Moskva – Den po ruských oslavách Dne vítězství zavítala do Moskvy německá kancléřka Angela Merkelová. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem uctila u hrobu neznámého vojína památku lidí, kteří zahynuli během druhé světové války, poté společně jednali o situaci na Ukrajině. Putin se vyslovil pro urovnání německo-ruských vztahů, Merkelová kritizovala vojenské obsazení Donbasu.
Německá kancléřka už před několika týdny odmítla svou případnou účast na vojenské přehlídce, která se tak jako tradičně konala 9. května na Rudém náměstí. Spolu s ní se jí nezúčastnila ani většina západních státníků, argumentem byla ruská vojenská přítomnost na Ukrajině a nechuť přihlížet defilé vojenské techniky, která může být nasazená i v Donbasu. Do Moskvy proto německá kancléřka zavítala až dnes.
U hrobu neznámého vojína v Alexandrovském parku ve stínu kremelské zdi uctila spolu s Putinem památku obětí světového konfliktu. „Hořká historická zkušenost nás poučila, že musíme i těžkou situaci – a takovou máme i dnes – překonávat mírovými a diplomatickými prostředky,“ řekla před dnešním jednáním s Putinem. Putin později prohlásil, že ruské oslavy jsou připomínkou vítězství nad nacistickým Německem, a nikoliv Německem jako takovým. „Německo samo bylo první obětí války,“ prohlásil s tím, že je proto „zcela přirozené“, že dnes Merkelová Moskvu navštívila.
Rusko Západu: Ochlazení vztahů jsme nezavinili, usmiřme se
V ruské metropoli je německá kancléřka poprvé od února, kdy se zde spolu s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem pokoušela vyjednat klid zbraní na východě Ukrajiny. Téma Donbasu dominovalo schůzce i dnes. „Máme příležitost hovořit o vývoji a územní celistvosti Ukrajiny,“ řekla před jednáním a na následné tiskové konferenci prohlásila, že zabrání Krymu Ruskem ohrožuje evropský pořádek. „Rusko zasedalo v Evropské radě, ve WTO, spolupracovalo s NATO. Kvůli zločinné anexi Krymu a vojenskému obsazení východní Ukrajiny, ale dostala naše spolupráce tvrdou ránu,“ dodala.
Putin totiž vyzval k rychlému vyřešení „problémů“ mezi Ruskem a Německem: „Víte, že jsme udělali hodně pro to, aby se vztahy mezi Ruskem a Německem mohly úspěšně rozvíjet. Není tajemstvím, že rusko-německé vztahy nezažívají své nejlepší časy – kvůli událostem na Ukrajině. Máme problémy, které negativně ovlivňují naše vzájemné vztahy, a čím dříve skončí, tím lépe.“
Na tiskové konferenci rovněž hájil tzv. pakt Molotov-Ribbentrop. V úmluvě ze 30. let se nacistické Německo a Stalinův Sovětský svaz zavázaly k neútočení, v tajném dodatku si rovněž rozdělily východní Evropu, včetně Polska. Putin dnes uvedl, že Sovětský svaz se v době před druhou světovou válkou chtěl vyhnout přímému střetu s Německem. „Souhlasím s názorem, že smyslem toho paktu bylo zajistit bezpečnost Sovětskému svazu,“ uvedl Putin. Zároveň řekl, že Polsko po podpisu mnichovské dohody v září 1938 „udělalo kroky směřující k anexi části československého území“.
Dodal, že o rok později se „přihodilo, že po podpisu paktu Molotov-Ribbentrop se Polsko samo stalo obětí této politiky, kterou se snažilo prosazovat v Evropě“. „Pakt Ribbentrop-Molotov se dá špatně pochopit, pokud se nevezme v úvahu i jeho tajný dodatek, z tohoto úhlu pohledu to bylo nesprávné a protiprávní,“ reagovala Merkelová.
Steinmeier uctil památku vojáků v někdejším Stalingradu
Už ve čtvrtek se ve Volgogradu setkali ministři zahraničí Ruska a Německa Sergej Lavrov a Frank-Walter Steinmeier. Německý ministr přijel do Volgogradu uctít památku vojáků, kteří ve městě a jeho okolí padli v největší bitvě na východní frontě druhé světové války. Ke schůzce se ministři sešli přímo v srdci někdejšího stalingradského bojiště. Lavrov u této příležitosti řekl, že Rusko je připraveno obnovit oficiální styky se Severoatlantickou aliancí, přerušené kvůli ukrajinské krizi, pokud z Bruselu takový návrh přijde.
Obdobně hovořil i včera prezident Putin během svého setkání s hlavou českého státu Milošem Zemanem. Ten spolu s kyperským prezidentem patřil mezi jediné prezidenty zemí evropské osmadvacítky, kteří se ruských oslav zúčastnili. Putin v této souvislosti poznamenal, že to nebylo Rusko, kdo zapříčinil ochlazení vztahů mezi Moskvou a Západem, a že díky názorově autonomním státníkům Zemanova ražení se vzájemné vztahy podaří obnovit.
