Mexický prezident Enrique Peňa Nieto odvolal z funkce šéfa federální policie Enriqueho Galinda. Reagoval tak na obvinění, že mexičtí policisté loni v květnu svévolně zabili 22 lidí a pokusili se událost zamaskovat jako souboj se zločineckým gangem. Právě drogové kartely a jejich válka jsou jednou z největších bezpečnostních hrozeb v zemi. Minulý měsíc zemřelo v důsledku násilí nejvíce lidí za pět let.
Kontroverzní zásah se udál na ranči v západní státu Michoacan. Tehdy zemřel jeden policista a celkem 42 podezřelých. Příslušníci zásahových služeb tvrdili, že pouze opětovali palbu v sebeobraně. Vysoký počet mrtvých ale od počátku budil podezření.
S obviněním tento měsíc přišla mexická Národní komise pro lidská práva (CNDH). Podle ní panují i v případě úmrtí dalších lidí podezření, že policie porušovala lidská práva. Galindo a národní bezpečnostní komisař Renato Sales nicméně popřeli, že by policie někoho bez soudu popravila. Policisté podle nich použili nezbytné prostředky proti skupině dobře vyzbrojených kriminálníků.
Ministr vnitra Miguel Angel Osorio uvedl, že prezident se rozhodl šéfa policie odvolat, aby umožnil transparentní vyšetřování celé záležitosti. „Myslím, že jeho (Galindova) pozice byla po zprávě CNDH neudržitelná,“ uvedl analytik Alejandro Hope. „Byla to jen otázka času. Kolem Galinda bylo příliš mnoho kontroverze,“ dodal.
Stát Michoacan je kvůli tvrdému konkurenčnímu boji kartelů jedním z nejnásilnějších regionů. Policie na tamním ranči Tanhuato použila například helikoptéru typu Black Hawk a podle zpráv vypálila 4000 dávek. Stroj byl podle vyšetřovatelů zasažen následnou palbou ze země.
Zpráva mexické Národní komise pro lidská práva (CNDH) uvádí několik klíčových okolností loňského zásahu:
- Pět podezřelých bylo usmrceno střelbou z helikoptéry, 22 svévolně zabito, 15 zemřelo za nejasných okolností
- Dvě těla policie spálila
- Dva podezřelí byli podrobeni mučení ve vazbě
- Policie manipulovala s těly i zbraněmi tak, aby utajila svévolně zabité osoby
Ochránci lidských práv dlouhodobě kritizují mexickou policii za její postup v boji proti drogovým kartelům a dalším zločineckým skupinám. Podle nich bezpečnostní složky postupují příliš tvrdě a nedodržují lidská práva. Konflikt mezi bezpečnostními silami a kartely už si v Mexiku podle agentury Reuters vyžádal přes 100 tisíc životů.
Červnová zpráva Amnesty International se například týkala násilí na ženách, které byly zatčeny nebo pobývají ve vazbě. Třetina z dotazovaných žen uvedla, že je policisté znásilnili, další byly podrobeny sexuálnímu obtěžování a psychickému i fyzickému násilí, které zahrnovalo elektrické šoky do prsou, kopance do hlavy či břicha.
Podle zprávy AI jsou ženy nejsnazším cílem pro to, aby mexické úřady prokázaly činnost v boji se zločinností a ve válce s drogovými gangy, která v posledních letech stála v Mexiku život desetitisíců lidí. „Zdá se, že policie je využívá k tomu, aby zlepšila statistiku a ukázala společnosti, že bezpečnostní složky mají výsledky,“ uvádí zpráva AI.
Právo podle not narkomafie
Mexičtí policisté, jakkoliv očerňováni kvůli svým metodám, přitom mají proti sobě více než zdatného soupeře. Minulý měsíc byl, co se týče počtu obětí drogové války, nejhorší od nástupu současného prezidenta Niety. Současně jde o první měsíc od roku 2011, kdy počet mrtvých překročil dvoutisícovou hranici, jak informoval Business Insider.
Na začátku svého funkčního období byl prezident Nieto spokojen s výrazným poklesem počtu obětí, který přičítal svému dobrému vedení. Místní obyvatelé si však podle serveru news.vice.com myslí, že za úspěchem tehdy nestála ani tak nová vládní strategie, jako spíš vítězství jednoho z kartelů.
Nyní je však situace jiná a bezpečnostní analytik Alejandro Hope upozorňuje, že je konflikt opět na vzestupu. „Dvacet dva federálních států zaznamenalo zvýšený počet obětí, v mnoha případech vzrostl dokonce o dvojnásobek,“ vysvětluje. Velké krveprolití postihlo například jihovýchodní stát Veracruz. V letošním roce tady zatím zaznamenali 643 zabitých, což je už nyní o 615 víc než za celý loňský rok.
Příčina stoupajícího násilí není zcela jasná. Zprávy z letošního roku však ukazují, že Rafael Caro Quintero, hlavní lídr jednoho z největších drogových kartelů Sinaloa, se po návratu z vězení opět dostal do hry. Quintero tyto spekulace odmítá.
V Ciudad Juárez, což je hlavní hraniční přechod s Amerikou a středobod drogového obchodování, hlásí nejvíc mrtvých od roku 2013. Tehdy byl sice počet obětí ještě mnohem vyšší, je ale velmi pravděpodobné, že i letos bude násilí pokračovat dál, dokud nevyvolá politické reakce.
Řešit současný stav Mexika se ukazuje jako velmi obtížné. Hope si to vysvětluje nedostatečnou činností státních orgánů. Podle něj se navíc násilí příliš rozšířilo, aby byly státní orgány schopny jej zastavit.
