Mezi Británií a EU začnou od nového roku platit plné celní kontroly

2 minuty
Události: Celní kontroly na hranicích Británie
Zdroj: ČT24

Už od soboty začnou mezi Velkou Británií a Evropskou unií platit plné celní kontroly. Dotknou se všech dovozců, včetně českých firem a řidičů kamionů. Jedinou výjimkou je obchod s Irskem. V případě jeho severní části, která je součástí Spojeného království, stále probíhají složitá jednání mezi Londýnem a Bruselem. Po rezignaci ministra pro brexit je má nově na starost britská ministryně zahraničí.

Brexit zkomplikoval i zdražil obchod s Evropskou unií. Na meziroční propad v miliardách liber si stěžují zvlášť britští vývozci jídla a nápojů. Zvyknout si musí i české firmy. 

„Dopravci se po brexitu už museli naučit mnohé, to, co možná už předtím zapomněli, protože ta výhoda být součástí jednoho evropského společenství bez hraničních kontrol, celního odbavení, je obrovská,“ říká generální tajemník sdružení dopravců ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.

Británie na rozdíl od Evropské unie po brexitu odkládala zavádění plných hraničních kontrol. Postupně s nimi Londýn začne od 1. ledna. Pro exportéry tak bude znamenat obchodování přes Lamanšský průliv stále větší byrokratickou zátěž.

Vláda premiéra Johnsona považuje brexit i přes pochyby opozice za triumfální úspěch. „Můžeme každé ráno začít s modlitbami. To bych mohl navrhnout jako sněmovní rezoluci, abychom tím brexit oslavili. Měli bychom mít brexitovou modlitbu a možná i brexitovou kantátu,“ řekl při projevu lídr britské Dolní sněmovny Jacob Rees-Mogg.

Méně globální obchod

Británie musí dál investovat desítky milionů liber do pohraniční infrastruktury. Na plné pobrexitové kontroly pořád není zcela připravená. I tak od nového roku pocítí unijní exportéři změny.

„Dopravci musí být zaregistrováni ve speciálním systému. Nedostanou se do Británie bez řádného celního odbavení zboží, a už to nepůjde udělat zpětně. To bude ta hlavní změna, která přijde od 1. ledna,“ vysvětluje Hromíř.

Anglická centrální banka spočítala, že britský obchod se stává stále míň globálním, a to ve srovnání s největšími unijními státy Německem, Francií, Itálií a Španělskem. Premiér Johnson pak čelí kritice, že po odchodu prezidenta Trumpa je slibovaná dohoda o volném obchodu s USA v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 5 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 5 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 11 hhodinami
Načítání...