Madrid jde kvůli koronaviru do uzávěry, lidé vycestují jen v nejnutnějších případech

Madrid a devět přilehlých měst vstoupil od páteční 22. hodiny kvůli špatné epidemické situaci do uzávěry, oznámil regionální šéf zdravotnictví Enrique Ruiz Escudero. Španělská metropole se tak stala prvním evropským městem, které od prvního vzestupu infekce letos na jaře podobné opatření znovu zavedlo. Omezení se dotýká cest do i z města.

Obyvatelé hlavního města a jeho okolí mají zakázáno vycestovat kromě nutných případů. Oblasti jsou zároveň kromě opodstatněných návštěv uzavřeny pro zbytek Španělů. Lidé mohou překročit městské hranice při cestě za prací či do školy, na návštěvu lékaře nebo na nákup. Naopak zakázané jsou cesty za všemi volnočasovými aktivitami.

Kromě cestovních restrikcí je upravena také otevírací doba restaurací a barů v metropoli, která je proslulá svým nočním životem. Nově musí podniky zavřít v jedenáct hodin večer a restaurace, posilovny a obchody musí o polovinu snížit kapacitu. Ve venkovních i vnitřních prostorách je zakázáno setkání ve větší než šestičlenné skupině. Parky a hřiště, o jejichž uzavírce španělská vláda dříve mluvila, nakonec zůstanou otevřené.

Madrid je momentálně koronavirem nejhůře zasaženým regionem Evropy. Metropole podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) za poslední dva týdny registruje 695 případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel, což je více než dvojnásobek celošpanělského průměru a sedmkrát více než průměr Evropy, která minulý týden evidovala 94 případů na 100 tisíc obyvatel.

Nejhůř zasažená země v západní Evropě

Situace se však pomalu zlepšuje, domnívá se regionální šéf zdravotnictví Ruiz Escudero. „Výsledky jsou nadějné. Počet pacientů přijatých do nemocnic se v posledních čtyřech dnech snižuje. Celkový počet nakažených se za jeden týden snížil o 16 procent,“ uvedl.

Celkem se ve Španělsku od počátku epidemie koronavirem nakazilo téměř 779 tisíc lidí, což je nejvíce ze zemí západní Evropy. S covidem-19 zemřelo 32 tisíc pacientů.

Omezení volného pohybu, které se v metropoli dotkne bezmála pěti milionů lidí a které pro nejrizikovější oblasti ve Španělsku tento týden schválila centrální vláda, přijalo vedení madridského regionu se zdráháním.

Šéfka regionální vlády Isabel Díazová se v pátek před oznámením o zavedení nových opatření obrátila ve věci uzávěry na soud a centrální vládu obvinila, že překračuje své pravomoci. Uzavření metropole podle ní nepomůže v boji s koronavirem více, než preventivní opatření zavedená Madridem, a týdně bude lokální ekonomiku stát 750 milionů eur (20 miliard korun).

„Od soboty se bude možné dostat do Madridu z Berlína, ale ne z města Parla. Díky za ten chaos, Pedro Sánchezi,“ adresovala Díazová na Twitteru výtku španělskému premiérovi. Poukázala tím na to, že podle nařízení zůstane v hlavním městě otevřené mezinárodní letiště, které stále může přijímat cestující z jiných zemí. Město Parla leží zhruba 20 kilometrů od Madridu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...