FBI: Střelec z Orlanda se radikalizoval vlivem teroristických skupin. Motiv je nejasný

Útočník Omar Mateen, který v noci na neděli zastřelil v orlandském gay klubu Pulse 49 lidí, byl dlouholetým zaměstnancem přední bezpečnostní firmy G4S a měl od ní k dispozici služební zbraň. Prošel také u firmy dvěma bezpečnostními prověrkami. K masakru se opětovně přihlásil Islámský stát prostřednictvím své rozhlasové stanice Baján. Napojení Mateena na islámské radikály ale není zatím jasně prokázané, ačkoliv podle mluvčího FBI sám útočník těsně před činem zavolal zpravodajským službám a do telefonu přísahal věrnost IS.

„Byl to vyzbrojený bezpečnostní důstojník,“ řekl mluvčí agentury Satterfield. G4S později uvedla, že Mateena od září 2007, kdy ho přijala, nechala dvakrát prověřit, naposledy v roce 2013. V žádné z prověrek nic závadného nezjistila. V roce 2013 dostala informaci, že Mateena vyslýchal Federální úřad pro vyšetřování (FBI), avšak vyšetřování bylo zastaveno.

Firma, která ve více než 110 zemích zaměstnává kolem 620 tisíc lidí, nyní hodlá shromažďovat informace o Mateenovi od jeho kolegů, uvedl mluvčí. G4S se podle mluvčího také bude snažit zjistit, zda některé ze zbraní, které Mateen ke střelbě v klubu použil, nesouvisely s jeho prací.

FBI vyšetřovala Mateena pro údajné sklony k islamismu již v předchozích letech

„Hodně bude záležet na informacích, které policie uvolní,“ prohlásil mluvčí společnosti G4S. Policie zatím uvedla, že pušku a pistoli, které Mateen použil při střelbě, si legálně pořídil asi týden před útokem.

Americké úřady Mateena vyšetřovaly kvůli podezření ze sklonů k islamismu již v roce 2013 a 2014. Vyslýchaly ho, nic podezřelého ale neodhalily a vyšetřování bylo uzavřeno, oznámila FBI na brífinku v Orlandu. Představitelé FBI rovněž potvrdili, že útočník před střelbou volal na tísňovou linku 911 a přísahal věrnost hlavě radikální organizace Islámský stát abú Bakrovi Bagdádímu. Americká policie jej po jedné z návštěv Saúdské Arábie podle televize CBS prověřovala. 

Mateenova bývalá manželka Sitora Yusufiyová v neděli nejprve řekla, že její muž byl násilník a psychicky labilní a že v době, kdy byli manželi, ji opakovaně bil. Na pozdější tiskové konferenci přenášené CNN pak uvedla, že se přes svou psychickou labilitu chtěl stát policistou.

Už předtím Mateenova exmanželka řekla, že po několika měsících manželství se její muž dostal pod vliv radikálního islámu. Manželství obou trvalo jen čtyři měsíce v roce 2009, přestože oficiálně se rozvedli až v roce 2011. K ukončení manželství přispěli rodiče ženy, kteří, když se dozvěděli o tom, že ji manžel bije, přijeli a odvezli ji. 

Otec střelce prý zaujímá vstřícné postoje vůči hnutí Taliban

Mateenův otec Seddique Mir Mateen podle agentury AP uvedl, že svého syna zažil rozčileného, když před několika měsíci viděl v Miami dva líbající se muže. To podle otce mohlo mít určitý vliv na jeho akci. Náboženství ale s jeho činem nemělo prý nic společného.

Bývalý nejmenovaný afghánský činitel AP řekl, že Mateenův otec se občas objevuje v jednom televizním programu, známém pro své „protiamerické tirády“ a „protalibanské“ postoje. Program se podle něj vysílá v afghánském jazyku darí.

Orlando truchlí nad oběťmi masakru v tamním gay klubu
Zdroj: Jim Young/Reuters

Mateen při svém útoku zřejmě vědomě cílil na místo, kde se v Orlandu scházejí homosexuálové. Naznačuje to výpověď majitele jiného baru v tomto floridském městě, který tvrdí, že ho Mateen v minulém týdnu kontaktoval přes Facebook, uvedl na svém webu list East Orlando Post. 

Micah Bass, který nedávno otevřel noční klub Revere, řekl, že mu Mateen na Facebooku poslal žádost o přátelství. Bass již vše oznámil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), který se případem zabývá. Řekl také, že prověřuje záznamy z bezpečnostních kamer, aby ověřil, zda Mateen v uplynulých týdnech klub osobně nenavštívil, aby si tu zmapoval situaci.

Někdejší orlandský policista ve výslužbě James Copenhaver, který spolupracoval i s FBI, v rozhovoru s East Orlando Post nevyloučil, že si Mateen před uskutečněním masakru velmi podrobně prohlédl několik nočních klubů.

