vnitřními konflikty, z nichž ten největší se odehrává v její sekci na Arabském poloostrově, kde se mnoho členů hlásí otevřeně k Islámskému státu (IS).
IS původně vznikl jako odnož al-Káidy. V roce 2013 se ale jeho vůdce abú Bakr Bagdádí neshodl se Zavahrím ohledně expanze radikálů do Sýrie. Zavahrí požadoval, aby bojovníci z IS zůstali jen v Iráku a boj v sousední zemi přenechali radikálům z fronty An-Nusra. S tím ale Bagdádí nesouhlasil. Zavahrí pak označil IS a jeho vůdce za nelegitimní.
Stoupenci Islámského státu
Na ovládaných územích Sýrie a Iráku vyhlásili islamisté chalífát (vládu hlavy muslimské obce) pod názvem Islámský stát (IS) v červnu 2014. Na severu a východě Sýrie a severu a západě Iráku ovládají převážně pouštní území o rozloze zhruba jako Itálie. Operují ale i ve východní Libyi, na egyptském Sinajském poloostrově, v dalších částech Blízkého východu či na severu Nigérie.
K nejhorším teroristickým útokům IS v minulých letech patří útok na ruské letadlo na egyptském Sinajském poloostrově loni v říjnu (224 mrtvých), série atentátů v jemenské metropoli Saná loni v březnu (140 mrtvých), šest útoků loni v listopadu v Paříži (130 mrtvých) či dva sebevražedné útoky loni v říjnu v Ankaře (102 mrtvých). IS ale útočil i v Iráku, Libyi, Libanonu, Tunisku či 22. března v Bruselu (přes 30 mrtvých).