2. května 2011 zabili příslušníci amerického speciálního komanda Navy Seals nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Výsledek operace v pákistánském Abbottábádu v přímém přenosu oznámil prezident Barack Obama. Bin Ládin, zakladatel a vůdce al-Káidy, organizoval útoky po celém světě. Jedním z nich bylo i 11. září 2001 ve Spojených státech. Jak se změnil terorismus od jeho smrti?
Američané po bin Ládinovi pátrali už od roku 1998. Po útocích 11. září 2001 se stal nejhledanějším teroristou a Washington vypsal za jeho dopadení odměnu 50 milionů dolarů. Nejprve se skrýval pod ochranou Talibanu v Afghánistánu, později zmizel a dával o sobě vědět jen na občasných nahrávkách.
Tajné služby bin Ládina hledaly hlavně v oblastech poblíž hranice s Afghánistánem. Nakonec ho ale našli v domě kousek od hlavního města Pákistánu v Abottábádu. 2. května 2011 na dům zaútočilo elitní komando americké oddílu Navy Seals, které přiletělo vrtulníky z Afghánistánu.
Barack Obama ještě tentýž den před kamerami v přímém přenosu CNN oznámil bin Ládinovu smrt. „Dobrý večer, musím oznámit Američanům a světu, Spojené státy uskutečnily operaci, která zabila Usámu bin Ládina, lídra al-Káidy, který je zodpovědný za smrt tisíců nevinných mužů, žen a dětí,“ oznámil Obama.
Posmrtné fotografie bin Ládina Američané nikdy nezveřejnili. Chtěli tak prý zabránit snahám jeho příznivců učinit z něj mučedníka. Tělo vůdce al-Káidy údajně z letadlové lodi pohřbili do moře.
Boj proti sovětské okupaci přerostl ve válku se Západem a USA
Al-Káidu (Základnu) bin Ládin založil v roce 1988. Řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím, který převzal po bin Ládinově smrti vedení. Bin Ládin nejprve vedl boj proti sovětské okupaci Afghánistánu. Po odchodu sovětských vojsk z Afghánistánu v roce 1989 a vypuknutí první války v Perském zálivu v roce 1991 se obrátil proti USA a vyhlásil „svatou válku“ (džihád) Spojeným státům, Západu a „sionisticko-křižácké alianci“.
Al-Káida postupně získávala nové členy v zemích okupovaných západními vojsky. Bin Ládin tak mohl založit odnože v mnoha muslimských zemích a opřít se o místní radikální skupiny, jejichž hlavním cílem byl hlavně boj proti vlastním vládám.
Al-Káida za bin Ládina útočila i v Madridu nebo na Bali
Al-Káida Usámy bin Ládina vedle útoků z 11. září 2001 v USA, při kterých zahynulo téměř 3000 lidí, útočila i v Evropě, Africe a na Blízkém východě.
Bin Ládin byl spojován i s útoky proti americkým základnám v Saúdské Arábii, s útokem v egyptském Luxoru v listopadu 1997 (58 mrtvých), pumovými útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998 (224 mrtvých), atentátem na americký torpédoborec USS Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 (17 mrtvých), atentátem na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002 (202 mrtvých) či se sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004 (191 mrtvých).
Islámský stát – nová hrozba, která vzešla z al-Káidy
Před pěti lety platila al-Káida za jasně nejnebezpečnější radikálně-islamistickou skupinu světa. V posledních letech se podle některých odborníků stala okrajovou radikální skupinou, podle jiných ale stále zůstává největší globální džihádistickou hrozbou. Podle odborníků se nyní potýká s vnitřními konflikty, z nichž ten největší se odehrává v její sekci na Arabském poloostrově, kde se mnoho členů hlásí otevřeně k Islámskému státu (IS).
IS původně vznikl jako odnož al-Káidy. V roce 2013 se ale jeho vůdce abú Bakr Bagdádí neshodl se Zavahrím ohledně expanze radikálů do Sýrie. Zavahrí požadoval, aby bojovníci z IS zůstali jen v Iráku a boj v sousední zemi přenechali radikálům z fronty An-Nusra. S tím ale Bagdádí nesouhlasil. Zavahrí pak označil IS a jeho vůdce za nelegitimní.
Na ovládaných územích Sýrie a Iráku vyhlásili islamisté chalífát (vládu hlavy muslimské obce) pod názvem Islámský stát (IS) v červnu 2014. Na severu a východě Sýrie a severu a západě Iráku ovládají převážně pouštní území o rozloze zhruba jako Itálie. Operují ale i ve východní Libyi, na egyptském Sinajském poloostrově, v dalších částech Blízkého východu či na severu Nigérie.
K nejhorším teroristickým útokům IS v minulých letech patří útok na ruské letadlo na egyptském Sinajském poloostrově loni v říjnu (224 mrtvých), série atentátů v jemenské metropoli Saná loni v březnu (140 mrtvých), šest útoků loni v listopadu v Paříži (130 mrtvých) či dva sebevražedné útoky loni v říjnu v Ankaře (102 mrtvých). IS ale útočil i v Iráku, Libyi, Libanonu, Tunisku či 22. března v Bruselu (přes 30 mrtvých).