„Můj výcvik a zkušenosti mě vedou k závěru, že střelec si prověřoval gay kluby tím, že se na sociálních sítích spřátelil s majiteli gay podniků v oblasti Orlanda, s personálem či dokonce se zákazníky. Naznačuje to, že se připravoval, shromažďoval informace, aby zjistil, ve kterém klubu bude po jeho útoku nejvíce obětí,“ tvrdí Copenhaver. Podle médií zvažoval Mateen i jiná místa, kde by mohl zaútočit a byl mezi nimi i zábavní park Walt Disney World.

  • 24. června 1973 – Žhářský útok neznámého pachatele si v gay baru UpStairs Lounge v New Orleansu vyžádal 32 obětí.
  • 21. února 1997 – Bombový útok na klub gayů v Georgii zranil 11 osob. Pachatelem byl americký pravicový extremista Eric Robert Rudolph, který spáchal pumový útok na letních olympijských hrách v Atlantě v roce 1996 a který byl později odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
  • 30. dubna 1999 – Exploze v baru homosexuálů v londýnské čtvrti Soho si vyžádala tři mrtvé a asi 100 zraněných. Autor bombových atentátů, 24letý technik David Copeland, byl odsouzen na doživotí. K činům se přiznal s tím, že chtěl v Británii vyvolat „rasovou válku“. Kromě gay baru útočil i ve čtvrtích Brixton, kde žije převážně obyvatelstvo afrického a latinskoamerického původu, a Brick Lane, kde se soustřeďuje židovská obec.
  • 22. září 2000 – Američan Ronald Gay zahájil palbu v gay klubu ve virginském Roanoke a zabil jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Muž, který byl podle policie frustrovaný ze svého jména, byl odsouzen ke čtyřem doživotním trestům.
  • 1. srpna 2009 – Dva lidé byli zastřeleni a 11 dalších zraněno, když neznámý útočník začal střílet do lidí před gay klubem v centru izraelského Tel Avivu. Mladík a mladá žena byli zabiti na místě, tři lidé byli zraněni těžce.

Trump po masakru zopakoval výzvu k zákazu vstupu muslimů do USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump vyzval prezidenta Baracka Obamu k rezignaci za to, že ignoruje hrozbu radikálního islámu. „To, co se stalo v Orlandu, je jenom začátek. Vedení země je slabé a neefektivní. Říkal jsem to, a proto jsem vyzval k zákazu (vstupu muslimů). Musíme být tvrdí,“ napsal Trump na Twitteru. Trump poprvé navrhl dočasný zákaz vstupu muslimů do USA poté, co loni v prosinci útočníci s vazbami na islamismus zabili v kalifornském San Bernardinu 14 lidí.

Trump také ostře kritizoval Obamu a svou demokratickou protikandidátku Hillary Clintonovou za to, že odmítají v souvislosti s extremismem jakoukoli souvislost s islámem. „Prezident Obama ve svých vyjádřeních hanebně odmítl říct slova ,radikální islám‘. Už jen z toho důvodu by měl odstoupit,“ uvedl Trump podle agentury Reuters. Obama útok nazval teroristickým činem a aktem nenávisti a odmítl spekulovat o motivech střelce.

Totéž, co pro Obamu, platí podle Trumpa i pro Clintonovou. „Pokud Hillary Clintonová ani po tomto útoku nedokáže pronést dvě slova – radikální islám – měla by odejít ze souboje o prezidentský úřad,“ dodal Trump. Clintonová označila útok za „teroristický čin“, ani ona ale nechtěla mluvit o motivaci útočníka.

Sdružení amerických muslimů masakr důrazně odsoudilo a prohlásilo, že střelec nezastupuje víru v islám. „Je to prostě a jednoduše zločin z nenávisti a my ho co nejdůrazněji odsuzujeme,“ citovala Reuters předáka Rady pro americko-islámské vztahy Nihada Awida.

Musí nám být jasné, kdo to udělal. Naše země se nachází ve válce s islamistickými teroristy. Mají represivní, nenávistnou ideologii, která neuznává žádné hranice. Je to hrozba pro naše lidi doma i v cizině.
Paul Ryan
republikánský šéf Sněmovny reprezentantů

Demokraté požadují zpřísnění kontroly nad prodejem a držením střelných zbraní

Zatímco Trump a další republikáni se po případu zaměřili na hrozbu islámského terorismu, demokraté naopak začali podle očekávání volat po zpřísnění kontroly nad prodejem a držením střelných zbraní. Do čela těchto volání se postavil senátor Richard Durbin.

„Dovolujeme nebezpečným lidem kupovat zbraně, a to se musí změnit. V příštích dnech se musí Kongres postavit proti nenávisti, terorismu a tomuto strašnému násilí. Jinak budeme nést spoluvinu za příští zabíjení,“ řekl Durbin.

Další demokratický senátor Robert Casey řekl, že v pondělí oznámí návrh zákona, který zakáže kupovat a vlastnit zbraň komukoli, kdo bude odsouzen i za přečin motivovaný nenávistí. Podle současných zákonů nesmí kupovat a vlastnit zbraně lidé odsouzení za těžké zločiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 52 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 3 hhodinami
Načítání...