Macron se chce pustit do znovuzaložení Evropy. Pomalí nemají zdržovat ty rychlejší

Nahrávám video

K vytvoření vícerychlostní Evropy vyzval ve svém projevu na půdě pařížské Sorbonny francouzský prezident Emmanuel Macron. Pomalí podle něj nemají právo zdržovat ty rychlé. Spolupráci by chtěl v rámci Evropské unie prohloubit v zahraniční politice, v oblasti bezpečnosti, obrany, tajných služeb i justice. Země se zájmem o změny ve prospěch jednodušší a efektivnější EU by mohly společnou skupinu vytvořit už v nadcházejících týdnech, řekl Macron.

Evropa bude žít jen myšlenkou, kterou si o ni vytvoříme.
Emmanuel Macron

Pro budoucnost Evropské unie, která je „odkazem našich předků“, je podle Macrona důležité prohloubit spolupráci v mnoha oblastech. V současnosti podle něj v EU chybí „kultura spolupráce“. Společenství je pomalé, slabé a nevýkonné.

Rozhodující silou pro změny v EU bude francouzsko-německý tandem, uvedl prezident. Země, které budou mít zájem se podílet na jeho vizi evropské budoucnosti, by podle něj mohly v příštích týdnech vytvořit skupinu věnovanou „znovuzaložení Evropy“.

V budoucí Evropské unii, která projde obrodou a která bude jednodušší, pak bude mít podle Macrona opět své místo také Británie, která se loni rozhodla pro odchod z bloku. 

Jedním z témat téměř dvouhodinového projevu byla také reforma evropských institucí. Macron se vyslovil pro „Evropskou komisi o patnácti členech“. Nyní do komise svého zástupce vysílá každá z osmadvaceti členských zemí EU. Poslance Evropského parlamentu by si měli podle jeho představ voliči vybírat i z mezinárodních kandidátek, na jejichž základě by se obsazovala polovina všech poslaneckých křesel.

Macron vystoupil na půdě Sorbony
Zdroj: Reuters

V zahraniční politice je podle francouzského prezidenta mimo jiné nutné stanovit si cíle v oblasti Středozemního moře a severní Afriky, odkud do Evropy přichází tisíce migrantů. Aby se dala migrace zvládnout, bude potřeba reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad a společnou databázi žadatelů o azyl, řekl prezident.

Macron navrhl také vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu, ale například i společné civilní obrany v mimořádných situacích.

Francouzská armáda nejen pro Francouze

Prohloubit je podle Macrona nutné také spolupráci členských zemí v obraně. Unie by měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu. Evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020.

Možnost vstoupit do francouzské armády chce Macron otevřít i občanům jiných členských zemí Evropské unie. Ostatním unijním zemím navrhl, aby na dobrovolné bázi umožnily totéž.

Ve svém projevu se Macron věnoval také mladým lidem. Vyzval ke vzniku evropských univerzit. Do roku 2024 by jich podle něj měly být dvě desítky. Do stejného roku by chtěl dosáhnout toho, aby každý student v Evropské unii uměl alespoň dva evropské jazyky.

Emmanuel Macron během projevu na Sorboně
Zdroj: Reuters

Eurozóna se společným rozpočtem

Francouzský prezident vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by měly mít společný rozpočet a společného ministra financí.

Macron vybídl i ke vzniku evropské agentury pro inovace, která by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru. V budoucí digitální evropské ekonomice by se hodnoty měly zdaňovat tam, kde vznikají, aby byla lépe chráněna autorská práva, řekl.

Žádal i vytváření „evropských šampionů“ v transformaci na digitální ekonomiku. „Digitální jednotný trh je příležitostí k ochraně ekonomických dat našich podniků,“ uvedl Macron. „Evropa musí být průmyslovou a finanční velmocí,“ zdůraznil. V digitální Evropě by také měla být přidaná hodnota daněna tam, kde vzniká, a tak by měla být i lépe chráněna autorská práva.

To my jsme Brusel, připomněl Macron

Ve svém projevu odsoudil francouzský prezident evropské politiky, kteří dopustili, aby se o EU začalo pochybovat a aby ji lidé začali vnímat jako bezmocnou byrokracii. Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel, musíme si ale uvědomit, že my jsme Brusel, řekl Macron. Evropská unie je nyní podle něj křehčí, neboť je vystavena přeháňkám globalizace.

Sigmar Gabriel
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Německým politikům se Macronova vize líbí

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, návrhy francouzského prezidenta ocenil. „Právě nyní musíme využít možnosti francouzsko-německého tandemu, který přinese Evropě více demokracie, zapojí do činnosti občany a připraví Evropu na budoucnost,“ řekl Gabriel. „S námi může počítat,“ dodal.

Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.

„Prezident Macron přednesl odvážný projev, i když ne se všemi návrhy FPD souhlasí,“ uvedl německý europoslanec a člen liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Alexander Lambsdorff.

Pochválil Macronovu výzvu posílit vojenskou spolupráci v EU a využít možnosti, které nabízí digitalizace, naopak odmítl myšlenku jednotného rozpočtu eurozóny. „Problémem v Evropě není nedostatek veřejných zdrojů, ale nedostatek reforem. A rozpočet eurozóny by byl špatným podnětem,“ dodal.

Podobně jako Lambsdorff označil Macronův projev za statečný i Gabriel, podle něhož se francouzský prezident vyslovil proti nacionalismu a pro reformovanou, posílenou a jednotnou Evropu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 3 hhodinami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 4 hhodinami

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V plachetnici potopené u Splitu po srážce s katamaránem našli tělo pohřešovaného Čecha

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.
10:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Syn norské korunní princezny dostal čtyřletý trest vězení za znásilnění

Norský soud uložil synovi korunní princezny Mette-Marit a nevlastnímu synovi korunního prince Haakona čtyřletý trest vězení za znásilnění, informují agentury Reuters a AFP. Soud v Oslu uznal 29letého Mariuse Borga Höibyho vinným ve dvou ze čtyř případů znásilnění, z nichž byl obviněn. Podle soudu se dopustil také domácího násilí. Höiby obvinění ze znásilnění odmítá a jeho obhájce uvedl, že se proti rozsudku odvolá.
11:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
08:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...