Merkelová a Macron vyzvali Putina k propuštění ukrajinských námořníků

Nahrávám video

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil zadržované ukrajinské námořníky. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj ruský prezident odvětil, že rozhodnutí je v pravomoci soudu. Merkelová a Macron se s Putinem sešli každý zvlášť na okraj summitu G20 v Argentině.

Německá kancléřka také ruskému prezidentovi řekla, že má z incidentu v Kerčském průlivu obavy, sdělil kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. Merkelová na G20 prohlásila, že je nutné vyhnout se dalšímu vyhrocení napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, a Putinovi nabídla svou pomoc v hledání řešení.

Podle Seiberta se Merkelová a Putin shodli, že jejich země spolu s Francií a Ukrajinou záležitost projednají na úrovni poradců. Peskov uvedl, že Putin kancléřce sdělil podrobnosti o incidentu v Azovském moři.

Krátké setkání Trumpa s Putinem

S Putinem měl v Argentině jednat i americký prezident Donald Trump, který ale schůzku kvůli incidentu v Kerčském průlivu zrušil.

Oba prezidenti se v Buenos Aires jen krátce setkali, prohlásil kremelský poradce Jurij Ušakov, který jednal s Trumpovým poradcem pro otázky národní bezpečnosti Johnem Boltonem. Po jednání kremelský činitel uvedl, že Moskva i Washington jsou připraveny v kontaktu pokračovat.

Sám Putin na tiskové konferenci po skončení summitu prohlásil, že se chce s Trumpem setkat, až se americký prezident bude cítit připraven, stanovování podmínek ale odmítl. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v rozhovoru s televizí CNN zopakoval, že Trump se chce s Putinem setkat, ale že Rusko musí nejdříve propustit zajaté ukrajinské námořníky.

Ukrajinští námořníci jsou v moskevské vazbě

Příčinou nejnovějšího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou je námořní incident, který se stal před týdnem v Kerčském průlivu. Ruští pohraničníci spadající pod tajnou službu FSB tam ostřelovali a pak zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva i s posádkami. Při tomto střetu Rusové zranili tři Ukrajince. 

Ruský soud na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym zadržené námořníky obvinil z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Poslal je do vazby, která byla prozatím stanovena na dva měsíce.

Námořníci jsou nyní zadržováni v Moskvě. Ukrajina vyhlásila kvůli incidentu v deseti oblastech válečný stav, což ale nezamená vyhlášení války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech řadu obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo devět lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 6 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
před 23 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.
před 2 hhodinami

Video„Otřáslo to vestibulem metra,“ popsala zpravodajka ČT útok na Kyjev

Řada obyvatel Kyjeva se poslední měsíce vydává preventivně na noc ukrýt do metra. Poslední masivní ruské útoky na ukrajinskou metropoli v noci na středu zažila na vlastní kůži i zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Metro podle ní zcela zaplnili lidé se stany, židlemi a karimatkami. „První útoky jsme slyšeli kolem třetí ráno. To byly dopady balistických střel na metropoli. Otřáslo to vestibulem metra. Výbuchy byly opravdu silné, hlasité. Další následovaly během rána,“ uvedla novinářka. „Opravdu to není něco pohodlného, co by člověk chtěl zažívat každý den,“ popsala noc v metru.
před 3 hhodinami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
před 3 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
před 4 hhodinami

VideoNorsko chce zakázat chytré brýle prakticky všude na veřejnosti

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.