Simferopol - Ruský premiér Dmitrij Medvěděv přijel s více než polovinou ministrů na Krym. Představili plán rychlého rozvoje poloostrova, který bude řídit samostatné ministerstvo. Podle premiéra si polepší např. státní zaměstnanci, vojáci i důchodci. Spojené státy však znovu kritizovaly anexi Krymu, stejně jako nový ruský návrh na federalizaci Ukrajiny. Proti návrhu se postavil i Kyjev.
Medvěděv na schůzi vlády oznámil dalekosáhlý plán hospodářského rozvoje poloostrova a posílení jeho vazeb na zbytek federace. Zastřešovat ji má nově zřízené ministerstvo pro záležitosti Krymu. V jeho čele stane Oleg Saveljev, dosavadní náměstek ministra hospodářství.
Polepší si ruští vojáci, důchodci i státní zaměstnanci, tvrdí ruský premiér
Už v červnu se podle Medvěděva zvýší platy státních zaměstnanců na Krymu na ruský celostátní průměr. Obdobně chce Moskva pomoci i krymským důchodcům, rozdíl v nákladech na platy a sociální dávky vyrovná speciální dotace z ruské rozpočtové rezervy. Se zvýšením výdělků mohou počítat i ruští vojáci a policisté, kteří slouží na Krymu.
Podle zpráv ukrajinských médií je ale zatím situace na Krymu neutěšená. Města se potýkají s výpadky elektřiny, protože dodávky energie z ukrajinské pevniny slábnou. Bankomaty jsou prý prázdné a před obchody se tvoří dlouhé fronty.
Rusko na Krymu také zřídí novou univerzitu celostátního významu. Od počátku příštího školního roku se krymští školáci budou učit podle ruských, nikoli ukrajinských osnov.
Dmitrij Medvěděv, ruský premiér
„Rozhodli jsme se vytvořit na Krymu speciální ekonomickou zónu. To na poloostrově umožní zvláštní daňové a celní režimy. Zároveň se postará o minimalizaci administrativních postupů. Důležitý bod je také rozvoj dopravního spojení Krymu s Ruskem.“
Dopravní spojení s ruskou pevninou má zlepšit až dvojnásobné zvýšení kapacity trajektové přepravy mezi východokrymským přístavem Kerč a ruským Krasnodarským krajem. Klíčový význam má pro Krym dodávka pitné vody, která se dosud zajišťuje z ukrajinské pevniny. Podle Medvěděva lze poloostrov, strádající velkým nedostatkem vody, zásobovat speciálním vodovodem z Krasnodarského kraje.
Putin nařídil urychlenou výstavbu kerčského mostu
Šéf Kremlu vydal nedávno pokyn k urychlené výstavbě mostu přes Kerčský průliv. Podle tiskové zprávy Kremlu má projekt počítat s automobilovým i železničním spojením, vyloučena není ani varianta podmořského tunelu. Ministerstvo dopravy slíbilo, že most bude stát co nejdříve.
Kerčský most, jehož délka přesahovala 4,5 kilometru, byl vybudován poprvé v roce 1944, ale už následující zimu ho plovoucí kry vážně poškodily. Jen několik dní předtím se přes most do Moskvy vracela sovětská delegace z historické jaltské konference.
Rusko chce na Krymu rovněž povzbudit investice. Podle předsedy ruské vlády mohou příchozí podnikatelé počítat s daňovými prázdninami do konce letošního roku. Rusko chce zřídit autonomní ekonomickou zónu, aby se poloostrov nestal pouhým příjemcem dotací z centra, ale samostatnou hospodářskou jednotkou. Zlepšit se má i letecké spojení s ruskou pevninou.
Kyjev federalizaci Ukrajiny odmítá
Zatímco na Krymu je situace už téměř stabilní, na východě Ukrajiny – konkrétně v Charkově - mezitím vzniklo hnutí, které chce prosadit federální rozdělení země podle etnik. Kyjev to ale razantně odmítá. Podle úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova je Ukrajina unitární stát, který předpoklady pro federalizaci nemá.
O budoucím správním uspořádání země rozhodnou sami Ukrajinci, řekl Turčynov. „Pánové Lavrov, (prezident Vladimir) Putin a (premiér Dmitrij) Medvěděv mohou navrhovat jakékoli scénáře, ale jen pro Ruskou federaci. Rusko ať se zabývá svými problémy, nikoli problémy Ukrajiny,“ poznamenal Turčynov.
Putin přitom dnes v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou zdůraznil význam provedení nezbytné reformy ukrajinské ústavy, aby zabezpečila „zákonné zájmy obyvatel všech ukrajinských regionů“.
Doněck volá po decentralizaci Ukrajiny
Oblastní sněm v Doněcku, ruskojazyčném regionu na východě Ukrajiny, vyzval ukrajinský parlament, aby v zájmu „konsolidace konstruktivních sil společnosti“ a „politické stability“ schválil změny v ústavě s přenesením moci do regionů, vyhlásil ruštinu za druhý úřední jazyk a přijal zákon o referendu. Oznámil to list Ukrajinska pravda. Prohlášení doněckých představitelů současně útočí na nový režim v Kyjevě jako původce „sociální a hospodářské krize“.
Je třeba najít „spravedlivé řešení“ situace v Podněstří, zdůraznil Putin
Putin a Merkelová jednali také o situaci v Podněstří, nikým neuznané republice ruských separatistů, kteří se za podpory ruské armády odtrhli od Moldavska. Ruský prezident podle ITAR-TASS uvedl, že je nezbytné přijmout efektivní opatření, která by zrušila faktickou vnější blokádu tohoto regionu. Záhodno je podle Putina také hledat spravedlivé a komplexní řešení podněsterského problému.
