Medvěděvova první velká tiskovka senzaci nepřinesla

Moskva - Ruský prezident Dmitrij Medvěděv brzy oznámí, zda bude napřesrok kandidovat v prezidentských volbách. Uvedl to bez dalšího upřesnění na své úplně první velké tiskové konferenci, kterou dnes pořádal po třech letech v úřadu. Ve Skolkovu u Moskvy se jí zúčastnilo 800 novinářů, z toho 300 zahraničních, kteří si od ní slibovali důležitá oznámení. Přenášela ji i ruská televize, témata ovšem nebyla předem oznámena, Medvěděvova mluvčí předem jakékoli senzace odmítla. Spekulovalo se o možném ohlášení Medvěděvovy prezidentské kandidatury, šéf Kremlu ale dnes neprozradil, jak se nakonec rozhodne. Na setkání s novináři také požadoval záruku, že protiraketová obrana Západu není zaměřena proti Rusku.

Před novináři Medvěděv žertoval, že otázka na jeho kandidaturu padne jako první, přišla však až jako čtvrtá. „Politický život vůbec není jen show, ale složitá práce, která je podřízena jistým techhnologiím, a ty je třeba dodržovat,“ objasnil s tím, že rozhodnutí přijde v pravý okamžik, až k tomu dozrají podmínky.

Dmitrij Medvěděv na otázku, zda bude kandidovat na ruského prezidenta:

„Vše se musí podřídit rozumnému scénáři. To neznamená, že rozhodnutí lze odkládat donekonečna. Nebudete čekat moc dlouho.“

Medvěděv pohrozil kvůli protiraketové obraně návratem ke studené válce

Medvěděv na konferenci také pohrozil Západu odvetnými opatřeními a návratem ke studené válce, pokud Moskva nezíská záruky, že protiraketová obrana není zaměřena proti Rusku. „Chtěli bychom, aby se budování evropské protiraketové obrany podřídilo pochopitelným pravidlům,“ prohlásil. Vyzval Západ, aby buď Rusko přizval ke spolupráci na protiraketovém štítu, nebo otevřeně přiznal, že systém je zaměřen proti Rusku, protože jiné země, jako je Írán, nemají a v nejbližších letech nebudou mít takové možnosti ohrozit Západ jako Rusko. Považuje však za možné dosáhnout ve sporu dohody. V opačném případě by podle něj mohlo Rusko vystoupit z poslední odzbrojovací dohody s USA o omezení strategických útočných zbraní.

Prezident také ujistil, že jeho vztahy s premiérem Vladimirem Putinem se neomezují jen na vládnoucí tandem, ale jsou hlubší. „Dobře se známe. Skutečně stejně smýšlíme. Ať se říká cokoliv, máme velice blízké přístupy k rozvoji země,“ poznamenal v narážce na spekulace o roztržce a soupeření v tandemu. Blízkost názorů podle Medvěděva neznamená, že by se oba shodovali naprosto ve všem, ale na paměti je prý třeba mít, že „je soupeření, které pomáhá, a soupeření, které vede do slepé uličky“.

Medvěděv se zmínil také o Chodorkovském, Magnitském a Sýrii

Jednou větou se prezident také vyjádřil na adresu bývalého ropného magnáta Michaila Chodorkovského. Jeho případné propuštění na svobodu „naprosto není ničím nebezpečné“ pro společnost, stručně odvětil na jednu z otázek. Zasazoval se také o objasnění podezřelého úmrtí právníka zahraničního investičního fondu Sergeje Magnitského, které se ani po dvou letech úřadům dosud nepodařilo zcela vyšetřit. Magnitského přátelé podezírají ruské úřady, že kryjí velký daňový podvod, který právník odhalil před svým uvězněním. Medvěděv také odmítl podporu případnému zásahu proti Damašku v libyjském stylu; Rusko dříve nevetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN umožňující silou chránit civilní obyvatelstvo před režimem Muammara Kaddáfího.

Dvouhodinovou tiskovku řídil sám prezident. Jak je Medvěděvovým zvykem, pozvání na konferenci v úterý poslal i do sociální sítě Twitter: „Zítra budu mluvit s novináři. Kdo má zájem, dívejte se. Začínáme v jednu (moskevského času).“

Praxi tzv. velkých tiskových konferencí v Rusku zavedl Vladimir Putin. Zatímco on sám už podobných akcí uspořádal sedm, pro Medvěděva to je premiéra.

„Prezident se k tiskovce rozhodl proto, že nestíhá zvládat žádosti novinářů o rozhovor, které se na něj sypou,“ vysvětlila předem prezidentova mluvčí Natalija Timakovová.

Skolkovo si prezident jako místo konání konference nevybral náhodou: Má tu vzniknout ruská obdoba kalifornské líhně vyspělých technologií Silicon Valley - jako vlajková loď Medvěděvova programu modernizace země.

  • První velká TK Dmitrije Medvěděva autor: Ivan Sekretarev, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2558/255763.jpg
  • Dmitrij Medvěděv a Vladimir Putin na lyžích autor: Alexei Druzhinin, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2335/233440.jpg
  • Přenos první velké tiskovky Dmitrije Medvěděva autor: Mikhail Metzel, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2558/255762.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo večer španělské ministerstvo vnitra. Informoval o tom deník El País s tím, že je potvrzeno, že k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 7 hhodinami

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost. Infantinovo jednání kritizoval také provozní ředitel FIFA Kevin Lamour.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump mluví o dohodě o odzbrojení Hamásu. Izrael ji zatím nepotvrdil

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovní život Estonců by se mohl prodloužit na skoro 45 let, ukazuje prognóza

Eurostat předpokládá, že by se Estonci mohli během příštích padesáti let dožívat až 85 let, což by průměrnou délku pracovního života prodloužilo téměř na 45 let. Podle nové zprávy estonského Centra pro prognózy by tato změna vedla k tomu, že by si lidé museli opakovaně osvojovat nové dovednosti, nebo dokonce během života několikrát změnit profesi.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.