Maďarská opozice chce vyšetřit příchod 1300 migrantů, které v tichosti přijala vláda

Nahrávám video

Maďarská opozice obvinila vládu Viktora Orbána, že sice brojí proti imigraci, ale zároveň loni v tichosti přijala téměř stejný počet uprchlíků, jaký Maďarsku ukládají kvóty EU. Jak socialisté, tak krajně pravicová strana Jobbik proto požadují parlamentní vyšetřovací komisi, která by měla zjistit, jak a kdy se azylanti do země dostali. Jobbik také chce, aby premiér záležitost vysvětlil na mimořádném zasedání parlamentu.

Aféru rozpoutal rozhovor, který listu Times of Malta 10. ledna poskytl náměstek maďarského ministra zahraničí Kristóf Altusz. Uvedl v něm mimo jiné, že Maďarsko loni přijalo asi 1300 uprchlíků. Vláda se o tom z obavy o bezpečí dotyčných nijak nešířila, řekl Altusz. Přijetí přibližně 1300 uprchlíků přitom Maďarsku nařizují i kvóty EU, proti kterým Maďarsko brojí.

„Žadatelé o status uprchlíka mohou do Maďarska přijít,“ uvedl náměstek. Zdůraznil také, že je třeba rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty. „Pokud někdo hledá v Maďarsku ochranu, jsme mu otevřeni. Ale nepleťme si definice. Ekonomičtí migranti nejsou uprchlíci,“ uvedl Altusz. 

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó později podobně uvedl, že přijímat uprchlíky na základě Ženevské konvence je něco jiného než je přijímat na základě kvót na přerozdělovaní migrantů EU, proti němuž se Budapešť staví.

Opozice: Vláda lhala

Opozice ale vládu kritizuje. „Maďarská vláda poslední tři roky lhala o své migrační politice, a to nejen vlastním lidem, ale všem evropským zemím a celému světu,“ řekl místopředseda socialistů Tamás Harangozó.

Šéf krajně pravicové strany Jobbik Gábor Vona premiéra a vládnoucí stranu Fidesz obvinil, že za poslední tři roky spustili kvůli migrační krizi v maďarské společnosti „masovou hysterii“, slíbili, že Budapešť kvóty nepřijme, a teď vláda dělá, jako by se nic nestalo.

Díky protiimigrační rétorice dosud byla přitom strana Fidesz favoritem voleb, které se budou konat 8. dubna. Vláda, která mezi uprchlíky a ekonomickými migranty nerozlišovala a obě skupiny spojovala s terorismem, po voličích nyní chce, aby tyto kategorie oddělovali, řekl serveru Bloomberg mluvčí maďarské kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Ernö Simon.

Maďarsko podle údajů UNHRC loni přijalo 1291 žadatelů o azyl, což je třikrát více než rok předtím a také nejvíce od roku 2007. Nejčastěji azyl v Maďarsku loni dostávali Afghánci, po nichž následovali Iráčané a Syřané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 2 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. Íránská státní televize krátce poté informovala o amerických úderech na město Bandar Abbás na jihu země, které se nachází u Hormuzského průlivu.
před 21 mminutami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 4 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.