Missis Petrohradu má problém: Asiatka - a navíc kritizuje Putina

Petrohrad - Nová Missis Petrohradu Viktoria Maladajevová má v Rusku problémy kvůli svým politickým názorům. Je jí 25 let, vystudovala vysokou školu ekonomickou, má tříletou dceru a před dvěma týdny vyhrála titul nejkrásnější vdané ženy v Petrohradu. Zvítězila u poroty i v internetovém hlasování, přesto teď čelí lavině útoků a výhružek za svou kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina. Tomu vyčítá hlavně postoj vůči Ukrajině.

Maladajevová pochází z Burjatské republiky na jihovýchodě Ruska blízko hranice s Mongolskem, proto má asijské rysy. Sama za výhradami vidí některé soutěžící, které se nesmířily s porážkou. „Ptaly se, proč soutěžím v Petrohradu, když jsem z Burjatska. Žiji tu sice už devět let, ale pro ně nevypadám jako žena z Petrohradu,“ říká Viktoria. Organizátoři ale stojí za ní.

Nahrávám video

Nová královna krásy netušila, co bude po vítězství následovat. Na své webové stránce totiž vyjádřila nesouhlas s politikou prezidenta Putina: má na mysli třeba zabrání Krymu i omezování svobody slova a kontrolu sdělovacích prostředků. Rusko se podle ní vrací mezi rozvojové země.

Viktoria Maladajevová na sociální síti VKontakte.

Viktoria čelí nenávistným a rasistickým výhrůžkám. Její protivníci ji na ruských sítích označili za nepřítele lidu a kdosi dokonce napsal, že by ji obyvatelé Petrohradu měli ostříhat dohola a utopit. Letošní nové vlně ruského patriotismu vadí vše, co je jen byť lehce namířeno proti Putinovi. Radikální nacionalistické nálady přikrmují v souvislosti s konfliktem na Ukrajině oficiální média - zvláště televize, konstatují odborníci.

Viktoria nicméně v Petrohradu chce zůstat a je připravena čelit i dalším útokům. Kromě nich totiž přicházejí i vzkazy o podpoře - a to nejen z celého Ruska, ale i z ciziny.

V roce 2012 se o podobný poprask postarala na finále soutěže Miss Earth ruská kráska Natalija Pereverzevová. Ta při konverzační disciplíně o své zemi sice řekla, že Rusko a lidé v něm jsou pro ni vším, hned ale dodala, že Rusko je chudá a strádající země. „Mé Rusko je trpící zemí, nemilosrdně roztrhanou na kousky chamtivými, neupřímnými, nevěřícími lidmi… Mé Rusko je tepnou, ze které několik vyvolených odvádí jeho bohatství. Mé Rusko je žebrák. Mé Rusko nedokáže pomoci starým lidem a sirotkům a jako z potápějící se lodi z něj utíkají inženýři, lékaři i učitelé, protože nemají z čeho žít,“ řekla tehdy Miss Ruska. Zatímco ji jedni doma zatratili a označili její projev na mezinárodní scéně za nepřípustný, druzí jí naopak podpořili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil uzavření ropné dohody s Venezuelou

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. Oznámil to v noci na sobotu SELČ americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii.
01:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 5 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 5 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.